Byznys kafe

Raiffeisenbank za posledních jedenáct let výrazně vyrostla. Z banky se 400 tisíci klientů je dnes instituce s 2,2 milionu zákazníků. Generální ředitel a předseda představenstva Igor Vida ale nechce usnout na vavřínech. Sází na digitalizaci, umělou inteligenci i organický růst. A nevylučuje ani další akvizice. Jak velká by případná další banka musela být? Co čeká hypoteční trh a jak se banky v budoucnu poperou s kyberpodvodníky? Jak se za poslední roky změnilo české bankovnictví? Proč Češi spoří jinak než Slováci? Také na tyto otázky odpovídá generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida v podcastu Byznys kafe, který moderuje moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.

Přes třicet tisíc klientů a spravovaný majetek přes 73 miliard korun. To je dosavadní bilance někdejší Privatbanky, nyní Penta Bank, která se letošní změnou názvu více přihlásila k mateřské skupině Penta Investments. Ta je v Česku známa hlavně díky značkám, jako jsou Dr.Max, Fortuna, nebo síti nemocnic a domovů pro seniory Penta Hospitals. Nová Penta Bank chystá velkou expanzi s nabídkou prémiových služeb, které tu zatím chyběly. „Kromě segmentů firem a municipalit, na které se zaměřujeme, máme i private banking klientelu a zároveň se zaměřujeme na segment, který jsme si pojmenovali Future Rich,“ popisuje v aktuálním dílu videopodcastu Byznys kafe provozní ředitel banky a člen jejího představenstva Jiří Mizera. V překladu by bylo možné tuto skupinu klientů označit jako „budoucí milionáři nebo budoucí bohatí“. Tedy jako někoho, kdo ještě není klasickým klientem privátního bankovnictví, ale brzy se jím může stát, a banka mu v tom hodlá aktivně pomoci. Jak dnes promlouvá do vývoje bankovních produktů AI? Jak se promítne do nabídky banky spolupráce s Penta Fund? A jak Jiří Mizera – jinak též bývalý trojnásobný mistr České republiky ve veslování – vzpomíná na svoji úspěšnou sportovní kariéru? Také o tom je aktuální díl videopodcastu Byznys kafe. Poslechněte si celý rozhovor, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.

Jak vypadá bydlení budoucnosti? Zakladatel developerské skupiny JRD Jan Řežáb v podcastu Byznys kafe vysvětluje, proč jsou energeticky pasivní domy, zdravé bydlení a obnovitelné zdroje klíčem k udržitelným městům. Prozrazuje také to, jaké technologie dnes zvyšují komfort bydlení, proč jsou byty v Česku stále tak drahé a jak může plazmová technologie jednou změnit způsob zpracování odpadu. „Když má byt nucené větrání s rekuperací tepla, tak máte doma vždy čerstvý vzduch, který je přiváděný přes prachové a pylové filtry, což má pozitivní vliv na zdraví a člověk se pak ani necítí tak unavený. Nově v bytech využíváme i takzvanou aktivaci betonového jádra, což je systém zabudovaný v konstrukci stropů a podlah, který v zimě topí a v létě příjemně chladí. Cítíte se, jako když vstoupíte do nějaké jeskyně – interiér je vychlazený a přitom na vás nefouká žádná klimatizace,“ přibližuje Řežáb některé technologie. Jsou Češi při výběru bydlení citlivější na cenu, nebo na kvalitu prostředí? Jak poznáme rozdíl mezi běžným novým bytem a zdravým bytem? Bude bydlení v Praze a dalších českých městech v příštích letech dostupnější? Jak konkrétně se dá „likvidovat“ odpad v reaktoru pomocí plazmatronu? Také to a další zajímavosti prozradil Jan Řežáb v podcastu Byznys kafe. Poslechněte si celý rozhovor, který moderuje šéfredaktor Deníku Extra Martin Pleva.  

Hotelový byznys v Česku už se postupně vzpamatovává z covidových let. Vracejí se zahraniční turisté, a oproti situaci před šesti roky chybějí ve větší míře snad jen návštěvníci z asijských zemí, říká Gabriela Zmeková, ředitelka pro rozvoj z české hotelové sítě Jan Hotels. Jak dnes hosté vybírají ubytování? Přes Booking.com, nebo přímo přes weby hotelů? A co vlastně od ubytování žádáme, servis, nebo nízkou cenu? Nejenom o tom hovoří Zmeková v podcastu Byznys kafe. „Myslím, že hoteloví hosté v základu očekávají stále to stejné. Očekávají zážitek, že se o ně dobře postaráme, že budou mít dobrou matraci, skvělou sprchu, skvělou snídani a úsměv všudypřítomný. Možná se to změnilo v rychlosti. Očekávají, že informace nebo služby dostanou okamžitě,“ říká Gabriela Zmeková. Jak se bude dál rozvíjet česká síť hotelů Jan Hotels? Kolik nabídek na odkup konkurenčních hotelů ročně manažeři této společnosti řeší? Jak se jim podařilo z Berlína do Prahy přetáhnout michelinského šéfkuchaře? A jaké bizarní stížnosti musejí někdy hotely řešit? Také to a další zajímavosti prozradil Gabriela Zmeková. Poslechněte si celý rozhovor, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.  

