Na dotek Petra Viziny

Hostem podcastu Petra Viziny je kurátor Otto M. Urban. Popisuje nedávnou návštěvu amerického režiséra Davida Lynche, kterému nyní připravuje výstavu v pražském DOX. „Vyzařoval zvláštní klid a harmonii, mluvil s rozvahou a jemně se usmíval,“ říká.

Nová výstava Galerie hlavního města Prahy přibližuje, jaké umění vznikalo v Ostravě po roce 1989. Tamní scéna se rozdělila na dva tábory. V podcastu na tu dobu vzpomínají výtvarník René Rohan a kurátor Martin Netočný.

Ve vzducholodi na střeše pražského Centra současného umění DOX budou následující dny debatovat světoví a čeští spisovatelé. O festivalu Fall nebo rozdílech mezi čtením textů na monitoru a čtením literatury mluví Michaela Šilpochová, programová ředitelka Doxu

„Řeklo by se, že sochy jsou nehybné a tiché. Ale připomínají katalyzátor. Výzva k pohybu je podle mě účinkem sochařství,“ myslí si sir Antony Gormley. Nejvýznamnější žijící britský sochař od včerejška vystavuje s Pavlou Melkovou v pražské Galerii Rudolfinum.

Výstava v pražské Národní galerii připomíná solidaritu, která se vzedmula po ničivém zemětřesení ve Skopje z léta 1963. Například malíř Pablo Picasso věnoval obraz. Ten je patrně nejznámější položkou sbírky, jež vznikla napříč tehdejšími ideologickými hranicemi.

V pražském Domě fotografie vystavují své obrazy Jiří Franta s Davidem Böhmem. Jejich nový projekt je "přepisem" dialogu, který spolu vedou prostřednictvím kresby. "Třeba o tom, co vidíme v médiích a na sítích. Za oponou hravosti je spousta práce, nejistoty, vážných situací," říkají v podcastu Na dotek Petra Viziny.

„Jestli si petici beru osobně? Byl to pro mě velký šok a pokud to na mě teď není vidět, určitě to se mnou emočně velmi pohnulo a hýbe,“ říká výtvarnice Eva Koťátková v reakci na dopis osobností české kultury, které kritizují poměry na pražské Akademii výtvarných umění, v Národní galerii a okolo Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Střední třída je na vzestupu, zemi ale rozdělují palčivé sociální problémy, národnostní spory i střet mezi levicí a pravicí o dalším směřování. Výtvarné umění meziválečného Československa má v sobě optimismus moderního života a pro dnešního diváka i předtuchu blížící se katastrofy.

Duchovnímu Církve československé husitské Martinu Chadimovi přišlo, že současné historické romány jdou trochu po povrchu. „Buď jsou to čisté fantasy bez reálného podkladu, nebo byly napsané hantýrkou 21. století, kde spolu lidé mluví jako v tramvaji, jen mají historická jména. To mi vadilo,“ vysvětluje, co ho přimělo sepsat historickou prózu Poslední kacíř, kterou právě vydalo nakladatelství Argo.

Prostřednictvím celeru a avokáda zkoumá vizuální umělec Jakub Jansa společenské vztahy a souvislosti. Před dvěma lety byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého, loni se s celerem a avokádem po boku dalších umělců podíval do Bruselu, kde jeho dílo představené u příležitosti předsednictví Česka v Radě Evropské unie vidělo 85 tisíc lidí.