Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.

Film Lení škola, 2001 je první celovečerní film o vietnamské komunitě v Česku, poprvé byl představený divákům na festivalu v Karlových Varech. „Jiný celovečerní film na stejné téma, s touto autentickou sondou, tady není,“ říká režisér snímku Dužan Duong. Na to, že se tak rázem stal „mluvčím“ vietnamské komunity, pak říká: „Asi někdo musí stát v první řadě, ale doufám, že nebudu jediný a že se připojí další,“ doplňuje v pořadu Hovory, který vysíláme v repríze.

V 70. letech minulého století si odborníci všimli, že v dubnu prudce narůstá hustota silničního provozu, a tím také stoupá riziko dopravních nehod. S příchodem jara se totiž každoročně na silnice vracejí sváteční řidiči, motorkáři a cyklisté. Proto je duben, už od roku 1973, měsícem bezpečnosti silničního provozu.

„Někdy to trošku vypadá, že děláme z lesa zoologickou zahradu, protože myslivci udržují často v honitbách vysoké stavy zvěře. Dneska je rovnováha v krajině už narušená a jinak než lovem to není možné dostat pod kontrolu,“ říká předseda Českého svazu ochránců přírody a někdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Za jakých okolností by mohl být připuštěn lov chráněných druhů? A jak udržitelně hospodařit v krajině? Poslechněte si rozhovor.

Velký pátek je den, kdy si křesťané připomínají mučednickou smrt Ježíše Krista. Tuhle obligátní větu jsem připojil k velikonočním pořadům už mnohokrát. Letos poprvé jsem ji ale napsal s trochu jiným pocitem.

Atentáty, únosy, podstrčené dokumenty, dezinformační akce. To všechno prováděla československá rozvědka za dob komunismu. Kam až sahala její moc a na jaké akce si troufla? Do jaké míry byla v područí sovětské KGB a kde mohla jednat samostatně? A jak její fungování ovlivnila měnící se politická situace v poválečném Československu? Odpovědi nabízí pořad Téma Plus, který vysíláme v repríze.

Buďto nakupujte americkou ropu, nebo se pochlapte a Hormuzskou úžinu si prostě vemte! Vyzval v noci ze středy na čtvrtek Donald Trump při projevu předem ohlášeném coby zásadním, ale ve skutečnosti ne dost jasném země NATO do značné míry závislé na bezpečném průplavu tankerů podél íránského pobřeží.

Několik větších i menších firem jak v Česku, tak na Západě v posledních dnech a týdnech oznámilo poměrně dramatické propouštění. Doplnily to vysvětlením, že jde o reakci na pokrok umělé inteligence, který jim dovoluje fungovat efektivněji a lépe. A že to je součást jejich AI transformace. Občas to ale působilo jako skrývání toho, že musí i šetřit.

Teroristický útok na pardubickou zbrojovku vyvolává překvapivé reakce. Hlavně na levé části politického spektra dochází k názorovému štěpení v otázce, zda je útok alespoň částečně obhajitelný nebo pochopitelný. Ti, kteří věří v jeho oprávněnost, útok bagatelizují nebo se snaží hledat historické paralely, které by akci v očích veřejnosti ospravedlnily.

Spojené státy nepožádaly evropské členy NATO o pomoc s vojenskou operací proti Íránu. Ani je neinformovaly o její přípravě. Evropané se této války tudíž nijak neúčastní a ani nemají v úmyslu se do ní jakkoli zapojovat. Tato kategorická odpověď zaskočila prezidenta Donalda Trumpa, který od té doby nevynechá den, aby evropské spojence zastrašil nebo jim vyhrožoval.