Ruský prezident Vladimir Putin se o víkendu setkal s vedením Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů, což je organizace, které se přezdívá odbory oligarchů. Patří sem hlavní ruští miliardáři a Putin je alespoň jednou ročně svolává, aby je informoval o svých rozhodnutích. Tentokrát jim měl oznámit, že válka na Ukrajině bude pokračovat přinejmenším do plného obsazení doněcké oblasti a že se na válečné potřeby budou muset složit.

Cesta k vyrovnání se s válečnou minulostí byla v Německu dlouhá. Takzvaný osvětimský proces začal ve Frankfurtu nad Mohanem až v roce 1963 – téměř 20 let po konci války. O dva roky později se v Bundestagu rozhořela vášnivá diskuze – promlčet, nebo nepromlčet válečné zločiny? Někteří němečtí poslanci ukazovali na Československo. To si už v roce 1946 schválilo zákon, který říkal, že zločiny – včetně vraždy – spáchané od začátku okupace do října 1945 nebudou trestně stíhány.

Domluvené výsledky, „nafilmované“ situace a ulité miliony ze sázek. Policisté odkryli jednu z největších kauz v českém fotbalu. „Sázkařská mafie“ a cinknuté zápasy? K čemu všemu mělo dojít? A jaké dopady to bude mít? Téma pro Luďka Mádla, šéfkomentátora časopisu Hattrick. Ptá se Matěj Skalický.

„Česká občanská společnost je výjimečně zdravá a postupně se učí být sebevědomá. Ještě ale není tam, kde by měla být, proto o sobě pořád uvažuje jako o malém národu, což není,“ říká lidskoprávní aktivista Igor Blaževič.

Mapovat historii prostřednictvím rozhlasové reportáže je zvukové dobrodružství. Lidé s mikrofonem byli „u toho“ a ve zvukových záběrech s jejich hlasy se zrcadlí atmosféra doby. Je to unikátní let časem. Rozhlasová reportáž se však vyvíjela také v závislosti na rozhlasové technice a její postupné mobilitě.

Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se ve veřejném prostoru objevilo nové slovo: normalizace. Podle sovětských představ (ve skutečnosti diktátu) mělo znamenat plné obnovení totalitního režimu v Československu. Ovšem první pookupační měsíce umožňovaly ještě jeden výklad, který fakticky používalo rozpadající se reformní vedení KSČ, a to – při akceptování okupace – snahu o udržení alespoň části reforem roku 1968.

Mezi novodobými papeži nenajdeme mnoho těch, kteří by se mezi lidmi těšili takové oblibě jako papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio. V čele katolické církve stál 12 let a byl prvním neevropským papežem. Narodil se 17. prosince 1936 v Argentině. Během svého působení ve Vatikánu prolomil mnohá tabu, za což si vysloužil kritiku ze strany konzervativního křídla katolické církve.

Česká ekonomika loni rostla – pod jaký tlak se dostává vlivem války na Blízkém východě? Objevila se videonahrávka, která dokazuje spolupráci Budapešti a Moskvy za zády Bruselu – dostává to Maďarsko do izolace? A proč letošní školní rok skončí už v pátek 26. června?

Jak velká část obyvatel podporuje stavbu větrných elektráren v Česku? Jaké jsou a z čeho vycházejí hlavní argumenty odpůrců? Je reálné, aby s projekty větrných elektráren souhlasili i obyvatelé z jejich nejbližšího okolí? A je fér spojovat odpůrce těchto projektů s proruskými dezinformátory? Tomáš Pancíř se zeptal energetického experta Hnutí DUHA Jana Rovenského, někdejšího člena uhelné komise.

Rakouská vláda zvažuje zakaz sociálních sítí dětem do 14 let. Mělo by se to týkat těch služeb, které používají návykové algoritmy. Podle politoložky Anny Durnové na záměru panuje široká odborná i politická shoda, s výjimkou strany Svobodných. „A není to náhoda, protože v Rakousku je volební právo od 16 let a mladiství, zejména mladí muži, představují pro FPÖ významný elektorát. A vidíme, že radikalizace na internetu právě v této skupině probíhá velmi zřetelně,“ upozorňuje.