Šichtařová–Pikora komentují

New York chystá pilotní program, ve kterém bude 40 mladým lidem bez domova vyplácet 1250 dolarů měsíčně po dobu minimálně dvou let. Ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora ale s tímto nápadem nesouhlasí. Cílem tohoto projektu je dokázat, že lidé bez domova díky této podpoře dokážou najít stabilní zaměstnání i bydlení. New York na tento program celkem vynaloží v přepočtu 26 miliónu korun. „Na tom je podle mého soudu špatně snad úplně všechno. Jedinou pozitivní věcí je, že má poměrně omezený rozsah. Takže má šanci znemožnit se, aniž by to stálo zas až tak moc peněz z veřejných rozpočtů,“ říká Šichtařová. Podle Pikory je to klasickou ukázkou toho, že si lidé v době covidové a postcovidové zvykli na to, že peníze rostou na stromech. „Boj s bezdomovectvím tu byl vždycky, žádný magistrát ani radnice by se ale asi nikdy neodhodlala k tomu, aby rozdala tolik peněz. Zatěžuje to veřejné finance,“ dodává Pikora. Politici si podle něj řekli, že veřejné finance už jsou natolik zničené, že není třeba šetřit.  

Ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora se ve svém pořadu tentokrát zaměřili na stav demokracie v České republice i ve světě. Švýcaři v referendu odmítli ekologické zákony, které jsou ale nezbytné pro to, aby švýcarská vláda splnila to, k čemu se zavázala v Pařížské dohodě. Naplnění ekologických cílů, které si Švýcarsko stanovilo pro roky 2030 a 2050, se zdá být podle Pikory v nedohlednu. „Je pro mě naprosto šokující a nepochopitelné, jak se mohla některá vláda zavázat k něčemu, co obyvatelé, a tedy voliči, nechtěli. Pak jsem si ale uvědomil, že u nás je to velmi podobné,“ říká Pikora. Podle Šichtařové se podobné věci dějí po celém světě. Pikora řekl, že demokracie selhává, protože voliči chtějí úplně něco jiného, než chtějí politici. Nasvědčují o tom podle něj třeba také průzkumy veřejného mínění v Česku. „Za posledních deset, patnáct let nebyla snad ani jednou nějaká zajímavá podpora přijetí eura. Předvolební průzkumy ale najednou říkají, že v Česku vznikne vláda, která euro zavede, ačkoli ho nějakých 60 až 80 procent lidí nechce,“ říká Pikora. Podobných případů je podle Šichtařové mnohem více. „Vlády v poslední době neustále zakazují vjezd aut do měst. Když se ale poté dělají průzkumy veřejného mínění, tak se ukáže, že lidé chtějí úplně něco jiného,“ dodává ekonomka.

Jak správně ochránit vlastní majetek? Odpověď na tuto otázku nabízí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora ve svém pravidelném pořadu.Pandemie koronaviru změnila uvažování lidí. Ti si teď všímají i takových rizik, které si dříve neuvědomovali. Mnozí podnikatelé se teď bojí toho, že by je inflace mohla připravit o část jejich majetku. Lidé si ale také začali být více vědomi toho, že by měli svůj majetek zajistit i pro případ své smrti. Jednou z možností, jak uchovat svůj majetek pro své potomky, je svěřenecký fond. „V České republice dostaly svěřenecké fondy divnou nálepku kvůli politikům. Řada lidí si myslí, že je to něco nekalého. Ve světě je to ale běžné,“ říká Pikora. „Lidé se o svůj majetek bojí i z toho důvodu, že se mění globální ekonomika. Najednou se ocitáme jednou nohou v centrálně plánovaném hospodářství. Čelíme rizikům, které tady posledních třicet let nebyly,“ dodává Šichtařová. Jedním z nich je i velká inflace.

Tématem pořadu ekonomů Markéty Šichtařové a Vladimíra Pikory byla tentokrát penze. V prvním čtvrtletí roku 2021 činil průměrný důchod v Česku přes 15 300 korun. Za posledních 10 let se důchody zvedly téměř o polovinu. „Otázkou je, jestli zrovna za tohle máme vládě tleskat,“ říká Šichtařová. Podle ní takové zvyšování penzí neodpovídá ekonomické realitě. „Důchodový systém skončil v prvním kvartále letošního roku v deficitu 9,5 miliard korun. To je nejvíc od roku 2013,“ dodává Pikora. Poukazuje tak na to, že přestože se stále hovoří o nutnosti důchodové reformy a zlepšení stavu veřejných financí, tak se situace neustále zhoršuje. Podle Pikory přitom není pravda, že by viníkem špatného stavu veřejných financí byl koronavirus. Téměř polovina státních výdajů v posledním roce s pandemií nesouvisela. Největší položkou byly výdaje na provoz státu, tedy například také na sociální služby. „Koronavirus situaci zhoršil. Není to ale tak, že by stál za celým problémem,“ vysvětluje ekonom.

Ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora se ve svém pořadu tentokrát zaměřili na akcie a kryptoměny. Jak se správně říká poklesu na burze? „Akcie se nepropadají, akcie se konsolidují a tzv. vytvářejí nákupní příležitosti. Zejména se to dozvídáme od manažerů velkých fondů, kteří potřebují nalákat klienty, aby své úspory do těchto fondů vložili,“ říká Šichtařová. Ekonomka vysvětlila také, jak je možné, že ceny akcií rostou i navzdory nepříznivým ekonomickým fundamentům. Je to dáno tím, že centrální banky hrnou pod tlakem na finanční trh nekryté peníze (tzv. navyšování peněžní zásoby), a současně lidé důvěřují penzijním a podílovým fondům, nebo své vlastní schopnosti vydělat peníze na akciích. Nákupy akcií jednotlivci nebo skrze tyto fondy pohání akcie čím dál výše. Za těchto okolností mohou prudký růst zaznamenat i akcie společnosti, která ještě nikdy nedosáhla zisku. „Do oběhu se dostává víc a víc peněz. Z toho logicky plyne, že musejí přijít inflační tlaky,“ dodává Pikora.

Kam až může zajít rozdělení společnosti, které je patrné v mnoha zemích světa? Nad tím se zamýšleli ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora ve svém pravidelném pořadu. Rozdělení společnosti se v nedávné minulosti projevilo při hlasování o Brexitu nebo během loňských prezidentských voleb ve Spojených státech. Že by napětí ve společnosti mohlo v Evropě vyústit v občanskou válku, si Pikora nechtěl dříve připustit. Změnit názor ho ale přiměl otevřený dopis dvou desítek francouzských generálů, ve kterém před občanskou válkou nedávno varovali. Také Šichtařová zmínila prohlubující se příkopy ve společnosti. „Nazvěme to nastupující studenou občanskou válkou,“ řekla ekonomka. „Ohrožení svobody slova je patrné ve většině světa. Po celé planetě pozorujeme, že trestné začínají být i názory,“ dodal Pikora. Ten očekává, že v Česku po příštích volbách vznikne vláda, která bude chtít přijmout euro. To si ale podle něj většina společnosti nepřeje. 

Ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora se tentokrát ve svém pravidelném pořadu zaměřili na kapitalismus. „Ekonomické a politické problémy nejsou důsledkem kapitalismu, jak mnozí říkají, ale státních zásahů. Proto nejde o selhání kapitalismu, ale naopak důkaz toho, že kapitalismus byl zrušen,“ Říká Šichtařová. I Pikora si myslí, že dnes už v podstatě žádný kapitalismus není. Současné uspořádání nazývá korporátním socialismem. „To je systém, kdy zisky jsou sice soukromé, ale ztráty jsou společné,“ vysvětluje ekonom. Jedním z důvodů narůstající role státu jsou podle Šichtařové velké korporace. V jejich zájmu je, aby stát byl silný a byl pro ně partnerem. Takový stát ale naopak škodí malým firmám a živnostníkům, myslí si ekonomka.

Ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora tentokrát rozebírají nový plán státu na to, jak stavět více bytů. Podle Pikory si chce stát hrát na investora. Což je nesmyslné, protože je zadlužený. Dostal ale dotaci a nyní hledá, kde peníze utratí. Šichtařová dodává, že na tomto případu je vidět, jak evropské dotace pokřivují ekonomické prostředí. Úkolem státu má být vytvořit takové podmínky, ve kterých se bude dobře podnikat i pracovat a ve kterých by si mohl každý koupit byt podle svých preferencí. „Stát ale svým jednáním způsobil, že bytů je na trhu málo a jsou drahé. K tomu vedly nízké úrokové sazby a současně znevýhodnění jiných druhů investic ze strany státu. Nemovitosti se tak staly jednou z mála možností, kam vložit úspory,“ říká Šichtařová. 

„Státu docházejí peníze. Aby si nemusel dále půjčovat a navyšovat tak veřejný dluh, vzpomněl si na Českou národní banku,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová. Premiér Andrej Babiš se vyjádřil, že by ČNB měla přispět do státního rozpočtu podobně jako německá nebo švýcarská centrální banka. S tím počítá i zákon, který říká, že ČNB převádí své zisky do státního rozpočtu. „Problém je ale v tom, že cílem centrální banky není na rozdíl od komerčních bank generovat zisk, a proto v minulosti ČNB vykazovala ztrátu. Například v roce 2017 to bylo dokonce 243 miliard korun,“ říká ekonom Vladimír Pikora. Aktuální zisk ČNB by tak měl jít na úhradu ztrát z předchozích let. Podrobnosti fungování ČNB i to, co přinese nedávno schválená novela, vysvětlovali ve vysílání Rádia Z Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora.

Svět se bojí inflace. Mladší ročníky skoro už nevědí, co inflace je. Problémem je podle Markéty Šichtařové a Vladimíra Pikory stav veřejných financí.