2050 Plus

Tentokrát jsme vyrazili na exkurzi do Kroměříže, kde firma MyBox vyrábí dobíjecí stanice pro elektroauta. Michal Fojtík nás provedl výrobou a ukázal nám, co se skrývá uvnitř wallboxu — proč je to spíš stavebnice než černá skříňka, proč si auto vždycky diktuje, jak rychle se bude nabíjet, a jak se stanice aktualizují na dálku jako telefony. U rychlonabíječek velikosti šatní skříně jsme probrali dobíjení kamionů i to, proč jsou veřejné stanice černé a co s tím dělá letní slunce. Petr Vomáčka pak přidal praktické varování, proč nenabíjet elektroauto z obyčejné domácí zásuvky (spoiler: reálně to chytí), proč se dobíjecí kabely kradou a chrání kevlarem — a hlavně odpověď na otázku, která trápí nás všechny z bytovek: kdy se dobíjení dočkají lidé na sídlištích, co pro to můžou udělat obce, SVJ i my jako voliči.

Tento podcast je součástí online kurzu Dekarbonizujeme Česko.www.dekarbonizujemecesko.cz

Analytička projektu Fakta o klimatu, Kateřina Kolouchová, se věnuje nově představené Dohodě o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) od Evropské komise. Tento plán je “vlajkovou lodí” nové komise a má za cíl dekarbonizovat evropský průmysl, posílit jeho konkurenceschopnost a zvýšit strategickou autonomii EU v klíčových sektorech. Diskutujeme o hlavních bodech dohody, včetně podpory inovací, investic do průlomových technologií a snahy o snížení administrativní zátěže pro firmy.Vznik této epizody podpořilo Britské velvyslanectví v Praze.Podpořte produkci podcastu 2050 na www.2050podcast.cz

Prodloužená verze rozhovoru jako bonus k 80. epizodě podcastu 2050. Dříve se výroba elektřiny přizpůsobovala spotřebě, ale dnes technologie otevírají možnosti, jak částečně řídit také kdy a jak energii využíváme. Moderní energetika proto bude založena na synchronizaci výroby a spotřeby, což je pro využívání proměnlivých obnovitelných zdrojů klíčové. S Janem Hiclem ze společnosti Delta Green se bavíme o flexibilitě v elektrické síti a vysvětlujeme pojem „agregace flexibility”. Náš host představuje, jakým způsobem se do celého procesu mohou zapojit domácnosti vybavené bateriemi a fotovoltaikou, a jak na poskytování flexibility mohou vydělávat i když zrovna nesvítí slunce.

V této epizodě se podíváme na emise v zemědělství – odkud pocházejí, kolik jich je a jaký mají dopad na naše klima. Hostkou je analytička projektu Fakta o klimatu Andy Snováková, která vysvětluje, jaké jsou hlavní zdroje emisí, jako jsou metan z chovu dobytka a oxid dusný z obhospodařování půdy. Diskutujeme také o tom, jak mohou inovace a změny v zemědělských postupech pomoci snížit tyto emise a co to znamená pro budoucnost českého zemědělství. Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 71. epizodě podcastu 2050. S hostem Janem Zápalem z CERGE-EI se bavíme o environmentální ekonomii a zaměříme se na klíčový pojem „ekonomické externality“ a jaký je jejich význam pro ochranu klimatu. Externalitou se rozumí dopad na lidi, přírodu nebo společnost, který je způsobený jednáním aktérů na trhu. Pokud například vlastním uhelnou elektrárnu, z prodeje elektřiny mám zisk, ale dopad znečištění nese celá společnost – to je právě externalita. Na příkladech si vysvětlíme, jak vypadají pozitivní i negativní externality, objasníme, jak v základu fungují trhy a proč v některých případech klasické ekonomické poučky neplatí.  Důležitým aspektem práce s externalitami je jejich internalizace – tedy pokud bereme v potaz potenciální důsledky našeho jednání na někoho jiného. Řešení problémů externalit pak do určité míry spočívají právě v jejich internalizaci. Tedy jak zajistit, aby (zejména firmy) nesly náklady, které jejich externality způsobí. Jak lze s externalitami pracovat, jak je internalizovat a jaký dopad to má na udržitelný rozvoj a klimatickou politiku? I to je součástí naší diskuze.

