Podcast Akademie věd

Dělají akční střílečky z mladých lidí agresory? Jaký vliv má social gaming na duševní pohodu teenagerů? A měli by rodiče dětem časově omezovat dobu na počítači? David Lacko z Psychologického ústavu AV ČR líčí, které stereotypy spojené s gamingem už pro většinu hráčů neplatí. Přibližuje taky výsledky svého nového výzkumu, podle nichž dospívajícím chlapcům sociální hraní snižuje osamělost a depresivní náladu, kdežto u dívek působí přesně obráceně. Poslechněte si záznam živého nahrávání epizody na festivalu Karlínský den pro duševní zdraví, který se konal 12. září 2026 v Praze.Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Záznam zvuku: Ondřej Hlavka / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno na Karlínském dnu pro duševního zdraví 2026 / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Vydejte se s námi v nové epizodě do světa toxinů. Možná vás překvapí, že jedovaté může být cokoli – třeba kuchyňská sůl. A naopak v malé koncentraci je zdraví prospěšná i nejtoxičtější látka na planetě – botulotoxin. Záleží jen na dávce. Silnými zbraněmi disponují rostliny, houby i zvířata. Přitom ti nejmenší často patří k nejnebezpečnějším. Které slavné osobnosti podlehly otravě? Jaká sloučenina si po dlouhá staletí držela titul krále jedů? A jak se lidstvo inspirovalo přírodou pro výrobu zbraní hromadného ničení?Audio vychází z článku Jany Kuřátkové uveřejněného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na [email protected]četli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit, sound design a mastering: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR.

Zabíjí, ničí, ale i léčí. Včelí jed v sobě ukrývá rafinovaný koktejl až stovky různých látek. Jak to, že téměř neviditelná kapička této tekutiny dokáže tak potrápit? Fyziolog hmyzu Dalibor Kodrík z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích vysvětluje, proč bývá útok na člověka pro včely rozsudkem smrti, která složka jejich jedu má na svědomí pálivou bolest či proč vás můžou bodnout jenom samičky.Dozvíte se taky, jak správně vyndat žihadlo, proč včely nikdy neútočí samy nebo co s úlem dokáže udělat trocha kokainu.Audio vychází z článku Radky Římanové uveřejněného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠.Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit, sounddesign a mastering: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21 / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR.

PFAS zaplavily celou zeměkouli, najdeme je dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům či nepromokavému oblečení. Vydejte se po stopách sloučenin, které  vznikly ve 30. letech minulého století, ale naše zdraví ničí doposud. Věčné chemikálie obsahují vazbu mezi uhlíkem a fluorem, která je nejsilnější v organické chemii. Díky tomuto lidskému vynálezu jsou neuvěřitelně stabilní a v přírodě se prakticky nerozkládají. Environmentální chemik Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR v textu popisuje, jaké dopady PFAS mají, které potraviny jsou nejkontaminovanější nebo jak dopadla analýza na toxické sloučeniny v dětském nepromokavém oblečení. Dozvíte se, jak na věčné chemikálie reaguje legislativa v různých zemích, a v závěru přinášíme důležitá doporučení, jak se PFAS v běžném životě vyhnout. Audio vychází z článku Radky Římanové uveřejněného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Předplatné časopisu v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na e-mailové adrese ⁠⁠[email protected]⁠⁠. Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit a sound design: Jitka Kostelníková / Mastering: Vojtěch Zavadil / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠ / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR. 

