Střídavá péče (TEASER)

V této epizodě se věnujeme problematice záruční (garanční) smlouvy, která má řadu projevů a použití. V praxi jsme zvyklí zužovat její vnímání pouze na problém záruky za jakost. K ní se naše povídání nakonec stočí, když se budeme věnovat tomu, co je jejím obsahem, a jakých modalit může nabývat. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 295/2024.

Pokračujeme v epizodách s hostem - tentokrát s Ivanem Tvrdíkem, odborníkem na civilní proces. Na zoubek se podíváme letitému sporu, v němž byla postupně vydána série rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu (NS 23 Cdo 2741/2014 + III. ÚS 2551/16 + NS 23 Cdo 1383/2018 + NS I. ÚS 543/22 + NS 23 Cdo 3124/2022).Můžete v soudním řízení jen tak bez negativních dopadů místo plnění ze smlouvy začít požadovat třeba náhradu škody, nebo bezdůvodné obohacení, ukáže-li se, že je smlouva neplatná? Povídáme si tak o změně žaloby, předmětu sporu, o totožnosti základu předmětu sporu, či procesním nároku.

Tentokrát zabrousíme do vod rodinného práva, k čemuž jsme si přizvali Renátu Šínovou, odbornici právě na tuto oblast. Rozebíráme s ní nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2364/24, v němž se věnoval problematice nejlepšího zájmu dítěte a střídavé péči. A když už jsme měli Renátu u mikrofonu, probrali jsme s ní i chystanou zásadní novelu občanského zákoníku týkající se právě regulace rodinného práva.

Protiprávní činy bulvárních médií, nepravdivé či přímo vylhané články mohou znamenat velmi citelný zásah do osobnosti člověka. V takovém případě je jistě na místě kompenzace formou náhrady nemajetkové újmy. Měla by však náhrada plnit i roli sankce? Jak se k tomu staví naše právní úprava a judikatura Nejvyššího a Ústavního soudu? O tom je dnešní epizoda postavená na případu pomluvy Dagmar Havlové (I. ÚS 428/23).

V této jubilejní epizodě si povídáme s tím, kdo je v první linii soudního rozhodování - soudcem okresního soudu. Jaký je jeho měsíční nápad? Kolik případů musí vyřešit, aby ho práce nezavalila? Má k ruce asistenty? Jak se vzdělává a jak pracuje s literaturou? O tom všem a ještě dalších věcech jsme si povídali s Petrem Ševčíkem.Petr získal svůj magisterský titul v Plzni, kde ho učil Petr Bezouška, doktorské studium zase absolvoval v Olomouci, kde mu školitele dělal Filip Melzer. Petr je v současné době rovněž místopředsedou soudu a je naším předním odborníkem na znalecké právo.

V této epizodě se věnujeme ustanovení § 647 OZ, které obsahuje pravidlo o zastavení běhu promlčecí lhůty při uzavření dohody o mimosoudním jednání. Řešíme účel daného pravidla, jeho praktickou aplikaci (co musí věřitel prokázat, odvolává-li se na toto pravidlo) a v kontextu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 565/2024 též jeho vliv na běh prekluzivní lhůty v pracovním právu.

Tentokrát jsme pro vás připravili povídání, které zaujme zejména advokáty a advokátní koncipienty, byť jeho dosah je širší. Jde o hledání odpovědi na "banální" otázku - co vše musí advokát znát? Když se totiž podíváte do všech možných komentářů a literatury k zákonu o advokacii, moc použitelného tam nenajdete. Přitom jde o kruciální otázku ve vztahu k odpovědnosti advokáta vůči klientovi. Tak se to snažíme rozplést na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3770/2023.

Pokračujeme v novém edukativním seriálu o obecné části soukromého práva, tentokrát na téma právního jednání, jeho pojmových znaků. Co to je právní jednání, jak se vymezuje, co se stane, když pojmové znaky nejsou naplněny.

Judikatúra zahajuje nový formát v rámci podcastu!Filip Melzer letos na fakultě přednáší o obecné části občanského práva. Tak jsme se rozhodli dodat nejen studentům všech právnických fakult, ale každému, kdo si chce či potřebuje osvěžit své teoretické znalosti jeho povídání se studenty o tom, co právě odpřednášel. Prostý záznam přednášky nám přišel až příliš suchý a strohý, proto jsme zvolili formát rozhovoru dvou studentů s Filipem. Studenti mají za sebou příslušnou přednášku a poté se Filipa doptávají na věci, které tam zazněly, zda je dobře pochopili, upřesňují si své poznatky. Jde tedy o živější formát a snad vás zaujme.Doplnění spisových značek rozhodnutí a dalších podkladů, na které se odkazovalo:- NS 23 Cdo 1001/2021 (přípustnost sjednané fikce)- I. ÚS 546/03 (autonomie vůle)- P. K. Koldín: Práva městská Království českého a Markrabství moravského (H.VII.): „Náležela-li by věc dvěma, třem aneb většímu počtu, a jeden by z nich při přítomnosti všech prodával, a žádný by trhu překážky nečinil, ani se neozval: takové zamlčení a trpělivost vztáhne se ke škodě jich a položeno bude při právě za pořádné k trhu takovému povolení.“- NS 24 Cdo 1000/2024 (podcast Judikatúra č. 75)

Dnes se vydáváme po stopách právního problému, který byl před lety vyřešen Nejvyšším soudem (R 66/2022), leč proti jeho řešení se nyní postavil Ústavní soud. Nejde o nic menšího než o náhradu nemajetkové újmy právnické osoby, které bylo zasaženo do dobré pověsti. Má na ni nárok, nebo nemá?Rozhodnutí rozebíráme velmi pečlivě v podstatě bod po bodu a byť jde o delší epizodu, je informačně velmi hutná. Věnujeme se celé argumentaci Ústavního soudu, vypichujeme její slabá místa a asi nebudete překvapeni, když předešleme, že rozhodnutí nepovažujeme za příliš kvalitní.