Rozšíření zpoplatnění emisí by nemělo být vnímáno jen jako zdražení, ale především jako výzva k zavádění nízkoemisních technologií, jako jsou tepelná čerpadla, elektrické topení, zateplení budov nebo elektromobily. Hostkou je Kateřina Kolouchová, analytička projektu Fakta o klimatu, která podrobněji přiblíží, jaké výzvy i příležitosti tato změna přináší pro dekarbonizaci budov, dopravy, domácností a malých firem. Diskutujeme také o postoji české vlády k této problematice a o tom, jak komunikuje své kroky veřejnosti. Celý článek na webu najdete zde. Vznik této epizody podpořilo Britské Velvyslanectví v Praze.

Abychom zabránili rychlému růstu průměrné globální teploty, potřebujeme rychle snižovat emise skleníkových plynů. Pro ČR to znamená především začít vyrábět bezemisní elektřinu. Zároveň ale potřebujeme udržet cenu elektřiny na takové úrovni, aby ČR dokázala být stále konkurenceschopná. Taková transformace je možná, pro udržení levné elektřiny v ČR jsou klíčové tři faktory: rozvoj OZE, především větrné energetiky, úspory ve spotřebě a propojenost Evropy. Paradoxně jádro elektřinu nejspíš příliš nezlevní, výstavba 1–2 velkých bloků ale může mírně snížit rizika spojené s neúspěchem výše zmíněných faktorů.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 67. epizodě podcastu 2050. Taťána Míková a Jan Kaliba se řadí mezi mediální osobnosti, které se reportováním o klimatu a dekarbonizaci v Česku zabývají. Z naší společné diskuze se dozvíte, jak se mediální obraz klimatické změny v průběhu času vyvíjel a s jakými překážkami se muselo toto téma vypořádat, aby se mu ‚ve zprávách’ začalo postupně dostávat více prostoru.  Diskutujeme nad možnostmi, jak téma klimatu efektivně dostat do médií. Uvažujeme především nad jeho provázaností s jinými náměty či nad omezeními, která brání odborníkům reagovat na otázky klimatu tak, jak si média žádají – tedy rychle a bezprostředně.  Také probereme zda se zdají jako vhodnější třicetiminutové vzdělávací pořady, nebo spíš jedna věta, vhodně umístěná do rozhovoru, který se tématem klimatu přímo nezabývá. V neposlední řadě se dozvíte, jak se k těmto věcem staví některé mediální instituce a proč na Harvardu nedávno vyšel článek s názvem ‚V dnešní době je každý z novinářů klimatickým novinářem’.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 66. epizodě podcastu 2050. Zdenka Voštová se dlouhodobě zabývá lidským prožíváním environmentálních témat jako psychoterapeutka a lektorka. V rozhovoru představuje data a trendy toho, jak lidé po celém světě i v Česku tato témata prožívají. Ve vlastní terapeutické praxi se setkává se skupinami i jednotlivci, na které doléhají témata spojená se změnou klimatu, a emocionálně je tímto procesem doprovází.  Téměř třetina Čechů prožívá ve spojitosti s klimatickou změnou bezmoc. Jedná se v tomto ohledu o nejčastější pocit. Prožívat nepříjemné emoce ovšem není jakási nemoc, ze které je potřeba lidi léčit. Podle současné psychologické vědy se často jedná o smysluplnou, adaptivní reakci na bezprecedentní situaci. Proč je zrovna změna klimatu pro mnohé tak tíživým tématem a jakým způsobem s prožíváním pracovat na úrovni jednotlivce i celé společnosti probíráme v dnešní epizodě.