Smrtelník Podcast, díl 11 – David Černý

Václav Dejčmar v dvoudílném podcastu diskutuje o budoucnosti světa s filozofem a předním českým expertem na AI Janem Romportlem. Když tento podcast vznikal, po hodině rozhovoru jsme se ocitli v hluboké depresi. Existuje tolik verzí budoucnosti, v nichž se může vše pokazit. Proto jsme podcast raději ukončili a z této první hodiny udělali „díl B“. A pokračovali novým podcastem („díl A“), který jsme však zarámovali zcela jinak: donutili jsme se k optimismu. Slavný filozof Karl Popper totiž kdysi prohlásil: „Optimismus je povinnost! Budoucnost je otevřená. Není předurčena. Nikdo ji nedokáže předpovědět, kromě náhodných tipů. My všichni přispíváme k tomu, jaká bude, tím, co děláme. My všichni jsme stejnou měrou odpovědní za její úspěch. Ti, kteří nám slibují ráj na zemi, nikdy nevyprodukovali nic jiného než peklo.“ Užijte si tento netradiční podcastový formát. Seznam diskutovaných odkazů najdete na ⁠⁠www.smrtelnik.cz/podcast⁠⁠Část A – optimistický softcore: Proč je stále obvyklejší pocit úzkosti z umělé inteligence? Lidé v AI laboratořích často propadají psychóze, že jejich výtvor má duši. Může mít současná AI nějakou formu vědomí? Čím jsou atraktivní nabídky osobních agentů, kteří slibují, že budou „námi za nás“? Jak zařídit, aby vše dopadlo dobře? Zachrání nás radikální humanismus? Je představitelná celoplanetární dohoda o regulaci AI? A jaká by mohla být realistická verze budoucnosti s pokročilou superinteligencí (AGI), ve které lidstvo přežije a projde velkým filtrem?Část B – pesimistický hardcore: Dobrý sluha, ale zlý pán? Co se na nás řítí? Čeho všeho se bát? AI sice umí zvýšit osobní produktivitu, ale opravdu zvýší i světové HDP? Je zodpovědné, že nám techno-oligarchové slibují ráj? Co bude mít z AI běžný člověk, který se oprávněně obává, že díky agentům přijde o svou placenou práci? K čemu vůbec potřebujeme AGI (Artificial General Intelligence) a nestačí nám modely, které už máme? Všichni vnímáme, že jsme uprostřed ohromné transformace všeho, kdy dochází k rozhození křehké rovnováhy, kterou dlouhý čas budovala evoluce. Proč tedy šíleným tempem dál rozvíjíme vynález, o kterém řada expertů soudí, že bude mít na lidstvo tragické dopady a ani jeho tvůrci ho nebudou umět uřídit – viz P(doom) index?Slavný psycholog Carl Gustav Jung prohlásil: "V psychologii člověk nevlastní nic, co sám skutečně neprožil. Proto nestačí pouhý intelektuální vhled, neboť člověk zná jen slova, nikoliv podstatu věcí zevnitř." Nevědomě tak dobře popsal rozdíl mezi AI, která zná jen slova, ale nic neprožívá, a člověkem. Nicméně zároveň platí výrok filozofů jazyka, že "všechno jsou slova a slova jsou všechno". Díky technologii umělé neuronové sítě nad ohromným množstvím dat umí dnešní AI chatbot skrze slova výborně imitovat člověka, včetně jeho emocí a jeho prožívání. Jak je to možné? Protože v samotném jazyku je ukryt velmi dobrý model světa včetně detailních informací o lidském nitru a lidské zkušenosti. A umělá inteligence se zkrátka naučila tento lidský "model", který se vyvíjel tisíciletí, bravurně modelovat. Tak lze vysvětlit, proč je možné pokročilé verze AI slovy dokonce "URAZIT", a tím reálně snížit jejich výkon (např. ve vibe programování). Avšak stále zbývá principiální otázka: jaký je mezi imitací (AI) a imitovaným (člověkem) rozdíl? Když je dnes nezávislý pozorovatel zvenku — z jejich samotné vzájemné komunikace — spolehlivě odlišit nedokáže. ⁠⁠⁠www.smrtelnik.cz/podcast⁠⁠