Česká ekonomika netrpí nedostatkem peněz, ale sráží nás to, jak nimi pracujeme. Chuť investovat je slabá a na různých běžných či spořicích účtech „spí“ biliony korun. „Kdyby se dostaly do reálné ekonomiky a do firem přes akcie či korporátní dluhopisy, vydělají na tom všichni,“ říká investor Michal Nýdrle, který byl hostem videopodcastu Byznys kafe. Prozradil v něm třeba i to, proč je Česko ve světě považováno za „Bitcoinové Švýcarsko“. „Na běžných či spořicích účtech v bankách mají až tři biliony „spících“ korun, které jim nic nevynášejí. Kdyby se tyto peníze dostaly do oběhu, vydělaly by na tom jak jejich majitelé, tak i firmy, které by získaly další zdroj financování. Zatímco Češi dají na investice zhruba 19 procent úspor, Finové už jsou nad třiceti procenty,“ podotýká Nýdrle.  Jak pomohou start-upům zaměstnanecké akcie? Kolik peněz bychom měli ideálně vkládat na investice? A proč je bitcoin špatná volba pro podvodníky, kteří by jeho pomocí chtěli prát špinavé peníze? Také to a další zajímavosti prozradil investor Michal Nýdrle. Poslechněte si celý rozhovor, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.

Co Čech, to muzikant, ale také fotbalový či hokejový trenér a samozřejmě znalec piva. Charakteristik, které sami sobě přisuzujeme, je spousta. Jenže okolní svět nás častokrát vidí jinak. Cizinci nás mají problém správně zařadit na slepé mapě Evropy, někteří váhají, zda se naše země stále nejmenuje Československo. A také proto už dva roky běží projekt Dobré ráno, Česko, v jehož rámci se naše země snaží najít svůj „nový brand“. Hledání nové značky, kterou se chceme prezentovat v zahraničí i na domácí půdě, koordinuje ministerstvo zahraničí a expertní hlas byznysu dodávají i odborníci z platformy Druhá ekonomická transformace (2ET). To, jak hledání této identity probíhá a co má přinést, prozrazuje Kateřina Kadlecová, ambasadorka 2ET a jinak též spoluzakladatelka společnosti USSPA, která byla hostem našeho videopodcastu Byznys kafe. „Prostě, když se řekne Česko, tak by to mělo něco vypovídat. A čím lepší ta emocionální složka toho vjemu je, tím lepší je brand, a tím lépe je vnímaná ta země,“ popisuje Kateřina Kadlecová s tím, že doteď se naše značka v zahraničí tvořila spíše nahodile a samospádem, ale ze strany státu je snaha, aby šlo o řízené tvoření reputace. Jak budovala Kateřina Kadlecová brand rodinné firmy USSPA? Pomáhá českým firmám, když si na své výrobky dávají větu Made in Czech Republic, nebo se za to stydí? A jak se její firma z Dolní Dobrouče na Orlickoústecku stala lídrem ve svém oboru? Také o tom hovoří Kateřina Kadlecová v podcastu Byznys kafe. Poslechněte si na celý rozhovor, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.

Od investičního bankovnictví přes rodičovskou dovolenou až k realitním fondům. Jan Cepák, wealth manažer a správce majetku klientů společnosti Wood & Company v podcastu Byznys kafe vysvětluje, proč jsou nemovitosti „kotvou“ investičního portfolia i jaké výnosy dnes mohou investoři očekávat. Je lepší koupit vlastní byt nebo investovat přes fond? Jak se změnil český realitní trh a co nás čeká dál? „U dokončených nemovitostí, které už generují peníze z nájmů, může být stabilní výnos kolem 5 až 8 procent. Vždycky klientům říkám, že tyto nemovitosti jsou něco jako kotva investičního portfolia. Výkyvy u nich nejsou tak vysoké jako například u akcií. Důležité je ale dodržet investiční horizont, který je u těchto nemovitostí od pěti let výše. A potom tady máme developerské projekty, které se teprve staví, a tam se v závislosti na lokalitě a velikosti daného projektu může pohybovat investiční výnos od 10 do 15 procent,“ říká Jan Cepák. A co je podle něj nejlepší varianta pro drobného investora – jaké jsou plusy a mínusy jednotlivých variant? „Když chce někdo řešit opravdu velmi dlouhodobou investici třeba s tím, že potom předá nemovitost svým potomkům, tak v tom případě dává smysl koupit nějaký byt. Ale u investice do nemovitostního fondu se vyhnete řadě starostí, jako je hledání správného nájemníka či výměna poškozených věcí v bytě. Naopak máte přístup k širokému portfoliu nemovitostí, ke kterým byste se jako individuální investor nedostali,“ srovnává možnosti Cepák. Co by ještě poradil člověku, který má strach začít investovat? Jaké druhy investic do nemovitostí jsou dnes nejvíce žádané a dávají investorům největší smysl? Co lidé nejčastěji podcení, když si kupují investiční byt? Také to prozradil Jan Cepák v podcastu Byznys kafe. Poslechněte si celý rozhovor, který moderuje šéfredaktor Deníku Extra Martin Pleva.

