Inspirační fórum

Ne všichni touží po tom stejném, tak jak může mít představa ideálního, úspěšného života jednotnou podobu? Kolik z nás chce žít mimo normy a je něco takového vůbec možné? Možnost zvolit si jak chceme žít není dostupná pro všechny stejně. Roli hrají ekonomické podmínky, instituce i očekávání okolí. Markéta Šetinová, Anna Pospěch Durnová a Epos 257 debatovali o partnerských vztazích ve všech jejich podobách. Moderovala Linda Bartošová, která zároveň otevřela debatu ukázkou ze svého připravovaného audiodokumentu Vlastní čas o nemateřství  Záznam debaty vznikl na Inspiračním fóru na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

Politická filozofka a spisovatelka Lea Ypi, autorka knih Free a Indignity, se na Velké stagi Inspiračního fóra MFDF Ji.hlava ptala, jakou budoucnost má před sebou Evropa. Pokud má Evropa přežít, musí znovu vymyslet, koho reprezentuje, komu patří a jakou budoucnost dokáže slíbit. Funguje EU pro všechny stejně, nebo i mezi členskými státy fungují elity a „ti druzí“? A jak se rozšiřování EU podobá večernímu korzu (xhiro) v komunistické Albánii?Moderuje Ivo Bystřičan. ╱╱  ENPolitical philosopher and writer Lea Ypi, author of Free and Indignity, explored the future of Europe at the Inspiration Forum’s Big Stage at Ji.hlava IDFF. If Europe is to survive, it must rethink who it represents, who it belongs to, and what kind of future it can promise. Does the EU work equally for everyone, or do the dynamics of elites and “the others” exist between member states, too? And how is EU enlargement similar to the evening xhiro (stroll) in communist Albania?Moderated by Ivo Bystřičan. 

Kolektivní výstava Inspiration Forum Lab 2025/26: Trajektorie představuje celoroční práci celkem devíti umělkyň, umělců a výzkumníků z různých částí Evropy. Tři výsledné projekty prostřednictvím kamene, písku a oceli zpřítomňují trajektorie materiálů, krajin, paměti a vyprávění i jejich proměnlivé vztahy mezi lidským a více-než-lidským světem.  i like it when u sand proměňuje písek v proces pohybu, proměny a spojování. ( ) in stone se vydává za obětními kameny v Estonsku a hledá způsoby, jak jim naslouchat a navazovat vztahy s více-než-lidským světem. Kladno Steel Stories Telling prostřednictvím vzpomínek obyvatel Kladna sleduje, jak se ocel, práce a dědictví Poldi zapisují do těl, krajiny i kolektivní paměti..Výstava vznikla během celoročního umělecko-výzkumného programu 𝗜𝗻𝘀𝗽𝗶𝗿𝗮𝘁𝗶𝗼𝗻 𝗙𝗼𝗿𝘂𝗺 𝗟𝗮𝗯.

The group exhibition Inspiration Forum Lab 2025/26: Trajectories presents the year-long work of nine artists and researchers from across Europe. Through stone, sand, and steel, the three resulting projects bring to the fore the trajectories of materials, landscapes, memories, and stories, as well as their shifting relationships between the human and more-than-human worlds.I like it when u sand transforms sand into a process of movement, change, and connection. ( ) in stone follows the traces of sacrificial stones in Estonia, exploring ways of listening to them and forming relationships with the more-than-human world. Kladno Steel Stories Telling traces, through the memories of Kladno residents, how steel, labour, and the legacy of Poldi are inscribed in bodies, landscapes, and collective memory.The exhibition was developed as part of the year-long Inspiration Forum Lab artistic research programme.

More people than ever can vote, organise, and make their voices heard. Yet wealth is becoming increasingly concentrated in the hands of a tiny minority. How can democracy and extreme inequality coexist? American political scientist Jeffrey A. Winters argues that oligarchs are not primarily interested in governing. Their main objective is to protect and preserve their wealth — and this defence of wealth increasingly shapes the limits of democratic politics. Together with political scientist Vladimíra Dvořáková and political scientist and philosopher Ondřej Lánský, Winters discusses how economic power is converted into political influence, why oligarchs are becoming more visible, and what this means for democratic institutions, public media, taxation and the future of political equality. The discussion was recorded at last year's Inspiration Forum at the Ji.hlava International Documentary Film Festival and is moderated by Klára Votavová. The voices of Ondřej Lánský, Vladimíra Dvořáková, and Klára Votavová are AI-generated.

