Odemčeno #92 - Evropský semestr

V 102. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danem Vořechovským o proměně čínské ekonomiky. Vořechovský ji označuje za největší transformaci za posledních čtyřicet let.Peking se podle něj snaží změnit strukturu investic, posílit domácí ekonomiku a současně vybudovat co největší technologickou a hospodářskou soběstačnost. Devět prioritních nových odvětví už podle údajů citovaných v rozhovoru tvoří téměř 20 % čínského HDP, zatímco význam realitního sektoru rychle klesá.Mirek s Danem rozebírají také jednu z dlouhodobých slabin čínského modelu: nízký podíl spotřeby domácností a mimořádně vysokou míru investic. Na příjmy domácností připadá podle Vořechovského přibližně 60 % HDP, zatímco v západních ekonomikách přes 70 %. Po covidu a realitní krizi navíc Číňané znovu více spoří, mimo jiné kvůli slabší sociální síti a vysokému podílu nemovitostí na majetku domácností. Do debaty vstupuje i systém hukou, jeho postupné uvolňování a velké rozdíly mezi městskou a venkovskou Čínou.Samostatnou část tvoří historická zkušenost takzvaného století ponížení a její vliv na dnešní čínské uvažování. Vořechovský vysvětluje, proč čínské vedení spojuje hospodářskou a technologickou sílu se schopností vyhnout se závislosti na Západu. Řeč přijde také na automobilový průmysl, demografický pokles a robotizaci, kterou Peking vnímá jako jednu z odpovědí na budoucí nedostatek pracovní síly.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 101. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Liborem Vošickým, předsedou představenstva Stavební spořitelny České spořitelny a České spořitelny – Penzijní společnosti. Hlavním tématem je připravovaná novela doplňkového penzijního spoření. Ta počítá mimo jiné se zavedením strategie životního cyklu, zrušením současného investičního dotazníku a vyšší státní podporou pro mladé účastníky. Vošický tyto změny hodnotí pozitivně, zároveň upozorňuje, že reforma zatím řeší hlavně podmínky pro stávající účastníky a méně už počet lidí zapojených do systému.Velká část rozhovoru se věnuje tomu, jak jsou dnes penzijní úspory investovány. Současné nastavení podle Vošického vede řadu mladších klientů do příliš konzervativních strategií. Nový model životního cyklu má portfolio automaticky měnit podle věku účastníka a v mladších letech umožnit výrazně vyšší podíl akcií. Klíčové podle Libora Vošického bude, jak se „chytí“ zvýšená podpora pro mladé účastníky do 29 let a zda dvojnásobný, čtyřicetiprocentní státního příspěvku přivede do systému dost nových lidí.Dnes už víme, že návrh zaměstnavatelských svazů na automatické zapojení lidí do penzijního spoření s možností vystoupit neprošel, nicméně v Británii podobný systém podle údajů citovaných v epizodě zvedl účast až na 88 % zaměstnanců příslušné cílové skupiny a prokazatelně zlevňuje nábor. To je podle obou diskutujících klíčové pro snížení tlaku na první pilíř „státních penzí“, protože jen vysoká účast může z třetího pilíře vytvořit systémově významný zdroj příjmů budoucí generace v seniorském věku. Debata se vrací i ke zkušenostem Polska a Slovenska a k tomu, zda by část současných střadatelů neměla být automaticky přesunuta z velmi konzervativních fondů do strategií odpovídajících jejich věku.Jelikož ani tato zaměstnavateli navrhovaná změna ve druhém čtení přes rozpočtový výbor neprošla, bude velmi zajímavé sledovat, jak se bude dařit nábor nových účastníků v situaci, kdy poplatek za správu snížený novelou na 0,5 % znamená, že samotné penzijní společnosti na něj nebudou mít peníze.Na závěr se rozhovor soustředí na to, kam budou penzijní fondy dlouhodobě investovat. Mirek s Liborem Vošickým diskutují, zda má většina nového kapitálu odcházet do zahraničních ETF, nebo zda by část mohla financovat české bydlení, zdravotní a sociální infrastrukturu, zemědělskou půdu nebo PPP projekty. Vošický upozorňuje, že dlouhodobý kapitál z penzijních fondů může současně zvyšovat výnos účastníků a financovat oblasti, kde bude v příštích desetiletích potřeba výrazně více investic.