BRATRŮM A SESTRÁM ZA ZDÍ

Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a lektor Jan Burian, který vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V letech 2008 až 2011 absolvoval psychoterapeutický výcvik satiterapie a trénink pro lektory MBCT, organizovaný Oxfordským centrem pro mindfulness. Vedl desítky kurzů mindfulness nejen pro širokou veřejnost nebo firmy, ale například i ve vězení. Podílel se na prvním českém neurovědeckém výzkumu všímavosti. A jako dobrovolník pomáhal též rodinám, které pečují o své umírající, v hospici Cesta domů. Od roku 2013 provozuje svou privátní psychoterapeutickou praxi. Je autorem knihy Sebepřijetí - Jak se spřátelit se svým jedinečným životem, kterou vydalo Nakladatelství Portál.Společně s Janem Burianem se v podcastu věnujeme tématu sebepřijetí, které se stalo již dávno zajatcem pop-psychologie. Abychom opustili zjednodušený pohled na jinak velmi důležitý fenomén sebepřijetí, nahlížíme na něj nahlížet z perspektivy všímavosti, laskavosti a propojení, s nimiž Jan Burian pracuje roky ve své praxi.

Pozvání do podcastu přijal supervizor a psychoterapeut Jan Šikl, který vystudoval speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval výcvik pro vedoucí Bállintovských skupin, Psychoanalytický trénink, výcvik v rodinné terapii, mezinárodní výcvik v terapii drogových závislostí a výcvik v dramaterapii, dále výcvik pro vedení supervize, výcvik ve změněných stavech vědomí a konečně výcvik v jungovské analytické psychologii. Začínal jako vychovatel ve Výchovném ústavu v Načeradci a v Dětském domově Horní Počernice. Pracoval jako terapeut ve Středisku pro mládež a v RIAPSu Praha při ZZS HMP. Od roku 1997 má svou soukromou psychoterapeutickou praxi, kde působí také jako supervizor. Je autorem literární předlohy a filmového scénáře k filmům Marian a Paralelní světy. Publikuje též odborné texty z oblasti krizové intervence, závislostí a dospívání, psychoanalýzy a analytické psychoterapie.Společně s Janem Šiklem hovoříme v podcastu o supervizi, která zprostředkovává náhled na procesy a vztah mezi supervidovaným a jeho klientem. Supervizor v podstatě pečuje o celý psychoterapeutický prostor, v němž vrhá stín jak supervidovaný, tak jeho klient. Supervize proto vyžaduje od supervidovaného odvahu, podobně jako samotná psychoterapie. A to odvahu nahlédnout s dostatečnou dávkou sebereflexe na své postoje, přesvědčení, vztahování se ke klientovi i profesní dovednosti.

Pozvání do podcastu přijal psycholog a filmový kritik Mojmír Sedláček, který vystudoval psychologii a mediální studia na Univerzitě Karlově. O filmu publikoval pro webová média TV Prima, Kinobox.cz, přičemž stále přispívá na Moviezone.cz. V současnosti též vede časopis Psychologie Dnes.V podcastu se zabýváme tím, čím nás filmy fascinují a nutí nás k jejich dalšímu sledování. Rozkrýváme základy "hry, kterou s námi filmaři hrají" a typickými rysy hollywoodské produkce. Společně s Mojmírem Sedláčkem se zamýšlíme nad tím, jak film sledovat, aby pro nás byl zážitek nejen inspirující, ale také terapeutický. A co vše se v našich myslích během sledování poutavých filmových příběhů tedy odehrává. Podrobně se těmto a dalším tématům Mojmír Sedláček věnuje i ve své nové knize Psychologie v kině.

Inspirováno vyhledáním pomoci v Centru krizové intervence Psychiatrické nemocnice Bohnice v listopadu 2025.TEXT A ČETBAJeroným JaníčekPRODUKCEJan VolejníčekKarlín On AirHUDBA/MUSIC:Depression · OlexandrMusicDepression℗ Olexandr Ignatov Productions2022PURCHASED AND DOWNOLADED:ENVATO 2025YOUTUBEⓕ ŽIVOT ZA ZDÍ

