Příběhy 20. století: Vaška z Lidic chtěli převychovat v německých dětských domovech, ale nakonec ho doživotně zmrzačili

Doručení amerických střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajincům by podle Vladimira Putina "zničilo vznikající pozitivní vývoj". Skutečně se situace vyvíjí pozitivně? Vrhne se teď Trump po úspěchu na Blízkém východě na dojednání míru v Evropě? A poškodil by Filip Turek coby ministr obraz Česka v zahraničí? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Bude Babišem plánovaná pomoc Ukrajině přes Evropskou unii a NATO efektivnější a transparentnější? Nebo je v sázce naše reputace ve světě? Debatovat budeme s předsedou Svobodných Liborem Vondráčkem, nově zvoleným do sněmovny na kandidátce SPD a poslancem ODS Pavlem Žáčkem. Moderuje Lukáš Matoška

Demokracie je komplikovaná a nepřehledná záležitost. Oč lepší je diktatura. Odpovědný člověk něco nařídí, dlouho se o tom nediskutuje, všichni mají klid na práci a brzy je vše hotovo. Tak zní obvyklá výhrada k příliš zdlouhavým schvalovacím procesům a neřízeným debatám v rámci běžného demokratického provozu. Zvláštní je však okolnost, že se v rámci demokracie obvykle neudělá tolik chyb jako v diktatuře.

V listopadu 1940 se u přístavu Haifa potopila loď Patria. Na její palubě byly stovky židovských uprchlíků, kteří se snažili uniknout z Evropy před nacismem. Britské úřady je ale odmítly vpustit na palestinské území. Místo toho měli být deportováni na ostrov Mauricius. Vše ale změnil výbuch uvnitř lodi. Co katastrofě předcházelo a jaké byly její důsledky, připomínají novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda v bonusovém dílu Hlasů paměti.

Dva roky války a teď konec. Jenže na jak dlouho? Hamás propustil poslední rukojmí a Izrael stahuje své jednotky. Vydrží křehký klid zbraní v Gaze? A co bude s mírovým plánem Donalda Trumpa? Téma pro Marka Čejku, experta na izraelsko-palestinský konflikt a autora Blízkovýchodního podcastu. Ptá se Matěj Skalický.

Mít za vzor osobnosti, které se prosadily a zároveň zůstaly dobrými lidmi, je jen první krok, zdůrazňuje v pořadu Hovory kněz, etik a biolog Marek Orko Vácha. „Pro mě je ještě důležitější se takovou osobností sám stát,“ pokračuje a cituje: „Karl Jung říká, že být osobností, to je podnik nepopulární odvážlivosti. A pak také říká: Vychovat někoho k tomuto se mi nezdá malou věcí.“

Možná jste to někdy sami zažili, když jste vycestovali na Západ. V očích místních jste četli pohrdavý pohled, že přijel nevzdělanec z Východu. Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar by vám na to nejspíš řekl, že šlo o formu rasismu mezi bílými. O této nesnášenlivosti napsal knihu Bílí, ale ne tak docela. Ptá se v ní, jak rasismus vůči Středoevropanům souvisí s oblibou politiků jako Viktor Orbán, Robert Fico nebo Jarosław Kaczyński.

Ovlivní dnešní upozornění prezidenta Pavla rozhodování ANO a Motoristů o možném ministerském postu pro Filipa Turka? Jakou podobu by měl mít celoevropský protidronový štít podle návrhu unijní exekutivy? A co vše má ve středoevropském regionu mapovat nová pobočka organizace Reportéři bez hranic, kterou dnes otevřeli v Praze?

Přebírá nová vláda už připravenou dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech? A co se stane, když se nastupující kabinet pokusí zestátnit energetickou firmu ČEZ? „Pokud chceme snížit ceny energie jednorázově, myslím, že máme jiné nástroje, jaké můžeme použít – a bez ohrožení toho, co opakuji, že je zásadní pro budoucnost energetiky: že musíme investovat,“ říká končící ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Co řešil včera s prezidentem a jak pokračují jednání o vedení Sněmovny?

Moje babička, velká sběračka všeho, co se – podle jejího názoru – dalo sníst, byla zamilovaná do čechratky podvinuté. Rostla všude a v hojném počtu, byla výborná a dala se zpracovávat všemožnými způsoby. Babička ji nejradši zavařovala, „aby bylo na zimu“. Věřila, že čechratka nám dětem dodá vitamíny ke zdárnému růstu.