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V jubilejním 100. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Růžičkou z Amalaru, poradcem akcionářů skupiny PPF. Rozhovor začíná u střední Evropy a toho, jak se v posledních letech mění hospodářská váha regionu. Růžička popisuje posun PPF směrem ke střední a východní Evropě a srovnává Česko s Polskem. Zatímco Polsko těží z velkého domácího trhu a silné role státu, české firmy byly podle něj velikostí domácího trhu nuceny expandovat do zahraničí a vytvořily několik mimořádně silných regionálních investičních skupin.Velká část debaty se věnuje Německu. Růžička připomíná, jak zásadní byl německý trh pro českou ekonomickou konvergenci, a současné problémy země vnímá jako období hluboké změny. Mirek s Růžičkou probírají německý průmysl, obranu, vztah ke střední Evropě i příležitosti pro český kapitál při vstupu do německých firem. Dostávají se také k širšímu pojetí střední Evropy a společným hospodářským zájmům regionu.Další část rozhovoru navazuje na předchozí epizody Odemčena o kapitálových trzích. Řeč je o evropské kapitálové unii, nízké likviditě menších národních burz, roli bank, private equity a venture capitalu i o českých úsporách. Mirek připomíná, že na depozitních účtech českých domácností leží kolem 1,27 bilionu korun, a oba diskutují o tom, zda by větší část dlouhodobých úspor mohla prostřednictvím penzijního systému financovat růstové firmy a technologické projekty.V závěru se debata rozšiřuje k umělé inteligenci, Číně a Spojeným státům. Růžička očekává, že AI přinese rychlé změny na trhu práce a v průmyslu, a upozorňuje na náklady, které s technologickou transformací přijdou. U Číny rozebírá její návrat k exportní expanzi prostřednictvím elektromobility, solární energetiky, elektroniky a digitálních služeb. Rozhovor končí transatlantickými vztahy a širším pohledem na současnou geopolitickou nejistotu. Růžička přitom zůstává dlouhodobým optimistou a současné období popisuje jako návrat k historicky běžnějším podmínkám po mimořádně příznivých desetiletích globalizace.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 99. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují evropským kapitálovým trhům a tomu, proč ani po více než deseti letech stále nefungují jako jeden celek. Probírají novou evropskou dohodu o integraci trhu, která počítá s posílením společného dohledu, možností jednotné licence pro provozovatele burz a jednodušší přeshraniční správou investičních fondů.Debata se pak přesouvá k tomu, proč je fragmentace evropského trhu problémem pro firmy, které chtějí růst. Studie citovaná v epizodě odhaduje, že hlubší integrace evropských finančních trhů by mohla dlouhodobě zvýšit úroveň HDP Evropské unie přibližně o 3 %. Evropa přitom zůstává výrazně bankocentrická a zhruba 80 % úvěrů je stále sjednáváno na domácích trzích.Velká část epizody se věnuje startupům a rizikovému kapitálu. Mirek s Míšou řeší, proč se evropské technologické firmy často rozhodují škálovat ve Spojených státech, kde mají hlubší kapitálový trh, specializované investory i širší obchodní zázemí. Roční objem venture capital investic do amerických společností je podle citované studie přibližně šestkrát až osmkrát vyšší než v EU. Řeč přijde i na Credo Ventures, strukturu evropských úspor a roli penzijních fondů při financování inovací.Na závěr se Mirek s Míšou dostávají k českému startupovému zákonu a evropským nástrojům na podporu scale-upů. Probírají regulatorní sandbox, zaměstnanecké akcie i hranici mezi smysluplnou podporou a pouhým fiskálním transferem. Evropský scale-up fond má mít kapacitu 5 miliard eur a zaměřit se mimo jiné na AI, kvantové technologie, biotechnologie a vesmírný průmysl.