Václav Dejčmar v dvoudílném podcastu diskutuje o budoucnosti světa s filozofem a předním českým expertem na AI Janem Romportlem. Když tento podcast vznikal, po hodině rozhovoru jsme se ocitli v hluboké depresi. Existuje tolik verzí budoucnosti, v nichž se může vše pokazit. Proto jsme podcast raději ukončili a z této první hodiny udělali „díl B“. A pokračovali novým podcastem („díl A“), který jsme však zarámovali zcela jinak: donutili jsme se k optimismu. Slavný filozof Karl Popper totiž kdysi prohlásil: „Optimismus je povinnost! Budoucnost je otevřená. Není předurčena. Nikdo ji nedokáže předpovědět, kromě náhodných tipů. My všichni přispíváme k tomu, jaká bude, tím, co děláme. My všichni jsme stejnou měrou odpovědní za její úspěch. Ti, kteří nám slibují ráj na zemi, nikdy nevyprodukovali nic jiného než peklo.“ Užijte si tento netradiční podcastový formát. Seznam diskutovaných odkazů najdete na ⁠www.smrtelnik.cz/podcast⁠Část A – optimistický softcore: Proč je stále obvyklejší pocit úzkosti z umělé inteligence? Lidé v AI laboratořích často propadají psychóze, že jejich výtvor má duši. Může mít současná AI nějakou formu vědomí? Čím jsou atraktivní nabídky osobních agentů, kteří slibují, že budou „námi za nás“? Jak zařídit, aby vše dopadlo dobře? Zachrání nás radikální humanismus? Je představitelná celoplanetární dohoda o regulaci AI? A jaká by mohla být realistická verze budoucnosti s pokročilou superinteligencí (AGI), ve které lidstvo přežije a projde velkým filtrem?Část B – pesimistický hardcore: Dobrý sluha, ale zlý pán? Co se na nás řítí? Čeho všeho se bát? AI sice umí zvýšit osobní produktivitu, ale opravdu zvýší i světové HDP? Je zodpovědné, že nám techno-oligarchové slibují ráj? Co bude mít z AI běžný člověk, který se oprávněně obává, že díky agentům přijde o svou placenou práci? K čemu vůbec potřebujeme AGI (Artificial General Intelligence) a nestačí nám modely, které už máme? Všichni vnímáme, že jsme uprostřed ohromné transformace všeho, kdy dochází k rozhození křehké rovnováhy, kterou dlouhý čas budovala evoluce. Proč tedy šíleným tempem dál rozvíjíme vynález, o kterém řada expertů soudí, že bude mít na lidstvo tragické dopady a ani jeho tvůrci ho nebudou umět uřídit – viz P(doom) index?Slavný psycholog Carl Gustav Jung prohlásil: "V psychologii člověk nevlastní nic, co sám skutečně neprožil. Proto nestačí pouhý intelektuální vhled, neboť člověk zná jen slova, nikoliv podstatu věcí zevnitř." Nevědomě tak dobře popsal rozdíl mezi AI, která zná jen slova, ale nic neprožívá, a člověkem. Nicméně zároveň platí výrok filozofů jazyka, že "všechno jsou slova a slova jsou všechno". Díky technologii umělé neuronové sítě nad ohromným množstvím dat umí dnešní AI chatbot skrze slova výborně imitovat člověka, včetně jeho emocí a jeho prožívání. Jak je to možné? Protože v samotném jazyku je ukryt velmi dobrý model světa včetně detailních informací o lidském nitru a lidské zkušenosti. A umělá inteligence se zkrátka naučila tento lidský "model", který se vyvíjel tisíciletí, bravurně modelovat. Tak lze vysvětlit, proč je možné pokročilé verze AI slovy dokonce "URAZIT", a tím reálně snížit jejich výkon (např. ve vibe programování). Avšak stále zbývá principiální otázka: jaký je mezi imitací (AI) a imitovaným (člověkem) rozdíl? Když je dnes nezávislý pozorovatel zvenku — z jejich samotné vzájemné komunikace — spolehlivě odlišit nedokáže. ⁠⁠www.smrtelnik.cz/podcast⁠

