Dvacet minut Radiožurnálu: Považovat trojnásobné clo za úspěch je pošetilé, říká ekonom. Spíše než výhra je to diktát USA

Firma designéra Davida Karáska vytváří už víc než 30 let lavičky, koše a další „nábytek pro všechny“. „Máme deset zahraničních týmů, dva v Česku a každý z nich dnem a nocí pracuje na nových zakázkách. Proto vlastně už ani nevím, co zrovna děláme,“ vysvětluje také majitel továrny u Uherského Hradiště nebo v Brazílii. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2025.)

Co by se mělo podle ministryně spravedlnosti odvíjet od závěru první předběžné části auditu v tzv. bitcoinové kauze? Na jaké otázky se zaměří vyjednavači EU v dalších rozhovorech o nových amerických dovozních clech, jejichž platnost byla odložena o týden? A jaký zájem o výuku zaznamenávají české školy v zahraničí, jejichž zástupci se tento týden sešli na konferenci v Praze?

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková se na návrh akademického senátu snaží odvolat děkana katolické fakulty. Její zatím neúspěšné pokusy už několik dní plní letní zpravodajství. Proč je komunikace s děkanem Brožem tak složitá? Kdo s kým, proč a o co bojuje? A jaké má současná situace řešení? Tomáš Pancíř se ptal předsedy akademického senátu Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy docenta Davida Vopřady.

V souvislosti s válkou v Gaze se objevují dvě přání. Aby válka skončila, a aby vznikl palestinský stát. Toto volání se zhmotnilo ve dvou mezinárodních iniciativách, zjednodušeně řečeno západní a arabské. Představitelé několika západních států dali najevo, že hodlají uznat Stát Palestina. A také představitelé několika arabských a muslimských zemí podepsali prohlášení, kde rovněž žádají dvojstátní řešení palestinského problému, tedy vznik palestinského státu vedle Izraele.

Bude česká superdávka vzorem pro zahraničí? Kdy skončí válka v Gaze a kdy vznikne samostatný palestinský stát? Co nám ukazuje první český viet film? Cla Donalda Trumpa jsou pokusem o nový režim mezinárodního obchodu. Proč Eva Turnova nemá ráda hledání? A stručné dějiny ruské beznaděje. To jsou témata pátečních Názorů a argumentů, jimiž provází Petr Schwarz.

Je to zvláštní zážitek sedět v kině a sledovat český film, vyjma doslova pár záběrů u nás se odehrávající, ale z devadesáti procent titulkovaný. Protože se v něm v drtivé většině nemluví česky a nehrají v něm Češi. Byl uvedený na karlovarském festivalu, už je v běžné distribuci a minimálně média si ho dost všímají. Nejen proto, že jde o „první český viet film“, jak mu tvůrci říkají.

Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz, který zavádí nová cla. Od 7. srpna tak začne pro státy Evropské unie platit clo 15 procent na většinu zboží, které vyváží do Spojených států. „Všechny zkušenosti s Donaldem Trumpem ukazují, že reaguje jenom na jednu jedinou věc, a to je síla. Ve chvíli, kdy se mu někdo vzdává, jenom stupňuje své požadavky,“ říká v Interview Plus prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza.

Nesnáším krátkodobá hledání, ani když jde o hru. Možná zejména když jde o hru. Orientační běh pro mě vždycky skončil u prvního fáborku, ke kterému jsem se sice poslušně sehnula, ale můj prudký návrat do vzpřímené polohy vždycky znamenal nevratnou ztrátu azimutu. Lentilkový poklad vem čert, ale nálepka mimoně pokaždé otřásla mým egem. Ať už jsem byla pikající, nebo přidušená v peřiňáku, každá schovka skončila mou potupnou prohrou.

Boris Akunin, vlastním jménem Grigorij Čchartišvili, narozen 1956, začínal jako autor mimořádně populárních retrodetektivek z konce 19. a začátku 20. století. Poté, co si zajistil finanční nezávislost, se začal věnovat projektům, které sám pokládal za zajímavé. Vytvořil desetidílný cyklus Dějiny ruského státu.

Dohoda o clech mezi prezidentem Donaldem Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen není důležitá je proto, že nastolila nový nerovný obchodní režim mezi Amerikou a Evropou. Jde také o součást pokusu Donalda Trumpa vytvořit nový celosvětový režim mezinárodního obchodu, o pokus přepsat pravidla, jimiž se řídila většina světa a všichni předchozí američtí prezidenti od roku 1947. Jde o konec směřování k volnému a vzájemně výhodnému obchodu, ze kterého těží všichni.