Experimentátor i teoretik - materiálový fyzik Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR se při vedení oddělení ultrazvukových metod zdatně pohybuje v obou světech. A baví ho také role pedagoga na ČVUT. I proto srozumitelně vysvětluje, v čem se liší šíření zvuku v pevných látkách a tekutinách. Poslechněte si, jak fungují unikátní bezkontaktní laserové ultrazvukové metody, kam sahají historické kořeny fyzikální akustiky a jaké neobvyklé materiály vědce zajímají. Prozradíme, proč se vyplatí učit i základy nebo k čemu využívali vědci součástky ze staré tiskárny. V epizodě představujeme také novou laboratoř 3D tomografie s atomární sondou. Varujeme, že při poslechu se můžete nakazit nadšením pro vědu! Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Mr. Wombat / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Rozšiřte si představu o českém literárním exilu s amerikanistkou Františkou Schormovou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Minulost je podle ní různorodá a stojí za to, pohlížet na ni z nových perspektiv. Za svou disertaci, v níž se věnuje afroamerickým básníkům v komunistickém Československu, byla oceněna doma i v zahraničí a v rozšířené podobě její text vyjde letos v prestižním nakladatelství Brill. V projektu Migrace a my, který zkoumá migraci a její dopady na společnost 20. a 21. století, vede tým zabývající se exilem. Věnuje otázkám se také otázkám jazyka a migrace, aktuálně na příkladu translingvální poezie básnířky Iryny Zahladko. V epizodě uslyšíte ukázku z podcastu Protimluv.  Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Jáchym Vanc / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Ustály pád meteoritu, rozpad kontinentů i drsné klimatické změny. Želvy obývají naši planetu už více než 200 milionů let. Evoluční příběh bizarně vyhlížejícího živočicha přibližuje Milan Chroust z Geologického ústavu AV ČR. Poslechněte si záznam živého nahrávání epizody na Veletrhu vědy a zjistíte, jak vznikl krunýř želv, jaké záludnosti skrývá paleontologie a kde se na Mostecku vzala pravěká želva, která běžně žije v tropech. Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Záznam zvuku: Láďa Štěrba / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno 5. 6. 2026 na Veletrhu vědy / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Středověk je opředen řadou mýtů, které vznikaly mnohem později a některé přetrvávají dodnes. Co nám říkají o dějinách a jak se k nim vztahují současní historici? Středověkem, jak jej možná neznáte, vás v šesti kapitolách provedou tři medievalisté: Christopher Bellitto z Kean University v New Jersey v USA, Martin Nodl a Kajetán Holeček z Filosofického ústavu AV ČR. Dozvíte se o legendě, která tvrdí, jak musel nově zvolený papež procházet zkouškou svého mužství, zjistíte, jakými mýty je zatíženo soužití Židů a křesťanů a určitě si poopravíte zažitá klišé o temném středověku. Hudbu z alba Angelicá Belta od Rožmberské kapely zaměřující se na poučenou interpretaci středověké hudby poskytlo hudební vydavatelství Arta. Srdečně děkujeme. Režie, střih a průvodní slovo: Jitka Kostelníková / Překlad: Tereza Novická / Voice over: Justin Svoboda / Sound design, zvuková postprodukce a mastering: Ladislav Železný / Epizoda vznikla v obsahové i finanční spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR a s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Achondroplazie je genetická porucha, která vzniká ještě před narozením. Poškozuje růst dlouhých kostí a lidé s touto vzácnou diagnózou neměří více než 130 centimetrů. Jejich intelekt ani charakterové vlastnosti to ale neovlivňuje. Na celém světě s ní žije zhruba 350 tisíc lidí, v České republice do stovky. Buněčný biolog Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se dlouhodobě věnuje výzkumu mezibuněčné komunikace prostřednictvím receptorů pro růstové faktory. Vědec s dvacetiletou praxí z USA se podílel na vývoji léku Voxzogo, který podporuje prodlužování kostí. Jak velkou nadějí do budoucna lék je? K čemu slouží Registr achondroplazie a v jakém stádiu vývoje je možné mutaci genu odhalit?  Audio vychází z článku Leony Matuškové otištěného v A / Magazínu, oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR. Časopis v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠[email protected]⁠⁠. Načetla a editovala: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠

Siréna houká, auta uvolňují vozovku a sanitka rychle hledá cestu… Každou půl minutu u nás vyjíždí záchranná služba k někomu, kdo potřebuje pomoc, a na místě bývá v průměru za 8–10 minut. Tato ve světovém srovnání špičková služba má své kořeny v 18. století, kdy dobrovolníci vytahovali tonoucí z Vltavy. Jak se od té doby záchranka změnila? V čem je pravdivý kultovní seriál Sanitka? A co všechno musí záchranáři umět? Odpovídá historik Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který jako editor připravil pozoruhodnou publikaci Minuty mezi životem a smrtí. Proměny záchranné služby. Jeden z respondentů narativního výzkumu, zdravotnický záchranář Alan Mejstřík, doplňuje rozhovor svými postřehy z praxe.  Moderuje Jitka Kostelníková  // Natočeno ve studiu Karlín On Air // Edit studio Karlín On Air // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