Petr Sýkora, český podnikatel a vizionář, patří k osobnostem, které stály u zrodu moderní české filantropie. Ještě během studií na Vysoké škole ekonomické založil v roce 1993 společně s Janem Černým společnost Papirius. Z původně studentského projektu, jehož první objednávky rozváželi zákazníkům metrem v batohu, postupně vybudovali největšího dodavatele kancelářských potřeb ve střední a východní Evropě. V roce 2006 společnost prodali americké firmě Office Depot.Po odchodu z aktivního byznysu se Petr Sýkora začal stále více věnovat filantropii a otázkám společenské odpovědnosti. V roce 2011 společně s Janem Černým a Andrejem Kiskou založil českou Nadaci Dobrý anděl, která pravidelně finančně podporuje rodiny s dětmi, jež se v důsledku vážného onemocnění některého z členů rodiny ocitly v těžké životní situaci.Dobrý anděl přinesl do české filantropie mimořádně transparentní model: veškeré příspěvky Dobrých andělů jsou do posledního haléře předávány rodinám, zatímco provoz nadace je financován odděleně. Petr Sýkora a Jan Černý na její rozjezd a prvních přibližně pět let fungování vyčlenili ze svých prostředků 25 milionů korun a na jejím chodu se podílejí dodnes. Všichni dárci navíc mohou vidět, kterým konkrétním rodinám jejich peníze pomáhají. Nadace dnes každý měsíc podporuje tisíce rodin a opírá se o komunitu několika desítek tisíc pravidelných dárců.Vedle podnikání a filantropie se Petr Sýkora dlouhodobě zabývá filozofií a otázkami smysluplného života. Vystudoval mezinárodní vztahy na VŠE, získal titul MBA na Thunderbird School of Global Management v Arizoně a filozofii studoval mimo jiné v rámci Vedanta Academy v Indii. Propojení podnikatelského uvažování, filantropie a filozofie se postupně stalo charakteristickým rysem jeho veřejného působení.Za svou činnost získal v roce 2015 Cenu Arnošta Lustiga za zásluhy o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot. V roce 2024 jej přes sto osob z řad příjemců pomoci, dárců, lékařů, policistů, učitelů a dalších osobností nominovalo na státní vyznamenání. Dne 28. října 2024 převzal z rukou prezidenta Petra Pavla Medaili Za zásluhy I. stupně.www.smrtelnik.cz/podcast

MUDr. Lucie Hrdličková, Ph.D. je dětský onkolog a paliatr. A také vedoucí lékařka týmu dětské podpůrné péče FN Motol, který se mimojiné věnuje paliativní péči pro nenarozené děti.Mnoho lidí se domnívá, že se smrtí dítěte, které zemřelo před narozením, se nejlépe vyrovnává tím, že na něj rodiče zapomenou. Rodiče však své dítě milují již dlouho před narozením a zapomenout na něj nemohou. Naopak mnoho z nich si přeje vzpomínky na dobu, kdy miminko žilo (první pohyby na ultrazvuku, kopance v břiše, tlukot srdce), sdílet, ale okolí jim k tomu často nedá příležitost. Jak funguje perinatální hospic? A jak dětská paliativní centra (o vzniku jednoho z nich se můžete dozvědět víc v dokumentu Nech plakat jen polovinu srdce, kde Dr. Hrdličková rovněž vystupuje). Dětský paliatr neumí předpovídat budoucnost, ale může pomoci rodičům udělat taková rozhodnutí, aby v budoucnosti neměli výčitky.Toto nebyl jednoduchý rozhovor. Ale domníváme se, že by ho měl slyšet každý, protože se v něm mluví o tom, co to vlastně znamená — být člověk. www.smrtelnik.cz/podcast

Co je dar ze závěti? A kdy má darování opravdový smysl? Zdeněk Mihalco je výkonný ředitel Nadace Via, jedné z nejstarších nadací u nás, která za svou existenci podpořila přes 10 000 projektů po celé České republice. Dříve pracoval v médiích — v Hospodářských novinách nebo Aktuálně.cz — a za svou novinářskou kariéru nasbíral spoustu kontaktů a zkušeností z byznysu, které se následně rozhodl přinést do světa neziskovek. Ve veřejném prostoru vystupuje hlavně k tématům filantropie, dárcovství, komunitního života a občanské společnosti.Jak se radí bohatým lidem s filantropií? A proč je rozumné si i ohledně konání dobra nechat poradit? Daniel Craig, představitel filmového Jamese Bonda, většinu svého bohatství plánuje ještě během života darovat a nepřenechá podstatnou část jmění svým dětem. Přestavuje takové přemýšlení trend? Jak může závěť pomáhat?www.smrtelnik.cz/podcast