Pozvání do podcastu přijal psycholog a psychoterapeut Martin Skála, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je vyškolen ve směru analytické psychologie C. G. Junga, na jejímž rozvoji se u nás podílel. Má mnohaleté zkušenosti v práci se sny, fantaziemi, mýty a mimořádnými stavy vědomí, stejně jako s jejich symbolickým vyjádřením v mezilidských vztazích, v lidské duši, umění, kultuře a ve společnosti. Vedl řadu tematických přednášek a seminářů. Pracuje v soukromé praxi Altán Psychologie v Praze. Je autorem techniky symbolických konstelací a knihy Cestou sluneční záře, v níž zkoumá 22 vyobrazení alchymického rukopisu Splendor Solis. A rozebírá jejich symboliku, vztahy mezi jednotlivými detaily i provázanost obrazů celého cyklu, a nachází v nich paralelu s procesem individuace, jak ho popsal C. G. Jung.Společně s psychoterapeutem Martinem Skálou se vydáme na dobrodružnou cestu Legendy o grálu, jak na ní nahlížely autorky Emma Jung a později Marie Louis von Franz ve stejnojmenné knize, kterou vydalo Nakladatelství Portál. Legenda o grálu je totiž více, než jen středověká legenda. Dříve, než se vydáme na zmíněnou cestu, tak si zodpovíme některé související otázky, neboť svět analytické psychologie Carl Gustava Junga je plný symbolů, často složitě uchopitelných a vyjádřitelných.

Pozvání do podcastu přijal známý německý psychoterapeut a spisovatel Heinz-Peter Röhr. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Jako psychoterapeut působil 36 let ve specializované klinice ve Fredeburgu, kde se zaměřoval především na léčbu lidí se závislostmi. Více než dvacet let se podílí na vzdělávání psychoterapeutů. Práce s pacienty ho inspirovala k sepsání mnoha knih, které chápe jako formu biblioterapie – jejich četba má působit léčivě. Za tímto účelem pracuje s analýzou klasických pohádek i výběrem výrazných témat typu narcismu, hraniční poruchy osobnosti, sebeúcty nebo závislosti. V podcastu hovoříme s Heinz-Peterem Röhrem o psychoterapii a nedostatečném pocitu vlastní hodnoty, který v člověku vyvolává pocity zoufalství a neštěstí různé intenzity. Ale nejen to, může člověka zavést do úplných propastí. Výsledkem jsou pak úzkostné poruchy, deprese, závislosti a psychosomatická onemocnění. Většina duševních onemocnění ostatně pochází, podle Petera Röhra, právě z narušeného pocitu vlastní hodnoty.

Speciál Hovorů o duši věnujeme společně s psychiatrem a psychoterapeutem Michalem Krylem psychosomatické medicíně a psychosomatickému přístupu ke zdraví i nemoci. Vydáme se také na chvíli do historie medicíny, abychom se následně mohli podívat na psychosomatiku komplexnějším pohledem a věnovali se - obohaceni o poznání pramenící z minulosti - mechanismu léčby onemocnění, která bývají označována za psychosomatická. Neboť jestliže uvažujeme o skutečné cestě k uzdravení u většiny duševních onemocnění, pak se bez psychosomatického přístupu obejdeme jen těžko.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů ⁠⁠⁠⁠⁠Platóna⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Aristotela⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠lékaře Hippokrata⁠⁠⁠⁠⁠, ale také autorů tragédií ⁠⁠⁠⁠⁠Aischyla⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠Sofokla⁠⁠⁠⁠⁠ či ⁠⁠⁠⁠⁠Eurípida⁠⁠⁠⁠⁠.Petr Kouba vystudoval filosofii na ⁠⁠⁠⁠⁠Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na ⁠⁠⁠⁠⁠Universität Zürich⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠Duquesne University⁠⁠⁠⁠⁠ v Pittsburghu a ⁠⁠⁠⁠⁠Université de Lausanne⁠⁠⁠⁠⁠. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v ⁠⁠⁠⁠⁠Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠⁠⁠⁠⁠. Je autorem knih ⁠⁠⁠⁠⁠Fenomén duševní poruchy⁠⁠⁠⁠⁠, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report. Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují ⁠⁠⁠⁠⁠Akademie věd České republiky ⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠Japan society for the promotion of science⁠⁠⁠⁠⁠. Partnerem podcastu je ⁠⁠⁠⁠⁠Nakladatelství Portál⁠⁠⁠⁠⁠.