Ptačí řeči

Elektrické sloupy a dráty jsou běžnou součástí krajiny, pro ptáky ale mohou představovat smrtelné nebezpečí. Proč na nich hynou poštolky, káňata nebo labutě a jak lze těmto úhynům předcházet?Alena Klvaňová vyráží do terénu s Václavem Hlaváčem, ředitelem regionálního pracoviště AOPK Vysočina, aby společně ukázali nebezpečné typy sloupů, představili možnosti zabezpečení elektrického vedení a vysvětlili, jak se do ochrany ptáků může zapojit každý z nás.Našli jste uhynulého ptáka u elektrického vedení? Zaznamenejte svůj nález do programu občanské vědy Ptačí pasti na cso.cz/pasti. Pozor, nalezených ptáků se nedotýkejte.Všem posluchačům děkujeme za důvěru a že nás posloucháte:) Díky vám jsme dostali Cenu posluchačů v kategorii Podcast na festivalu Prix Bohemia radio 2026!

Jak vypadá ráno ve Slavičím háji, když se vydáme kontrolovat sítě na migrující slavíky? Společně s ornitology Pavlem Kverkem a Petrem Voříškem se podíváme na odchyt a kroužkování těchto nenápadných pěvců a zjistíme, kolik informací se dá vyčíst z jejich peří, křídel a proč je tak důležité kroužkovat i mladé ptáky?Čeká nás nakonec i vzácné ptačí setkání, ale nebudeme nic prozrazovat v popisku :) Dozvíme se, proč se slavíci chytají nejen do sítí, ale také do sklopek, jak se při výzkumu postupuje s ohledem na blaho ptáků a proč je stále tolik otázek o jejich životě a migraci nezodpovězených.Vydejte se s námi do terénu a nahlédněte do světa slavíků zblízka — včetně jednoho opravdu výjimečného hosta.Více informací o slavících najdete na webu Pavla Kverka Zaměřeno na slavíky.Hlasovat pro náš podcast můžete zde.

Ptačí mejdan ve Slavičím háji! Pavel Kverek, legenda české ornitologie a člověk, který okroužkoval přes 6000 slavíků, prostírá stůl plný dobrot pro migrující ptáky. A my se společně ponoříme do fascinujícího, ale stále trochu tajemného světa slavíků.Co se děje se slavíky, když utichne jejich zpěv? Proč jsou pro ně bezinky a ostružiny tak důležité, jak probíhá jejich náročné přepeřování a co znamená „načítání krajiny“? Jak se mladí slavíci dokážou vrátit tam, kde se vylíhli? A kam vlastně naši slavíci v Africe táhnou? Ani po letech výzkumu na to neznáme všechny odpovědi.Pavel Kverek vypráví také o dlouhé cestě za poznáním slavíků – o letech kroužkování bez jediného zpětného hlášení, o záhadě, jak spolehlivě rozlišit samce a samice, i o tom, jak těžké může být odlišit slavíka obecného od slavíka tmavého, který je u nás vzácnou raritou. Dozvíme se, jestli se slavíci vracejí ke stejným partnerům, co všechno potřebují k životu a proč mohou být problémem kočky nebo nevhodně vysázené keře kolem silnic.A přestože o nich dnes víme mnohem víc než dřív, slavíci zůstávají zahaleni tajemstvím. Vydejte se s námi do Slavičího háje na Mladoboleslavsku a objevte jejich neobyčejný svět.Pozor! Tento díl má ještě druhou část, ranní pokračování, tak sledujte Ptačí řeči, ať vám díl neuteče :)web Pavla KverkaDejte nám hlas v soutěži!

Rehek domácí patří k našim nejběžnějším ptačím sousedům. Možná ho znáte jako kominíčka nebo čermáčka, ale jeho život je mnohem zajímavější, než by se na první pohled mohlo zdát. Proč někteří rehci zůstávají přes zimu u nás, zatímco jiní odlétají až ke Středozemnímu moři? Jak věrní jsou svému teritoriu a co všechno můžeme zjistit díky barevným kroužkům?Hostem Aleny Klvaňové je amatérský ornitolog a kroužkovatel Filip Petřík, který se rehku domácímu věnuje už od dětství. Stojí za projektem Rehci v Brně a podílí se také na programu Rehci v zimě, díky kterému můžeme lépe poznat, kolik rehků u nás v zimě zůstává a odkud přilétají. V rozhovoru se dozvíte i to, kdo je Mafián, Náčelník rehků nebo Legenda Hybešky a jaké příběhy se mohou skrývat za dvěma písmeny na ptačím kroužku.Filip je zároveň učitelem přírodopisu a zeměpisu a vypráví také o tom, jak se snaží svou lásku k ptákům a přírodě předávat další generaci. Řeč přijde i na hrdličku divokou, chřástala polního a na radost z obyčejného pozorování ptáků.Hlasování v anketě Prix Bohemia Radio: https://www.mujrozhlas.cz/42-prix-bohemia-radio-hlasovani-o-nejlepsi-podcast

