Talking Europe(um)

Čeho by měla evropská průmyslová politika dosáhnout? Jaký vliv by měla mít na českou ekonomiku? Pandemie COVID-19 neznamenala pouze velkou zdravotnickou zátěž pro členské státy EU, ale i zásadní předěl v přemýšlení nad globalizovanou ekonomikou na celém světě. Dodavatelské řetězce se přerušily a zároveň došlo k velké akceleraci adopce nových technologií jako jsou elektrická auta, obnovitelné zdroje nebo umělá inteligence. Evropská unie, která měla doposud technologickou převahu v mnoha oborech a zároveň vyspělý průmysl, začíná technologicky ztrácet na konkurenty v USA nebo Číně. V nejčernějším scénáři tak hrozí ztráta pracovních míst a s tím spojené sociální problémy, což může potencionálně vyústit až v nestabilitu celého evropského politického systému. Nic však není ztraceno a zvrátit negativní trend má nová celoevropská průmyslová politika a také částečně fond post-covidové obnovy. Jaký vliv na českou společnost by měl neúspěch evropské průmyslové politiky? A existuje v české společnosti napětí, které souvisí s absencí průmyslové politiky? Hosté: - Martin Buchtík, sociolog, ředitel STEM - Petr Janský, Institut ekonomických studií FSV UK - Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institut pro evropskou politiku EUROPEUM Podcast se natáčel 29. května 2024 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze.

Co je obsahem Nového paktu o migraci a azylu? Opravdu v něm nejsou žádné kvóty na uprchlíky? Když v roce 2015 proudili do Evropy zástupy uprchlíků z Blízkého východu a Česká republika odmítla přijmout byť jediného, málokdo mohl očekávat, že ruská válka na Ukrajině spustí bezprecedentní solidaritu ze strany Čechů. Ti začali ukrajinské uprchlíky ubytovávat dobrovolně u sebe na doma nebo chalupě a naplnili tak jedno z volebních hesel negativní kampaně ANO před parlamentními volbami v roce 2021. Měřeno počtem válečných uprchlíků na území ČR se zdá, že česká společnost se od roku 2015 posunula kupředu a získala sebevědomí. Zároveň došlo k výraznému posunu v přístupu k uprchlictví na EU úrovni. V letošním roce byl přijat Nový pakt o migraci a azylu, který zásadním způsobem mění pravidla solidarity mezi zeměmi EU a toho, jakým způsobem je s běženci nakládáno. Je však otázkou zdali celý nový systém se ověří v praxi. Změnili se opravdu Češi od roku 2015? A nejsou nová ustanovení Paktu o migraci a azylu nehumánní? Na tyto a další otázky v podcastu odpovídají hosté: - Viktor Daněk, zástupce ředitele, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM - Zuzana Pavelková, Organizace pro pomoc uprchlíkům Podcast se natáčel 22. května 2024 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze.

První část epizody se věnuje existenčním hrozbám, které už teď některé státy zažívají kvůli změně klimatu. Projektová manažerka Institutu EUROPEUM Tatiana Mindeková bude odpovídat na otázky týkající se polynéského ostrovního státu Tuvalu. Ten bude v důsledku zvedající se hladiny oceánu kvůli tajícím ledovcům brzy zaplaven. V druhé části vám z prostředí španělského velvyslanectví přinášíme v rozhovor s Bernardem Lopezem Riosem, zástupcem vedoucího mise. Řeč bude jednak o španělském předsednictví v Radě EU, které 1. 7. navázalo na to švédské, ale také o česko-španělských vztazích. Pan Rios se rovněž podělí o střípky ze své práce diplomata. Moderuje Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice klimatického týmu Institutu EUROPEUM a Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM. Srdečně vás zveme na promítání filmu ThuleTuvalu ve čtvrtek 31. 8. v 19:30. Po promítání bude následovat krátká debata. Vstupné je zdarma, kvůli omezené kapacitě je ale nutná registrace. Více informací naleznete na našich webových stránkách v sekci události.

Většina Čechů by v případném referendu o vystoupení z EU hlasovala pro setrvání v EU, k případnému přijetí eura by ale zůstala velmi vlažná. Češi nejvíce důvěřují institucím, jako jsou policie, armáda, NATO nebo prezident, a až poté Evropské unii. Češi i nadále podporují pomoc migrantům z Ukrajiny, ale tato pomoc je podmíněna jejich vlastní situací. To i dalšími výsledky prvního průzkumu v rámci projektu RevivEU přinášíme v rozhovoru s Jaromírem Mazákem, ředitelem výzkumu analytického ústavu STEM. Udržitelné financování - trend, který soukromý sektor sleduje již několik let. Co ale udržitelnost ve financích znamená, jakou roli hrají firmy, banky, stát nebo Evropská unie? Proč je v tomto případě nutná regulace a chtějí ji firmy? A co rozumíme pod pojmem těžký průmysl? To vše vysvětluje Julián Tóth z Centra pro udržitelné finance (ISFC). Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM. Projekt RevivEU: reviveu.netPublikace o těžkém průmyslu: překážky v odvětví a roadmapa financování.