Volíme, diskutujeme, hádáme se o hodnoty, identitu, kulturu nebo práva. Ale ve chvíli, kdy jde o samotné rozdělení bohatství, zůstává vliv většiny lidí téměř nulový.  Americký politolog Jeffrey A. Winters tomu říká éra participativní nerovnosti, v níž má hlas skoro každý, ale vliv na nerovnost skoro nikdo. Winters popisuje svět, v němž vedle sebe dokážou existovat otevřená politická soutěž, svobodné volby a extrémní majetková nerovnost. Co když je největším problémem dnešní demokracie to, že funguje právě tak, jak potřebují držitelé skutečné ekonomické moci?  Oligarchie nemusí demokracii rušit, aby ji ovládala. Stačí, když dokáže chránit majetek před daněmi, regulací a přerozdělením. Winters vysvětluje, proč nestačí sledovat příjmy, ale musíme se dívat na majetek. Dnešní koncentrace bohatství v rukou superbohatých v Česku je větší než ve starověkém Římě. Nejde tu o závist vůči bohatým, ale o otázku, co se stane s demokracií, když si nejbohatší mohou koupit média, politický vliv i samotná pravidla hry? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jeffrey A. Wintersovi v českém znění propůjčil Petr Pěknic. 

Nerovnost se prohlubuje závratnou rychlostí a její dopady pociťujeme stále intenzivněji. Neovlivňuje jen naše osobní životy a podmínky, ve kterých žijeme, ale také stav životního prostředí. Lze ještě zastavit trend rozevírání nůžek mezi superbohatými a zbytkem společnosti? Pocit bezmoci je pochopitelný, ale existují konkrétní kroky, které mohou tento vývoj zvrátit? Může být součástí řešení reforma daňového systému a ochota přehodnotit dlouhodobě zavedené ekonomické a společenské mechanismy? V debatě, která zazněla na uplynulém ročníku Inspiračního fóra, vystoupil politolog a publicista Ondřej Slačálek, výzkumník v oblasti daní a korupce Miroslav Palanský, sociální antropoložka Lucie Trlifajová a historik zaměřený na hospodářské a sociální dějiny Jakub Rákosník. Moderoval politoložka a publicistka Kateřina Smejkalová  

Ukrajina není zemí, která žádá Evropu o pomoc. Je společností, která má zkušenosti, jež si Evropa zatím neumí do důsledku představit. Oleksii Reznikov, bývalý ukrajinský ministr obrany, mluví o této zkušenosti každodenního života společnosti a institucí ve válečném stavu jako o krutě zaplacené výhodě. Ukrajina ji nechtěla získat, ale získala ji ve zničených městech, rozbitých životech i v každodenním rozhodování pod tlakem. Reznikov ukazuje, co všechno se může Evropa od Ukrajiny naučit.  V přímém přenosu vidíme, jak rychle se mění moderní bojiště, proč jsou drony, kyberútoky, energetická infrastruktura, informace a umělá inteligence součástí jedné bezpečnostní reality, ale také jak důležitá je schopnost společnosti organizovat se zdola. Mluví o dobrovolnících, soukromém sektoru, rychlosti rozhodování i o tom, jak se z věcí považovaných za nemožné, třeba v podobě stingerů, Patriotů nebo F-16, postupně staly skutečné dodávky. Ukrajina Evropě nenastavuje jen zrcadlo, ale nabízí jí i lekci odolnosti, iniciativy a schopnosti bránit způsob života, který jsme příliš dlouho považovali za samozřejmý.  Podcastem provází publicista Petr Bittner. Český hlas Oleksiji Reznikovovi propůjčil Petr Pěknic.

Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská byrokracie, nebo samotné nastavení Evropské unie, která vznikala pro jinou dobu? A dokáže se Evropa změnit tak, aby v novém světě obstála? O rychlosti, pomalosti a budoucnosti evropského rozhodování debatovali politolog Petr Kaniok, francouzská výzkumnice Marie Krpata a politička a aktivistka Markéta Gregorová. Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako demografický růst, klimatická krize, urbanizace, technologie, kolapsy států i nové formy infrastruktury.  Ledgard ukazuje, proč nestačí dívat se na svět evropskýma očima. Vypráví o mobilních telefonech, které v Africe přeskočily jednu etapu vývoje, o dronech doručujících krev a léky tam, kam nevedou silnice, ale také o technologiích, které selhávají, když neodpovídají místním podmínkám. Dokáže Evropa pochopit, že budoucnost už vzniká i jinde a že její partnerství se světem musí mít jinou podobu, než na kterou byla zvyklá? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jonathanu Ledgardovi v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic.