Generál v poutech. Proč v Bolívii nevyšel vojenský převrat?

Jaký máte vztah ke smrti, světu nebo k práci? Jsme sociální bytosti a vztahů máme někdy až moc. Nová podcastová série psychoterapeuta Honzy Vojtka bude každý letní pátek ohledávat, jak nás naše vztahování definuje. Jak se buduje vztah k sobě samému? A jaký vztah se buduje nejobtížněji? Filip Titlbach se ptá Honzy Vojtka.

Bolivijští vojáci v noci na čtvrtek vpadli do prezidentského paláce, v ulicích hlavního města La Paz se shromáždila armáda s tanky. Pokus o vojenský převrat se ale nepovedl: úřady později zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele nezdařeného pokusu o puč. Podle médií ho vyšetřuje prokuratura, kontrolu nad náměstím u paláce ještě v noci převzala policie. Proč Bolívie čelila pokusu o převrat? Ptáme se politologa Jaroslava Bílka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V MHD si jich možná ani nevšimnete, svým rodným jazykem na veřejnosti nahlas radši už moc nemluví. V mnohém jsou ti ukrajinští úplně stejní jako každý jiný teenager: řeší lásky, školu, kamarády a nad komentáři rodičů protáčí oči. Jejich životy ale přetnula válka a za bezpečím utekli právě sem. Redaktorky Deníku N Dominika Píhová a Karolína Klinková popsaly v textech na našem webu životy pěti mladých Ukrajinců v Česku, teď se se čtyřmi z nich setkaly ve studiu. Jak mladí lidé z válkou zmítané země přemýšlí nad budoucností? Ptáme se jich ve Studiu N.

Argentinský prezident Javier Milei se na své evropské tour zastavil v Praze, potkal se tu s premiérem Fialou i prezidentem Pavlem. V Německu i Španělsku se přitom s vřelým přijetím nesetkal. Proč Milei tolik lidí rozčiluje? A jak se mu daří na domácí půdě? Ptáme se Anity Haas Mejzrové ze zahraniční redakce Deníku N a politologa Jaroslava Bílka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Láska se někdy objeví, jenom aby mohla brzy zmizet. Jindy ale s našimi těly chvěje a vibruje celý život. Kde se v nás bere chemie citu? Jak ovlivňují schopnost milovat sociální sítě? Promluví do toho i umělá inteligence? A je někdo neschopný lásky? Filip Titlbach si pozval do Studia N live na festivalu Regiony v Hradci Králové psychoterapeutku Vlaďku Bartákovou a vědeckého redaktora Deníku N Petra Koubského.

Dneškem uběhlo od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy půl roku. Dosud policie detaily svého zákroku prezentovala jen na tiskových konferencích, ve čtvrtek ale veřejnost dostala možnost sledovat online přenos ze sněmovního bezpečnostního výboru, kde zástupci policie celý den čelili dotazům poslanců. Co nového jsme se dozvěděli? A kde policie udělala chybu? Ptáme se redaktorek Deníku N Elišky Hradilkové Bártové a Ludmily Blažkové.

Spojené státy stojí před klíčovými prezidentskými volbami. Pocítí Češi rozdíl, když zvítězí Joe Biden, nebo Donald Trump? Jaké jsou nálady mezi lidmi v USA? Co zásadního se děje v americké politice a jakou roli v tom všem hrají média? O tom je debata z Knihovny Václava Havla, kterou vám přinášíme v podcastu. Se zpravodajkou Deníku N v USA Janou Ciglerovou diskutují amerikanistka Jana Sehnálková z Katedry amerických studií FSV UK, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Jan Kaliba a Kateřina Vodvářková ze zahraniční redakce televize Nova.

Jedním z hlavních poražených letošních eurovoleb bylo hnutí SPD. Oproti své obvyklé síle kolem deseti procent výrazně propadlo a jen těsně prošlo do Evropského parlamentu, navíc mu vyrostla velmi silná konkurence. A data taky naznačují, že voliče nedokázal oslovovat ani přímo předseda Tomio Okamura. Co bude jeho hnutí dělat s novou hvězdou pravého bloku Filipem Turkem? Ptáme se analytika z domácí redakce Deníku N Jana Tvrdoně.

Když na konci května britský premiér Rishi Sunak oznámil, že se parlamentní volby v ostrovní zemi uskuteční už 4. července, mnohé tím překvapil. Teď průzkumy ukazují, že jeho konzervativce čeká za dva týdny nejspíš drtivá porážka. Proč jsou Britové a Britky tak naštvaní na svoji vládu? A jaká bude Velká Británie s labouristy u moci? Ptáme se Magdy Leichtové, expertky na mezinárodní vztahy z projektu University Consortium na St. Antony’s College Oxfordské univerzity.

Svět jednal na švýcarském summitu o míru na Ukrajině. Osmdesát zemí světa včetně Česka v neděli na jeho závěr společně vyzvalo, aby byla „územní celistvost“ Ukrajiny základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Zároveň delegace vyzvaly k návratu ukrajinských dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Někteří účastníci včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásili. Proč? A kdy k jednáním o míru přizveme i Vladimira Putina? Ptáme se zahraniční reportérky Deníku N Petry Procházkové.