Jak je ti?

Jak vznikají vzpomínky a co určuje jejich intenzitu? Proč si tak málo pamatujeme z dětství? Je možné vzpomínku vymazat? Nakolik paměť formuje naši osobnost?A jak můžeme naši paměť trénovat? Na otázky odpovídá neurovědec Aleš Stuchlík (vedoucí oddělení Neurofyzilogie paměti, Fyziologický ústav AV ČR)

Jak složité je rozpoznat šikanu ve školním kolektivu? Jak na ni vhodně zareagovat a čeho se naopak vyvarovat? Jaké formy šikana může mít? A jak ji předcházet? Odpovídá odbornice na problematiku šikany Lenka Kollerová (Psychologický ústav AV ČR a Pedagogická fakulta UK).

Digitální technologie jsou všude kolem nás. S chytrým telefonem běžně vstáváme i usínáme. Jak to ovlivňuje naši duševní pohodu? Proč se nemůžeme někdy odtrhnout od neustálého scrollování? Kdy je potřeba dopřát si digitální detox?A jak bezpečně provádět digitálním světem děti? Odpovědi v nové epizodě. Kateřina Lukavská, Katedra psychologie PedF UK a Klinika adiktologie 1. LF UK

Jak moc společnost ovlivňují předsudky? Jak přesně vznikají? Jaký mají dopad na konkrétního jedince a jeho duševní zdraví? Máme všichni nějaké předsudky? A jak se jich zbavit? Odpovědi hledáme v nové epizodě.  Sylvie Graf, psycholožka a vedoucí Brněnské laboratoře meziskupinových procesů, Psychologický ústav AV ČR Monika Mihaličková, psycholožka, Brněnská laboratoř meziskupinových procesů, Psychologický ústav AV ČR

Střevo jako druhý mozek. Věta, která v posledních letech zaznívá velmi často. Střevní mikrobiom totiž zásadním způsobem ovlivňuje lidský organismus a vědci zkoumají jeho vliv na fyzické i psychické zdraví. Jak mikroorganismy v našich střevech souvisí například s depresí, poruchami příjmu potravy nebo kvalitou spánku? Má smysl užívat probiotika? Co jíst, abychom se dobře starali o náš mikrobiom? A co jsou pouze reklamní triky, které vlnu zájmu o mikrobiom zneužívají pro komerční účely? Odpovídáme v nové epizodě. Host: Radka Roubalová, výzkumná pracovnice, Laboratoř buněčné a molekulární imunologie, Mikrobiologický ústav AV ČR

Lidé patřící k sexuálním menšinám jsou více ohroženi duševní problémy i sebevražednými myšlenkami. Potvrdila to i rozsáhlá studie Národního ústavu duševního zdraví. Její hlavní autor Michal Pitoňák v podcastu mluví o tom, čemu queer lidé ve společnosti čelí a jak to dopadá na jejich psychické zdraví. Jak dlouhá a komplikovaná je cesta ke coming outu? Jak člověka ovlivňuje menšinový stres? A jaký efekt na duševní zdraví má manželství pro všechny v zemích, kde bylo schváleno? Poslechněte si v nové epizodě. Host: Michal Pitoňák, výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví a spoluzakladatel Queer Geography

Osvojování mateřského jazyka probíhá už v děloze matky. S jakou jazykovou výbavou přicházíme na svět? Jak se mateřština projevuje v pláči miminek? Jakým způsobem děti postupují, když se učí jazyk? A čím se od nich můžou inspirovat dospělí, když se chtějí dobře naučit cizí jazyk? Poslechněte si v nové epizodě. Host: Kateřina Chládková, psycholingvistka, vedoucí skupiny SPEAKin lab, Psychologický ústav AV ČR a Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK

Násilí je možné zastavit. Heslo, kterým se řídí klinická psycholožka Barbora Jakobsen. Věnuje se prevenci násilného chování v blízkých vztazích. Působí v Norsku a ve své praxi pracuje s oběťmi násilí, ale i s těmi, kteří se ho dopouštějí. Násilí se objevuje už v prvních vztazích velmi mladých lidí. Nemusí mít jen fyzickou podobu, ale taky psychickou. Jak ho rozpoznat? A jak o něm ve společnosti mluvit? Co se odehrává v duši dítěte, které je svědkem násilí v rodině? A jak zabránit tomu, aby se takové chování předávalo z generace na generaci? Odpovědi hledáme v nové epizodě. Host: Barbora Jakobsen, klinická psycholožka, organizace Alternativa násilí

Každý den si v České republice vezmou život přibližně tři lidé. Sebevraždám je přitom možné předcházet. Jakých varovných signálů bychom si měli všímat u lidí ve svém okolí? Jak extrémně citlivé téma otevřít v rozhovoru s někým blízkým? A kdo je sebevraždou nejvíce ohrožen? V rozhovoru mluvíme o prevenci sebevražd, o příkladech dobré praxe ze zahraničí i tom, jak o problematice informovat v médiích. Host: Roksana Táborská, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví    

Dezinformace jsou všude kolem nás. Kdo je vůči nim více zranitelný? V jakých situacích podléhají i ti odolnější? A jak postupovat, když nepravdivým zprávám a konspiračním teoriím propadne někdo blízký? V epizodě se zaměříme i na budoucí hrozby nebo na to, jak posilovat svoji imunitu proti dezinformacím. Host: Nikola Hořejš, psycholog a analytik STEM, programový ředitel Nadace BLÍŽKSOBĚ