Ještě asi nikdy nenastalo po volbách takové bezčasí jako letos. Jedinými vzrušujícími momenty byly dovolená Andreje Babiše, povyk kolem Filipa Turka a dětinský rozpočtový kapric končící Fialovy vlády.

Zástupci národnostních menšin v Česku jsou znepokojeni tím, že by se čestný předseda Motoristů sobě Filip Turek mohl stát šéfem tuzemské diplomacie. „Člověk, který zastává nejvyšší diplomatický post, by se měl vyznačovat velkým respektem k jiným kulturám a národům. Pan Turek s ohledem na svou minulost tyto kvality nemá,“ říká člen Rady vlády pro národnostní menšiny Georgi Bečev.

Voliče obvykle nejvíc zajímá, kdo se stane ministrem v nové vládě. Ze dvou důvodů, jednak je debata o jménech, o známých, či neznámých postavách, více sexy, zajímavá, a za druhé proto, že o program jde čím dál méně. Proč? Zkušenost říká, že programové prohlášení obvykle vláda nenaplní a nedodrží. Jsou to jen slova, slova, slova.

Když prezident Pavel poněkud ztlumil Babišův spěch prvého povolebního týdne, vznik budoucí vlády nabral klidnější tempo. K čemuž asi přispělo i zveřejnění údajných sice starších, ale dosti třaskavých vyjádření už tak kontroverzního motoristického kandidáta Turka na vedení rezortu diplomacie.

„Co je nespravedlnost, lehce poznáme, co je spravedlnost přesně nevíme, tu musíme nalézt. Je to nekonečná cesta hledání a tápání,“ říká v knize Karla Hvížďaly Nalézání sebe a spravedlnosti bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V knize mluví také o krizi liberální demokracie a české povaze. „Žijeme v zemi, ve které se většina lidí cítí do značné míry osamělá,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus Rychetský.

Je věda kousek od přelomové léčby cukrovky 1. typu? - A co mají na starosti inspektoři na pražské Záchranné službě? Moderuje Šárka Fenyková.

Na vzniku vlády se „maká“, ale snadné to být nemusí. Nizozemsko obrací stránku a vrací se k evropskému středu. Začátek normalizace české společnosti. Plány oživit Visegrádské uskupení jsou nereálné. Podle Deníku N si Babiš sám vybral experty za SPD do vlády. Proč to Okamurovi může vyhovovat?

Co vyplývá z návrhu ceníku regulované složky energií na příští rok, který dnes představil Energetický regulační úřad? Jak vysvětluje Digitální informační agentura potíže, které opět postihly systém eDokladů? Jak číst výsledky parlamentních voleb v Nizozemsku, v nichž strana krajně pravicového Geerta Wilderse neuspěla tak, jak se ještě nedávno předpokládalo? A přispěla dnešní schůzka Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem k utlumení obchodní války obou zemí?

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity. (Repríza)

Hnutí ANO kritizuje reformu dávek, která byla prosazena končící vládou. Nejvýraznější změnou je nahrazení čtyř typů dávek sjednocenou superdávkou. „Máme díky zjednodušení systému 20 procent nových žadatelů,“ chválí superdávku končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Má závažné problémy, které musíme vyřešit,“ namítá v Pro a proti Českého rozhlasu Plus jeho pravděpodobný nástupce a poslanec Aleš Juchelka (ANO).