Tkalci Hradu

Za vyšší mzdy, za volební právo, nebo za změnu režimu. Stávka může začít u pracovních podmínek a skončit u otázky, kdo bude vládnout. Od boje za všeobecné volební právo v roce 1905 přes prosincovou generální stávku roku 1920 až po mostecké horníky v roce 1932 sledujeme, co dokázalo vyhnat lidi z práce do ulic. Kdy vláda vyjednávala a kdy poslala četníky? Jakou roli sehrál Antonín Zápotocký a jak se ze skutečných konfliktů stávala pozdější politická legenda?

Marie Terezie zavedla školní docházku, Josef II. zrušil nevolnictví. Jenže za školními poučkami se skrývá příběh válek, hladomoru a snahy zachránit říši. S historičkou Danielou Tinkovou pokračujeme v sérii o Habsburcích na českém trůně a podíváme se i na reformátory v jejich zákulisí. Proč stát začal pečovat o svobodné matky a jejich děti? Co pro Josefa znamenal dobře fungující úředník? A skončily osvícenské reformy opravdu s nástupem Františka a strachem z Francouzské revoluce? Dojde i na Marii Terezii jako seriálovou hrdinku a naši habsburskou nostalgii.

Kolik dioptrií měl Jaroslav Ježek? A co všechno v jeho příběhu přehlížíme, když ho známe hlavně jako autora písní Osvobozeného divadla? S Veronikou Gašparovou a Filipem Šírem, autory výstavy Tmavomodrý svět Jaroslava Ježka v Národním muzeu, se vydáváme za skladatelem mezi jazzem a vážnou hudbou, meziválečnou Prahou a americkým exilem. V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio pak můžeme slyšet dosud nezveřejněné vzpomínání Evy Tůmové na to, jak se od šedesátých let v Praze setkávala s Ježkovou manželkou Frances.

Co mají společného barokní Habsburkové a Jiráskovo Temno? A kolik k naší představě této doby přidal Zdeněk Nejedlý? S historikem umění Vítem Vlnasem, který má pro Jiráska slabost, pokračujeme v sérii o Habsburcích na českém trůně. Od císaře Karla VI. a vojevůdce Evžena Savojského se dostaneme k umění, zbožnosti a reprezentaci panovnické moci. Jak se barokní Evropa otiskla do české krajiny a proč ji dodnes tak často vidíme jako dobu temna?

Co vlastně znamenal prvorepublikový „Hrad“? Nebyla to politická strana ani přesně vymezená skupina, ale proměnlivá síť lidí propojených s Masarykem a Benešem. Historici Tomáš Gecko a Jan Hálek představují knihu Tkalci Hradu a ukazují, jak prezidentští důvěrníci, úředníci, novináři, spisovatelé či představitelé legionářských organizací propojovali politiku s médii, penězi, propagandou a kulturním životem. Byl Hrad oporou demokratické republiky, neformální mocenskou centrálou, nebo obojím současně?

První díl nového seriálu o Habsburcích na českém trůně začíná bitvou u Moháče roku 1526, která otevřela dynastii cestu k vládě v českých zemích. S historikem a bohemistou Albertem Kubištou sledujeme sto let soupeření a vyjednávání mezi panovníkem a stavovskou společností, ale především náboženský svět mnohem pestřejší než jednoduchý střet katolíků s protestanty. Přijde řeč na příchod jezuitů, Českou konfesi, Rudolfa II. a jeho majestát i pražskou defenestraci. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním habsburské vlády, nebo výsledkem řady rozhodnutí, která mohla dopadnout úplně jinak?

Ministr obrany, předseda vlády a sedlák z Dolní Rovně. František Udržal patřil k výrazným postavám první republiky, dnes ale zůstává ve stínu známějších jmen. Jak se dostal z venkova do čela vlády a co znamenalo převzít premiérské křeslo po Antonínu Švehlovi? Dojde na Gajdovu aféru, vztahy mezi agrárníky i otázku, kolik prostoru měl premiér mezi Hradem a vlastní stranou. Připomeneme politika, jehož příběh ukazuje první republiku i jinak než přes Masaryka a Beneše.

Když vláda ztrácí dech, může premiér zkusit vyměnit pár ministrů. Zachrání tím kabinet, posílí vlastní pozici, nebo jen přizná, že něco nefunguje? Od první republiky se přesuneme k ministerským výměnám ve vládách Václava Klause, Miloše Zemana, Mirka Topolánka a Bohuslava Sobotky. Kdy rekonstrukce vlády znamená nový začátek a kdy začátek konce? A kdo vlastně vybírá ministry — premiér, nebo strany, které mu je do kabinetu posílají?

Starosta bývá nejbližší tváří politiky. Kdy ale rozhodoval o své obci a kdy především plnil pokyny shora? Od monarchie přes první republiku a komunistické národní výbory až k návratu samosprávy v devadesátých letech sledujeme proměny moci na radnicích. Dojde na Karla Baxu, Petra Zenkla i dlouholetého plzeňského starostu Luďka Pika. Jak se z místních autorit stávali celostátní politici a co se s radnicemi dělo, když se měnil režim?

U příležitosti 125. výročí narození Jaroslava Seiferta vám nabízíme záznam večera z První prezidentské knihovny, který jsme věnovali jeho životu, poezii a hlavně veřejným postojům. Od Žižkova, Devětsilu a rozchodu s KSČ přes kritiku stalinských procesů a kampaň kolem Písně o Viktorce až po rok 1968, Chartu 77 a Nobelovu cenu. Příběh básníka, který si během dramatického 20. století znovu a znovu kladl otázku, kdy může spisovatel mlčet – a kdy už mlčet nesmí.