Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře: Polední publicistika: Jednání koalice ochotných. Varování NÚKIB. Soud k nepřiznaným koalicím

S jakými prioritami jde do voleb hnutí ANO a o čem se v jejím programu mlčí? Co si šéf NATO myslí o tom, že Putin pozval Zelenského do Moskvy? Jak bezpečná byla lanovka, která havarovala v Lisabonu? A zemřel módní návrhář Giorgio Armani. Čím se zapsal do dějin módy?

„Čína se obecně snaží rozšiřovat svůj vliv po světě. A je to celkem standardní špionážní praktika, že sbíráte informace o státech,“ říká expert na kybernetické hrozby a analytik projektu Sinopsis Michal Thim. Jak se mění vládní strategie kybernetické bezpečnosti? V čem spočívají hlavní hrozby hybridních útoků zejména ze strany Číny a Ruska? Umíme se účinně bránit? A v čem by měl být obezřetný každý z nás? Poslechněte si rozhovor.

V Paříži jedná koalice ochotných, je už jasné, jaké bezpečnostní záruky může poskytnout Ukrajině v případě ukončení války? NÚKIB plošně varuje před technologiemi z Číny. Jak jsou schopné ohrozit kritickou infrastrukturu státu, jako je energetika? Proč brněnský soud rozhodl o problému nepřiznaných koalic ve volbách jinak než ostatní krajské soudy?

Na benátském filmovém festivalu měl premiéru snímek Hlas Hind Radžab. Režisérka využívá skutečné nahrávky telefonátů s pětiletou dívkou z Gazy, kterou v lednu 2024 spolu s rodinou zavraždili izraelští vojáci. „Hind se snažila s částí své rodiny dostat ze severní Gazy. Auto rozstřílela izraelská armáda, která posléze potom zabila i dva záchranáře v sanitce, kteří se pokusili po předem vyjednané a složitě vydiskutované cestě té dívce přijet na pomoc,“ přibližuje Pavel Sladký.

Na festivalu WiFič VEN! se Lucie Výborná setkala s literárním historikem a kritikem Martinem C. Putnou. Při jeho studijním pobytu v Římě vznikla kniha Řím antituristický. „Turista je ten, který nechce vidět něco nového. Chce vidět to, co už viděl na statisíci obrázcích na Instagramu, a chce svoji fotku taky,“ říká Martin C. Putna. „Člověk může vidět fantastické věci, ale jde o to, aby tam nechodil kvůli fotce, ale měl to v srdci do konce života. To nás činí bohatými – paměť.“

Začátkem příštího týdne vypukne „Brownmánie“. 9. září vychází další kniha spisovatele Dana Browna s názvem Tajemství všech tajemství. Její děj se z velké části odehrává v Praze. Hlavní postavou je znovu profesor na Harvardově univerzitě a odborník na náboženskou symboliku Robert Langdon, který v předchozích dílech pátral taky v Itálii, Británii a Francii. Velkou část úspěšného filmu podle Brownovy knihy Šifra mistra Leonarda natáčeli v Paříži.

Když voda mění skupenství, prochází docela složitými změnami. Ani vědci například dodnes neumí dokonale vysvětlit, proč led klouže. Na některé procesy při změnách vnitřní struktury vody si doslova posvítili vědci z laserového centra XFEL u německého Hamburku. Sledují je přitom doslova po jednotlivých atomech a molekulách. Smysl výzkumu přiblížila redaktorovi Martinu Srbovi v rozhovoru vědecká ředitelka XFEL Sakura Pascarelliová.

Mela kvůli státnímu rozpočtu? Čekají nás v září dohady o schodku na příští rok? Je 286 miliard málo, nebo moc? Co s vysokým dluhem? Zvednout daně, nebo seškrtat výdaje? Otázky pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.