108: Ke kořenům ESG

O emisních povolenkách (ETS) se dnes mluví hlavně jako o brzdě průmyslu, která ohrožuje jeho konkurenceschopnost. S Kateřinou Kolouch Grabovskou a Ondrášem Přibylou z Faktů o klimatu se vracíme o krok zpátky: k tomu, jaký je záměr systému, proč ho Evropa zvolila a co se v jeho probíhající revizi opravdu mění.Mluvíme o povolenkách zdarma, riziku úniku uhlíku a uhlíkovém clu CBAM, o rozdílu mezi ocelárnou a cementárnou, o kladenské teplárně i o tom, proč se debata v Česku vede jinak než ve Skandinávii. A o tom, proč je ETS tak pohodlný obětní beránek.Přepis a bonusové materiály: https://2050podcast.cz/epizody/117

Jak vypadá dekarbonizace z pohledu kraje? Karolína Smutková vede oddělení energetiky Jihomoravského kraje, Tomáš Stav má na starosti energetiku krajských budov. Bavíme se o tom, proč pro kraj dekarbonizace znamená hlavně potřebovat co nejméně energie a co nejvíc si jí vyrobit sám – a proč k tomu vede cesta přes budovy, kterých má kraj kolem dvou tisíc.Řeč přijde na to, proč se renovuje právě teď, co o budovách vlastně víme, proč se velké projekty snadno rozpadnou a jak se dá skončit u projektu školy za 150 milionů, na který obec nemá. A na závěr rady pro starosty a plán, jak chce kraj během 26 let zrenovovat stovky svých nejnáročnějších budov.

Máme data, máme technologie, máme argumenty — a přesto se o ochraně přírody a klimatu pořád neumíme domluvit. Co lidem na „ekologických tématech" doopravdy vadí? Strach z omezování, pocit, že jim někdo lepší káže, jak mají žít, nebo prostě to, že se pořád mluví o věcech, na které si nejde sáhnout? V živé panelové diskuzi na Klíčcích (k) udržitelnosti o tom mluvíme se třemi laureátkami Ceny Josefa Vavrouška, které mají za sebou desítky let práce v terénu. Jarmila Johnová vypráví, jak Pražské matky roky marně vysvětlovaly, že je v Praze špatné ovzduší — dokud jim jeden kamarád neporadil, ať na to jdou přes bezpečnost dopravy. Letos na tom projektu spolupracovalo šest set škol. Karolína Žákovská popisuje, proč jako právnička a politička nemá ráda slovo přesvědčování a co se jí osvědčilo místo něj. Kateřina Fialová mluví o tom, jak si v rozhovoru nastavit hranice a proč jedno virální video nenahradí kontakt jeden na jednoho. A všechny tři se shodnou na něčem, co je pro podcast o komunikaci docela nepohodlné zjištění: nejspolehlivěji lidi nespojí debata, ale společná práce.

Atlas klimatické změny vychází po šesti letech v dalším vydání a je z poloviny nový. S jeho hlavním autorem Petrem Danišem procházíme, co se za tu dobu v datech pohnulo: koncentrace CO2 přes 430 ppm, tepelná nerovnováha Země, která dnes odpovídá osmi hirošimským bombám každou sekundu, a Česko, kde teplota roste zhruba dvakrát rychleji než světový průměr. Řeč je i o bodech zlomu a o tom, co je na klimatické vědě fascinující — proč se grónský ledovec chová jako vysoká hora a proč je atlantická cirkulace centrálním topením Evropy. Druhá polovina rozhovoru je osobnější: Petr Daniš psal knihu Klima je příležitost v době, kdy se dalo věřit, že oteplení udržíme pod 1,5 °C. Po hlubokém ponoru do dat říká, že tenhle cíl je v podstatě mrtvý a že cokoli pod 2 °C bude velký úspěch. Zároveň ale ukazuje čísla, která málokdo čeká: emise Česka jsou od roku 1990 na polovině, zatímco ekonomika rostla — extrémní scénáře budoucnosti se odkrajují z obou stran. Atlas klimatické změny je zdarma ke stažení na faktaoklimatu.cz/atlas a vyšel i tiskem.

Říct nesmysl trvá dvacet vteřin. Vyvrátit ho zabere osm hodin rešerše a den práce na dvouminutovém videu. Přesto to smysl má — a někdo to dělá skoro každý den. V díle natáčeném živě před publikem v brněnském CO.LABS parku jsme se bavili o tom, jak dnes vůbec mluvit o klimatu, aby to lidi neodradilo hned v první větě: proč je slovo Green Deal pro spoustu lidí červený hadr dřív, než domyslí, o čem je řeč, proč většina Čechů odpoví, že klimatickou změnu vyřeší třídění plastů a sázení stromů, a proč strašení zabírá leda tak v nejhorším vedru. Hostem byl Dan Kortus.