Ptáci dokážou používat nástroje, učit se od ostatních, řešit nové situace nebo rozpoznávat predátory. Jak jejich inteligence funguje a co všechno o ní můžeme zjistit z výzkumu jejich chování a mozku? A mohou se ptákům zdát sny?V novém díle Zobáku se s Ondřejem Fišerem podíváme na ptačí inteligenci, učení a reakce na predátory. Dozvíme se například, jak kakadu Goffinovi vyrábějí a používají několik různých nástrojů, aby se dostali k potravě, nebo jak se ptáci učí, čeho se mají bát.S Kateřinou Hejnou pak nahlédneme do ptačího mozku. Proč jeho velikost není rozhodujícím měřítkem inteligence a jak souvisí kognitivní schopnosti s množstvím, hustotou a uspořádáním neuronů? Jak se ptačí mozek přizpůsobil létání a co všechno má na starosti mozeček? A nakonec dojde i na ptačí sny – co nám může prozradit aktivita mozku holubů během REM spánku?Ptačí řeči letos soutěží o nejlepší podcast v anketě Prix Bohemia Radio. Budeme moc rádi za váš hlas! Podpořit nás můžete do 22. října zde: https://www.mujrozhlas.cz/42-prix-bohemia-radio-hlasovani-o-nejlepsi-podcast

Jak to vypadá, když se vinařství daří nejen révě, ale i ptákům?Vypravili jsme se na jižní Moravu do biovinařství Marcinčák. Jeho zakladatel Petr Marcinčák má ptáky ve vinicích i celé oblasti Pálavy rád a dokáže svým hospodařením vytvářet podmínky, ve kterých se jim daří. Představil nám své vinice a povídal o tom, proč ekologické hospodaření pomáhá vytvářet krajinu, ve které se daří hmyzu i ptákům – od vlh a dudků po poštolky a sýčky.Řeč přišla i na špačky, sucho a klimatickou změnu a samozřejmě na víno. Nahlédli jsme také do zákulisí výroby Novosedelského slámového vína a zjistili, jak poznat biovíno.Pojďte s námi na návštěvu do vinic. 🍇🐦

Jak se z jedné ornitologické výpravy stane dvacetiletá životní cesta?Ornitoložka Vlasta Škorpíková se už téměř dvacet let vrací do Severní Makedonie – země, která i dnes skrývá ornitologicky málo prozkoumaná místa a překvapení. Společně s kolegy pomohla objevit nová hnízdiště vzácných druhů, zpřesnit jejich rozšíření a významně přispět k poznání tamní avifauny.V rozhovoru uslyšíte o dobrodružných výpravách za ptáky Balkánu, pátrání po záhadném rehku bělokřídlém, nocích strávených pod širým nebem i historkách, které někdy končily na policejní stanici nebo ve vojenském prostoru. Nechybí ani zamyšlení nad tím, jak se za posledních dvacet let proměnila ochrana přírody a ornitologie v Severní Makedonii.Moderuje Petr Voříšek

Jak věda odhaluje tajemství ptačího života? Ornitolog Petr Procházka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR vysvětluje, co se vědci dozvěděli o kukačkách, rákosnících i jejich neuvěřitelných cestách do Afriky. V rozhovoru s Alenou Klvaňovou uslyšíte, jak moderní metody výzkumu mění naše poznání ptáků, proč některé druhy ubývají a co všechno se dá vyčíst z GPS vysílačů nebo izotopových analýz. Přijde řeč i na evoluční souboj kukačky s jejími hostiteli, ochranu mokřadů a na to, proč je kritické myšlení důležité nejen ve vědě.

Víte, že i ptáci mají svá nářečí? Projekt Nářečí českých strnadů se zaměřuje na mapování rozdílů ve zpěvu strnada obecného a zkoumá, jak tato ptačí „řeč“ vzniká a jak se předává se mezi generacemi. Strnadí nářečí se skrývá v nenápadném detailu – ve výšce posledních dvou tónů zpěvu, kterého si na první poslech málokdo všimne. I strnadi se totiž učí zpívat od svých rodičů a sousedů, a v různých oblastech tak vznikají místní varianty jejich zpěvu.

Vydejte se s námi do korun stromů za jedním z nejimpozantnějších českých dravců. V tomto terénním dílu podcastu se s moderátorem Petrem Voříškem vydáme na kroužkování mláďat orlů mořských. Společně s ornitologem a odborníkem na dravce Tomášem Bělkou a ornitologem Václavem Beranem nahlédneme přímo do orlího hnízda. Dozvíte se, jak kroužkování probíhá, proč je pro ochranu druhu tak důležité a jaká dobrodružství i překvapení přináší práce vysoko v korunách stromů.Uslyšíte také, jak se populaci orlů mořských v České republice daří, proč některá hnízdění končí neúspěchem a jak vědcům pomáhá sledování označených ptáků při jejich ochraně. Čeká vás autentická reportáž z terénu plná zajímavostí, napětí i jedinečných okamžiků z bezprostřední blízkosti orlího života.