Sněmovna pokračuje ve schvalování nového stavebního zákona, který formou poslaneckého návrhu předložila Babišova vláda. Návrh, jehož části se nelíbí opozici i některým stavařům, ale podle vládní zmocněnkyně Hany Landové do kolabujícího systému přináší reálné zrychlení a důraz na profesionální přístup. Obce sice přijdou o přímý „dohled“ nad stavebními úřady, které se přesunou na stát, ale na straně druhé se zvýší jejich pravomoci v územním plánování. O tom, co nový zákon přinese, hovoří Landová v aktuálním vydání videopodcastu Byznys kafe. „Debaty o zákonu se vedou dlouho, celé volební období, a před koncem volebního období se zákon těžko uvádí do praxe. My ale navazujeme na činnost z uplynulých let. Návrh zohledňuje podněty z různých připomínkových míst a snaží se vycházet vstříc požadavkům odborné veřejnosti a resortů. Poslanecký návrh je zvolen kvůli nutnosti rychlé implementace, která zabere téměř dva roky. Schválení ve sněmovně a legislativní proces trvá více než šest měsíců, takže není čas ztrácet čas,“ říká Landová. Jaká bude role měst a obcí v novém stavebním právu? Kdy se podaří zajistit funkční digitalizaci? A jak se vláda a ministerstvo pro místní rozvoj vypořádají s požadavky autorizovaných inženýrů a architektů? Také o tom hovoří v aktuálním vydání videopodcastu Byznys kafe vládní zmocněnkyně Hana Landová. Poslechněte si na celý rozhovor, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.

Když lidé uvažují o nákupu spotřební elektroniky, klidně přečtou na webech i desítky recenzí. Pokud ale mají vypravit poslední rozloučení pro své blízké, kvalitu pohřebních služeb zkoumají jen zběžně. V aktuálním vydání podcastu Byznys kafe to říká šéf Asociace pohřebních služeb ČR Jaroslav Mangl.  Práci pohřební služby přirovnává ke zdravotníkům. Jestliže o nebožtíka bylo dobře postaráno za života, mělo by se mu dostat podobné péče profesionálů i po smrti. Zákon přitom jasně definuje, jaké péče by se mu mělo dostat: měl by být umytý, oblečený, učesaný, zkrátka aby nic nebránilo tomu, aby se s ním mohli pozůstalí před obřadem rozloučit. Jaké jsou trendy v současném pohřebnictví? Je problém udělat rozloučení třeba na fotbalovém hřišti? A zlepšuje se úroveň našich krematorií? Také to a další zajímavosti prozradil v podcastu Byznys kafe Jaroslav Mangl, šéf Asociace pohřebních služeb ČR. Poslechněte si celý rozhovor, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.

Známá investiční společnosti XTB, jejíž aplikaci používají v Evropě přes dva miliony lidí, vstupuje do zápasů MMA. Spolupráce potrvá celou sezonu 2026 ve všech zemích, kde se budou konat galavečery Oktagonu, tedy v České republice, na Slovensku a v Německu. Celkem je na rok 2026 naplánováno 18 turnajů. V podcastu Byznys kafe to prozradil ředitel XTB Vladimír Holovka. Někteří zápasníci se podle Holovky už dnes aktivně zajímají o zhodnocení svých úspor a zajištění na staří. „Třeba takový Daniel Škvor – zápasník Oktagonu – je už nyní i aktivní investor. Prezentuje to i na síti X a chci opravdu veřejně vyzdvihnout, že je vidět, že má přehled. Zrovna Dan Škvor je krásný příklad toho, že i běžný zápasník se do této problematiky dokáže ponořit hlouběji a budovat si vlastní akciové portfolio, sledovat si některé tituly a vlastně si to portfolio i aktivně řídit. A my bychom tento příklad chtěli replikovat i na další zápasníky,“ přibližuje Vladimír Holovka. Jaké jsou typické investiční návyky profesionálních sportovců? Liší se od běžných klientů? Proč je v Česku zatím málo žen-investorek, když jejich výsledné zhodnocení bývá lepší, než když investuje muž? A na co si dát pozor, když začínáme investovat? Nejenom o tom hovoří v aktuálním díle videopodcastu Byznys kafe Vladimír Holovka, ředitel XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Poslechněte si celý rozhovor, který moderuje šéfredaktor centrální redakce Deníku Jan Klička.