Když si evropská firma koupí tunu oceli, má v ceně i emise, které při její výrobě vznikly — a když si ji doveze z druhého konce světa, často ne. Přesně tuhle nerovnost má od letošního roku srovnávat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, zkráceně CBAM: dovozci železa, oceli, cementu, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku budou za emise obsažené ve svých výrobcích doplácet certifikáty v ceně emisní povolenky. V epizodě se dozvíte, proč se opatření nespustilo naráz, ale nabíhá postupně tak, jak průmyslu ubývají povolenky zdarma, jak se počítá, kolik dovozce zaplatí, když už si část emisí zaplatil doma, a kde má celá věc slabá místa — od hotových výrobků, na které se zatím nevztahuje (stačí místo oceli dovézt pračku), přes vývoz evropských výrobců na trhy, kde se za uhlík neplatí, až po otázku, kolik z toho nakonec skončí v ceně pro spotřebitele. Řeč je i o tom, že spor o emisní povolenky nevede průmysl proti klimatu: jedna ocelárna upozorňuje, jak ji platby za emise bolí, a druhá zároveň lobbuje za to, aby povolenky zůstaly, protože do dekarbonizace už investovala.

Elektromobilita se v Česku rozjíždí — ale co to vlastně obnáší postavit nabíječku? Ne jen zásuvku na parkovišti, ale funkční síť, která zvládne město i dálnici, nákupní centrum i bytový dům bez vlastního stání. V dnešní epizodě se s Petrem Vomáčkou díváme na infrastrukturu elektromobility zblízka: co předchází zprovoznění každé nabíječky, jaké překážky přináší různá prostředí, a jak vypadají strategie pro místa jako jsou sídliště.Elektromobilita totiž není jen o tahání kabelů — jde i o chytré systémy řízení nabíjení, které zajistí, že auto odjede tehdy, kdy potřebuje, zbytečně se nenabíjí, když stojí ladem, a uživatel zaplatí co nejméně. Bavíme se o technologických možnostech a novinkách v oblasti dobíjení, o tom, jak si v budování sítě stojí Česká republika ve srovnání se zahraničím, a o tom, co bude potřeba, aby infrastruktura držela krok s rostoucím počtem elektroaut na silnicích.

In our previous episode, we explained what a capacity market is, what problems it aims to solve, and what it means in practice for the Czech Republic. This follow-up episode features Paweł Wiejski – an expert with hands-on professional experience from similar work in Poland. We use Poland as a case study – drawing on lessons learned to explore the risks of capacity market design and how to avoid them. Along the way, we unpack key technical details of the topic, such as derating factors. In short: a deeper dive into the topic, focused on one key question – how to design the Czech capacity market as well as possible. The conversation is hosted by Hana Tesák Vrtala. Welcome back to the podcast team, Hanka!

Evropská energetika postupně přechází na obnovitelné zdroje. K nim je ovšem potřeba zajistit dostatek řiditelných elektráren pro spolehlivé dodávky elektřiny po celý rok. Ty se však v Evropě nestaví v dostatečné míře. Čím dál více států tento problém řeší takzvanými kapacitními trhy. Zavedení takového trhu připravuje i Česko. Oč jde a co to přinese vysvětluje Jan Krčál z Fakt o klimatu.

Environmental, Social a Governance kritéria udržitelnosti zná dneska každý, kdo se pohybuje v prostředí velkých firem. Jedná se o rámec, monitoring a reporting, skrze které jsou firmy hodnoceny a porovnávány z hlediska jejich udržitelného chování. V dnešní epizodě se s Ondrášem Přibylou vracíme o krok zpátky k myšlenkám a základům, ze kterých vůbec tento koncept vzešel. Často se totiž i mezi lidmi, kteří ESG potkávají denně, stává, že je diskutováno pouze jako reportingové tabulky a jakási „práce navíc" či „nařízení z Bruselu".Ačkoliv určitá kritika ESG je rozhodně na místě a je správné hledat, zda a jak dobře tento systém opravdu naplňuje potřeby udržitelnosti a motivuje firmy k udržitelnějšímu jednání, stojí za to neprezentovat jej pouze jako compliance povinnost, ale neztratit ze zřetele původní záměr. A sice zohledňovat už dnes budoucí náklady, které změna klimatu způsobí, a zahrnout tyto náklady do investičních rozhodnutí současnosti.