Host Lucie Výborné: Kamna jsou srdce domu. Jejich stavba byla ve stejné kategorii jako vyletět na Mars, vypráví kamnář

Příběhy, které jsme načali. Ale nedořekli. Vybrané události ze světa, kterým jsme letos věnovali pozornost, ale už jsme nedopověděli, jak to s nimi dopadlo. Teď je na to čas. Ve Vinohradské 12 je rozebere zahraničně-politický analytik a spoluautor podcastu Bruselské chlebíčky Filip Nerad. Ptá se Matěj Skalický.

Michael Svoboda se už třicet let živí jako cínař a je nejproslulejším ve svém oboru ve střední Evropě. K povolání ho přivedla jeho záliba v rytířích a šermířství. „Jsem jeden z posledních, kteří pracují starou technologií. To znamená, že na ohni v kastrolu tavím slitinu, míchám si jí podle každého typu výrobků,” vysvětluje Svoboda v pořadu Host Radiožurnálu.

V únoru to budou tři roky, co Rusko napadlo Ukrajinu. Té se v poslední době příliš nedaří zastavovat postup ruské armády, a tak se množí úvahy o mírových rozhovorech, které by mohly ukončit minimálně horkou fázi války. Nitky těchto úvah vedou k nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu. „Změna politiky Spojených států naznačuje, že válka skončí. Jakým způsobem, to nevím, ale pro nás by byla vítězstvím silná Ukrajina,“ nechal se slyšet ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Gastronomii můžeme šoupnout do nějakého šuplíku potenciálních hranic, do nějakého regionu nebo mikroregionu, ale ne do hranic jako takových, protože ty se neustále mění,“ říká Roman Vaněk, autor kuchařských bestsellerů a popularizátor gastronomie. Bylo nové vydání jeho Velké kuchařky Čech a Moravy nejnáročnějším projektem, na kterém kdy pracoval? A proč příběh vídeňského řízku označuje za „typicky nádhernou kravinu“? Poslechněte si rozhovor.

Madisonské mosty ve státě Iowa proslavil film s Clintem Eastwoodem a Meryl Streepovou z roku 1995. Romantická story o čtyřech dnech, které spolu strávili manželka farmáře Francesca a profesionální fotograf z města Robert, se odehrává v kulisách krytých mostů okresu Madison. Z původních devatenácti, jich tu dnes stojí šest. A s láskou jsou spojené i ve skutečnosti, nejen na filmovém plátně.

Obývací pokoje mnoha českých domácností právě teď voní smrkovým jehličím. Za pár týdnů se ale ze stromečku uvolní a opadá. Na borovici přitom jehlice vydrží o poznání déle a na jedli nám můžou dělat radost až do jara. Podle odborníků to má hned několik příčin. Důležité mimo jiné je, jak strom hospodaří s vodou. Smrček, borovice a jedle totiž vysychají různou rychlostí hlavně kvůli odlišným jehlicím.

Psal se rok 1841, když Vltavu na území Prahy překlenul teprve druhý most. Tou dobou byla řeka Pražanům přístupnější, využívali brody a Karlův most nepotřeboval pojmenování. „Výstavba nábřežních zdí je podle mě největší vizuální proměna Prahy v její tisícileté historii, do té doby byla řeka daleko víc spjatá s životem ve městě,“ říká historik David Černý, autor projektu Miluju Prahu a knihy Velká tajemství Prahy. Jak získal Karlův most své jméno a jak jinak se mohl jmenovat?

Jeho vojenské tažení v Pásmu Gazy proti palestinskému hnutí Hamás čítá stále víc a víc obětí z řad civilistů a příměří zůstává v nedohlednu. Kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů na něj Mezinárodní trestní soud letos vydal zatykač, doma navíc Netanjahu čelí obvinění z podvodu a korupce. Navzdory všemu popularita izraelského premiéra vzrostla, i díky tomu, že další konflikt – s libanonským radikálním hnutím Hizballáh – skončil příměřím, jehož podmínky Izrael diktoval.

Jednou z nejvýznamnějších akcí příštího roku bude světová výstava EXPO 2025 v japonské Ósace. Český pavilon bude stát na místě, ke kterému se dostane snad každý z očekávaných 30 milionů návštěvníků. „Jsme velice rádi, že nám japonští organizátoři dali tak strategicky významný a zajímavý pozemek na promenádě u vody. Je to i díky tomu, že Československo mělo velice úspěšnou účast na EXPO 1970,“ připomíná generální komisař české účasti na EXPO 2025 Ondřej Soška.

„Když se v sebelepších kamnech topí blbým dřevem, je to tragédie. Ale když se topí dobrým palivem v dobře postavených kamnech, tak lidi v okolí ani nevnímají kouř, protože tam žádný není. Tam se tetelí, vlní vzduch a nic moc víc se neděje,“ vysvětluje kamnář Jan Křivonožka. Jak se od studia fyziky a environmentálního modelování dostal k tradičnímu řemeslu? A nakolik se liší stavba starších kamen od těch současných? Poslechněte si rozhovor.