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 98. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s bývalým guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem. Debata začíná u globálního investičního cyklu, který táhnou výdaje na obranu, energetiku, infrastrukturu a datová centra spojená s umělou inteligencí. Singer vysvětluje, proč rostoucí poptávka po kapitálu tlačí nahoru výnosy dluhopisů i cenu úvěrů a proč se tento vývoj promítá také do hypoték.Velká část rozhovoru se věnuje Evropě. Singer srovnává schopnost Evropy financovat velké technologické projekty se Spojenými státy, vrací se k otázce drahé energie a konkurenceschopnosti a rozebírá problémy Francie s veřejnými financemi. Právě francouzská situace otevírá také debatu o eurozóně a o tom, zda je současná chvíle vhodná pro české přijetí eura.Druhá část epizody se vrací k Česku. Mirek se Singerem řeší, proč česká ekonomika investuje relativně hodně a přesto neroste rychleji, které veřejné investice mají smysl financovat i dluhem a kde naopak chybí tlak na výkonnost. Dostávají se k dopravní infrastruktuře, jádru, školství, vědě a také k napojení českého průmyslu na německý dodavatelský řetězec.Na závěr se debata soustředí na české veřejné finance. Singer upozorňuje, že domácí diskuse o deficitu je výrazně nervóznější než pohled finančních trhů, zároveň ale považuje fiskální opatrnost za důležitou. Řeč je i o výdajích na obranu a o tom, jak se budou české finance vyvíjet v prostředí vyšších úrokových sazeb a větší nejistoty v Evropě.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 97. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová věnují cenám potravin a maržím v potravinářství a maloobchodu. Vysvětlují rozdíl mezi obchodní přirážkou, hrubou marží a skutečnou ziskovostí a proč údaj o „třicetiprocentní marži“ bez přesné definice sám o sobě mnoho neříká.Velká část debaty se zaměřuje na česká specifika. V roce 2025 připadalo 58 % tržeb za zboží každodenní spotřeby na promoční prodeje, u značkových výrobků dokonce 64 %. Mirek s Míšou rozebírají, jak slevové akce ovlivňují běžné ceny, proč může máslo v různých částech roku reagovat na náklady rozdílně a jak mezi sebou obchodní řetězce soutěží o zákazníka.Dostávají se také k vyjednávací síle mezi dodavateli a obchodníky. Jinou pozici má velký výrobce se silnou značkou a jinou malý dodavatel závislý na jednom odběrateli. Debata proto míří i k zákonu o významné tržní síle, privátním značkám a rozdílným přístupům v Polsku, Španělsku nebo Velké Británii.Na závěr se Mirek s Míšou věnují tomu, jak lépe chránit spotřebitele a současně zachovat hospodářskou soutěž. Řeší transparentnější cenová data, platby obchodním centrálám, možné přesouvání zisků mezi zeměmi a také to, proč má při posuzování cen větší smysl sledovat skutečnou cenu za kilogram nebo litr než samotné procento slevy.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 96. