Expres Judikatúry č. 5 (NS 26 Cdo 2018/2023)

Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 24 Cdo 1000/2024 řešil dovolání ve sporu, v němž významnou roli hrál výslech notáře a jeho zproštění povinnosti mlčenlivosti. V rámci řešení této otázky pak soud posuzuje též mlčení, zda představuje konkludentní právní jednání. Obě otázky podrobně rozebíráme. A jelikož jsme v podcastu slíbili ukázat celý překlad části rakouského komentáře, na který Nejvyšší soud odkazuje, najdete ho v přiloženém pdf souboru na herohero.co/judikatura.

Dnešní díl je výjimečný, neboť není věnován žádnému soudnímu rozhodnutí, ale aktuálnímu legislativnímu návrhu, který je před 3. čtením v Poslanecké sněmovně PČR. Jedná se o pozměňovací návrh, který je připojen k novele občanského zákoníku a zcela mění koncepci dovolání. K mikrofonu jsme si proto pozvali jednoho z našich nejvýznačnějších procesualistů - Petra Lavického, vedoucího katedry civilního práva procesního na PF MU v Brně. Návrh podrobně rozebíráme ve všech možných souvislostech a upřímně, radost z něho nemáme. Posuďte sami.

Ústavní soud se ve věci sp. zn. III. ÚS 176/24 zabýval stížností rodičů původního žalobce na rozhodnutí obecných soudů, které zamítly jejich nárok na náhradu nemajetkové újmy. Nárok vycházel z poškození zdraví jejich nezletilého syna způsobeného opožděnou a nesprávnou lékařskou péčí v roce 2002. Na komentovaném rozhodnutí nás zaujalo, že soud (snad neúmyslně) přichází s revolucí v prokazování kauzality. K nahrávce přikládáme též dva další soubory - v prvním je přehledně ukázáno, jak je to s prokazováním a vyvracením kauzality, ve druhém je prezentace Filipa Melzera zachycující klíčová rozhodnutí k doktríně ztráty šance v české judikautuře. Tento obsah naleznete na herohero.co/judikatura.

V rámci Noci fakulty Právnické fakulty Univerzity Karlovy jsme vystoupili s komentářem k rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1034/2023, v němž se Nejvyšší soud zabýval případem spadlého stromu, který poničil plot - kdo nese odpovědnost za škodu? Obecně jsme si povídali o skutkové podstatě § 2937 OZ, zejména pak o tom, kdo je podle tohoto pravidla pasivně legitimovaný a jak je možné přenést povinnost dohledu nad věcí na jinou osobu. S ohledem na vymezený čas jsme se nestačili věnovat všem dotazům a dalším aspektům rozhodnutí. Odpovědi na další otázky nalezete v bonusu na herohero.co/judikatura. V mezidobí bylo též vydáno další rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zmiňujeme - sp. zn. 26 Cdo 3149/2023.

Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 29 ICdo 99/2022 řešil případ, ve kterém bylo třeba aplikovat pravidla o nabytí od neoprávněného (§ 1109 an. OZ). Případ byl o to komplikovanější, že v něm šlo o zajišťovací převod práva. V této epizodě se proto věnujeme právě nabytí od neoprávněného a zvláštní pozornost věnujeme výkladu § 1112 OZ, který je pro vyřešení případu nejdůležitější.

V další jubilejní epizodě se snažíme posluchačům přiblížit vývoj civilistiky na našem území v 19. století. Kdo tu působil, kdo pokládal základy českého moderního soukromého práva, na koho se nyní snažíme navázat. Civilní doktrína nezačala po roce 1950. Naše povídání začíná na konci 18. století u příprav OZO (ABGB) a končí na začátku 20. století zahájením první světové války. Našimi hosty jsou Ondřej Horák z Právnické fakulty UPOL a pardubický notář Filip Plašil. Oba dva nesmírně erudovaní v dějinách soukromého práva.

Epizoda se týká práva věřitele dovolat se neúčinnosti vypořádání společného jmění manželů podle § 737 OZ. Zamýšlíme se nad tím, zda jde o specifické pravidlo, které nepatří do soustavy pravidel relativní neúčinnosti, anebo naopak tuto soustavu doplňuje. Zvolené řešení následně velmi ovlivňuje postavení věřitele v případném sporu. Rozebíráme judikát NS sp. zn. 22 Cdo 140/2023.

V dnešní expresní epizodě navazujeme na díl č. 5, který jsme do éteru pustili už v březnu 2022. Je to takový evergreen - povaha podnájmu. Nejvyšší soud (26 Cdo 2018/2023) tvrdošíjně tvrdí, že v případě podnájmu bytu si strany mohou ujednat, co chtějí a nejsou vázány kogentními pravidly občanského zákoníku. Je tomu tak opravdu?

V tomto díle se poprvé dostáváme k odpovědnosti za škodu z provozní činnosti dle § 2924. Paní uklouzla v supermarketu na listí z ředkviček a zlomila si nohu. Rozebíráme, co je to vůbec provozní činnost, jaký je účel daného pravidla, jak se liší od předchozí právní úpravy a jak se lze odpovědnosti zprostit. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 227/2024.

Nejvyšší soud řešil na pozadí prodeje obchodního podílu otázky spojené s plněním kupní ceny na bankovní účet věřitele. Vyjadřoval se např. k tomu, zda může dlužník poslat peníze na jiný, než sjednaný účet, nebo zda může věřitel jednostranně účet změnit a zda je dlužník povinen to respektovat. Naše povídání se tak točí okolo pravidel regulujících místo a způsob splnění dluhu. Jde o věc s. zn. NS 27 Cdo 544/2023.