Před několika týdny se skupina středoevropských států rozhodla jednostranně zakázat dovoz obilí z Ukrajiny na své domácí trhy. Proč se státy takto rozhodly a jak toto rozhodnutí ovlivní nadcházející volby v Polsku a na Slovensku a cenu potravin na světových trzích? Jak tyto události ovlivní budoucnost integrace Ukrajiny do Evropy? Turecko čeká v neděli 28. května druhé kolo prezidentských voleb. Kriticky důležité volby rozhodnou, mimo jiné, o budoucnosti demokracie v Turecku, hospodářské situaci a vztazích s Evropou a sousedy v regionu. Kdo jsou současný prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho vyzyvatel Kemal Kılıçdaroğlu a co prosazují? Jaký výsledek můžeme očekávat a co by oba scénáře znamenaly pro Evropskou unii? Tato témata rozebírá Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, v rozhovoru s Kristinou Chlebákovou.

Evropský parlament na svém dubnovém plenárním zasedání schválil 3 legislativní opatření, která jsou součástí balíčku Fit for 55. Tatiana Mindeková a Rebeka Hengalová z Institutu EUROPEUM komentují, čeho přesně má reforma systému obchodování s emisemi, přijetí tzv. uhlíkového cla a vytvoření sociálního klimatického fondu dosáhnout.Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a její delegace nedávno navštívila Tchaj-wan, z čehož se stala ostře sledovaná návštěva. Jaké vztahy má Česká republika s Tchaj-wanem a jak se k tomu staví ostatní evropské státy? Jaký je stav vztahů mezi Evropou a Čínou a mají dialog a návštěvy evropských představitelů v současné globální situaci smysl? O tom i o diplomatické kariéře hovoříme se Zdeňkem Beránkem, poradcem předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro zahraniční politiku. Diskuse Café Evropa o vztazích s Čínou. Více o klimatickém hlasování v Evropském parlamentu. V čase nahrávání se čekalo na výsledky hlasování Rady EU, která však 25.4. reformy rovněž schválila. Toto hlasování bylo posledním krokem v rozhodovacím procesu. Texty budou nyní zveřejněny v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.

Evropská unie nedávno představila legislativní balíčky na podporu evropského průmyslu při jeho přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a na zajištění udržitelných dodávek kritických nerostných zdrojů. Co tyto balíčky obsahují a jaký mají dopad na české a evropské podniky? K tomu a k nedávnému vývoji legislativy EU v oblasti automobilové dopravy se vyjadřuje Michal Hrubý, ekonom Mezinárodního centra pro udržitelné finance a vědecký asistent na ŠKODA AUTO Vysoké škole.Ve druhé části si povídáme s Evou Horelovou, vedoucí politické sekce Zastoupení Evropské komise v Česku o tom, jak může vypadat profesní kariéra v evropských institucích a proč je důležité mít v institucích kvalitní a dostatečné zastoupení České republiky. Vyjadřuje se také k evropské pomoci Ukrajině, k tomu, jak válka na evropském kontinentu ovlivňuje její každodenní práci a jak se dívá na aktuální dění ve společnosti.Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Česká informační sféra je plná dezinformací a mis-informací, které ovlivňují veřejnou debatu o různých tématech. Přestože tento jev není nový, projevil se zejména během nedávných prezidentských voleb v ČR a dezinformace převládají i v souvislosti se zelenou agendou Evropské unie nebo ruskou agresí proti Ukrajině. O tom, jak dezinformace vypadají, jak se šíří a jak s nimi bojovat, hovoří projektové manažerky Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute a Tatiana Mindeková z Institutu EUROPEUM. Evropa a svět si také nedávno připomněli první výročí ruské agrese proti Ukrajině. Jak toto výročí vypadalo v Kyjevě, v Evropě a v členských státech a kam se v reakci na tuto krizi posunula Evropská unie za poslední rok, komentuje Jana Juzová, vedoucí výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM. Odpovídá také na otázky týkající se budoucího směřování Ukrajiny, jejího možného členství v EU, změn v integračním procesu a toho, jak se na tyto debaty dívají země západního Balkánu. Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM. Výzkum PSSI o dezinformacích během prezidentských voleb a války na Ukrajině. Výzkum dezinformací v souvislosti se Zelenou dohodou EU v rámci IRI Beacon projektu. Debata Café Evropa k prvnímu výročí války s Petrem Pavlem, Věrou Jourovou a Vitalijem Usatyjem.

Česká republika si o víkendu zvolila nového prezidenta. V první části podcastu Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM, komentuje, co od něj můžeme očekávat v mezinárodní sféře, kdo budou nejdůležitější partneři prezidenta a jaký vliv budou mít předchozí zkušenosti Petra Pavla. Na začátku roku převzalo Švédsko od úspěšné České republiky předsednictví v Radě EU. Které oblasti evropské agendy budou pro Švédsko prioritou a jak naváže na dohody vyjednané Českou republikou? Jak pomůže při jednáních švédská tradice demokratického rozhodování a jakou roli budou během předsednictví hrát velvyslanectví ve světě nebo kulturní akce? To ve druhé části podcastu vysvětluje Martin Severýn z Velvyslanectví Švédska v České republice. Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

V poslední epizodě podcastu Talking Europe(um) v roce 2022 si moderátorka Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institut EUROPEUM, povídá s vedoucím bruselské kanceláře Žigou Faktorem o tom, co Evropskou unii čeká v roce 2023 a na co se zaměří on. Nakolik bude rok 2023 posledním legislativním rokem před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024, po kterých se obmění nejen Parlament ale i Evropská komise. Čeká se snaha dokončit balíčky v oblasti klimatu, digitalizace, ekonomiky nebo implementace závěrů Konference o budoucnosti Evropy. Evropu také čekají výzvy stále zhoršující se ekonomiky, komplikovaných vztahů s USA a Velkou Británii, či stále přítomná ruská válka na Ukrajině a s ní spojené hrozby.