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník a Míša Filipová vracejí k inflaci a k tomu, proč její současná čísla vypadají klidněji než situace, kterou řada domácností skutečně cítí.Meziroční inflace se pohybuje kolem dvou procent, jádrová inflace zůstává výš a služby dál zdražují. Do hry navíc vstupují ceny pohonných hmot, energií a potravin i rychlý růst mezd. Velká část debaty se věnuje tomu, jak rychle česká ekonomika dokáže růst bez dalších inflačních tlaků. Mirek s Míšou řeší produktivitu, napjatý trh práce a konkurenceschopnost průmyslu, kde jednotkové mzdové náklady za poslední dekádu výrazně rostly. Dostávají se také k rodinným rozpočtům a k domácnostem, které čeká refixace hypoték sjednaných v době výrazně nižších sazeb. Na závěr se debata vrací k tomu, co může inflaci znovu rozhýbat. Potraviny, dražší energie, geopolitické napětí i vyšší tržní sazby mohou komplikovat další vývoj a zároveň prodražovat hypotéky i financování státu. Mirek vysvětluje, proč hypoteční sazby zatím nemají mnoho důvodů k výraznějšímu poklesu a proč bude ČNB dál velmi citlivě sledovat domácí inflační tlaky. Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 95. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Janem Krčmářem, výkonným ředitelem Solární asociace, o budoucnosti české energetiky. Řeší další rozvoj fotovoltaiky a větru, bateriová úložiště, kapacitu sítí, komunitní energetiku i to, jakou roli mohou obnovitelné zdroje hrát pro český průmysl.Velká část debaty se věnuje ekonomice jednotlivých zdrojů a bariérám, které nové projekty v Česku prodražují. Připojování do sítě, dlouhé povolování a regulatorní nejistota podle hostů zvyšují náklady investorů a mohou se promítat i do cen energie. Řeč je proto o brownfieldech, akceleračních zónách, firemních PPA nebo o možnostech repoweringu starších solárních elektráren.Na závěr se debata dostává také k propojení fotovoltaiky s ochranou půdy a biodiverzity. Mirek s hosty řeší, jak by mohl vypadat pragmatičtější přístup k energetickému mixu, který zohlední cenu, bezpečnost dodávek, potřeby průmyslu i rychle se měnící spotřebu elektřiny.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 94. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují českým veřejným financím a otázce, proč je vedle samotné výše dluhu zásadní také jeho trajektorie a cena. Řeší, co pro budoucí rozpočty znamenají rostoucí úrokové náklady, které mají dosáhnout zhruba 145 miliard korun, a proč nízké zadlužení Česka představuje výhodu, kterou má smysl chránit.Velká část debaty míří k roku 2028. Současný fiskálně-strukturální plán předpokládá rychlé snížení deficitu, které by po rozpočtu roku 2027 vyžadovalo korekci zhruba 130 až 140 miliard korun. Mirek s Míšou proto porovnávají českou situaci se Švédskem, Itálií, Kanadou, Německem a Velkou Británií a hledají, co jejich zkušenosti říkají o konsolidaci, fiskálních pravidlech i důvěře finančních trhů.Na závěr přichází jednoduchý myšlenkový experiment. Rozhodovala by dnešní vláda o rozpočtu stejně, kdyby věděla, že sama ponese jeho důsledky ještě za deset let? Právě délka horizontu, ve kterém stát uvažuje, může rozhodnout o tom, zda si Česko zachová prostor stabilizovat veřejné finance podle vlastních podmínek.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik

V 93. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o výhledu české ekonomiky. Porovnávají prognózy Ministerstva financí, ČNB a bankovní asociace, řeší růst HDP, jádrovou inflaci, úrokové sazby, produktivitu i dopady návrhu státního rozpočtu.Druhá část epizody se věnuje rozdílu mezi HDP a hrubým národním důchodem, reinvestovaným ziskům zahraničních firem a odlivu dividend. Data přitom nabízejí překvapivě optimistický pohled na českou ekonomiku. Zahraniční firmy v Česku dál ve velkém reinvestují a zároveň roste objem kapitálu, který české firmy investují v zahraničí.Řeč je také o tom, co tento vývoj vypovídá o vyspělosti českého kapitalismu, konkurenceschopnosti zdejších firem a stále silnější schopnosti českého byznysu expandovat za hranice.Sledujte nás na X:@PodcastOdemceno@M_Zamecnik