Václav Novák (*1955) je známý český krizový manažer, podnikatel a spoluzakladatel investiční společnosti M.L. Moran. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a v 80. letech emigroval do Kanady, kde prošel mnoha profesemi, mimo jiné učil matematiku v indiánské rezervaci. Po návratu do Česka se proslavil restrukturalizací a záchranou desítek velkých firem, jako byly Vítkovice, ČSA nebo Setuza. V roce 2010 koupil se svým obchodním partnerem za desítky milionů korun společnost Technistone. O devět let později ji prodal za téměř dvě miliardy. Ve výjimečně otevřeném rozhovoru popisuje svůj boj se zákeřnou nemocí i způsob, jak se (ne)liší řešení byznysových a životních krizí. Příběh Václava Nováka je poměrně známý. Ale mnoho otázek bylo položeno poprvé až v našem podcastu.V rozhovoru zmiňujeme báseň Neporažený (Invictus), kde William Ernest Henley bravurně shrnuje své přesvědčení, že člověk často nemůže ovlivnit okolnosti svého života, ale vždy může ovlivnit svůj postoj. Ve fantastickém přednesu Morgana Freemana si ji lze poslechnout zde.Pokud se vám rozhovor líbil, můžete si zdarma poslechnout také společné povídání Václava Dejčmara a Václava Nováka z roku 2025, které moderoval Vojta Žižka — autor jednoho z nejposlouchanějších českých byznysových podcastů.⁠⁠www.smrtelnik.cz/podcast⁠

Jak vypadá pohřeb, který opravdu pomáhá? Co je špatně na českém pohřebnictví? Jaké jsou nejčastější mýty ohledně pohřbů?V novém dílu ⁠⁠podcastu Smrtelník⁠⁠ s povidáme s Jiřím Štěpánkem, spoluzakladatelem a CEO pohřební služby Goodbye, která mění tvář českého pohřebnictví – s respektem, otevřeností a empatií. Dozvíte se, jak se člověk dostane k „podnikání se smrtí“, proč pohřeb nemusí být jen smutný rituál podle zažitých šablon a jak může rozloučení u řeky, v přírodě nebo třeba na fotbalovém hřišti pomoci pozůstalým lépe projít ztrátou.Jiří prozradí, co si každý z nás může promyslet ještě za života, aby ulehčil svým blízkým, a také rozbije pár mýtů o tom, co se „u pohřbů smí a nesmí“. A ano – dojde i na osobní příběhy, inspiraci ze zahraničí a upřímnou debatu o tom, proč se Češi smrti vyhýbají v rozhovorech, ale v životě na ni připraveni nejsou.Poslechněte si, jak lze i v nejtěžších chvílích nabídnout podporu, lidskost a smysluplný rituál. ⁠⁠www.smrtelnik.cz/podcast⁠

Jaká je role smrti v mýtech a pohádkách? Čemu věřili staří Egypťané a co si o smrti a nesmrtelnosti dozvíme v nejstarším dochovaném epickém díle světové literatury?Michal Rybka je publicista, který se zabývá primárně výpočetními technologiemi a jejich historií. Dlouhodobě se věnuje hlavně novinařině v oblasti IT a počítačových her - v poslední době například formou podcastu Wolfcast na Retro Nation. Vystudoval však také psychologii a zájem o světovou pohádku a historii vyprávění patří mezi jeho stálé koníčky. www.smrtelnik.cz/podcast

David Černý je filozof specializující se na etiku. Je autorem Eutanazie a dobrý život, v současnosti se věnuje především etickým implikacím umělé inteligence a robotiky. Jaké jsou hlavní etické otázky v oblasti umělé inteligence a robotiky? Stane se AI partnerem pro umírání nebo pro prodlužování života? Poslechněte si další díl podcastu Smrtelník.www.smrtelnik.cz

Se spisovatelkou a právničkou Hanou Frištěnskou o jejím setkání se smrtí. Minulý rok totiž doprovodila svou blízkou přítelkyni Janu Vejvodovou až na úplný konec její cesty, kdy uskutečnila dobrovolné sebeusmrcení ve spolku Sterbehilfev německém Hamburku. Jak samotný akt sebeusmrcení v Německu probíhal? Čím musela Vejvodová  projít, aby mohla požádat o dobrovolné ukončení svého fyzického i psychického trápení? Jaké byly poslední činy, myšlenky a slova její kamarádky? Na tyto a další otázky odpovídá Hana Frištěnská v novém díle podcastu Smrtelník.www.smrtelnik.cz