Ptám se já, Marie Bastlová

Vláda je dál pod tlakem veřejnosti kvůli tomu, jak se snaží prosadit změnu financování veřejnoprávních médií. Po sérii protestů napříč republikou se tuto neděli chystá velká demonstrace na Letné. Může akce ještě něco změnit? V novém podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM. Protesty na podporu České televize a Českého rozhlasu vyvolalo nečekané zařazení návrhu na zrušení koncesionářských poplatků na program jednání Sněmovny v pátek 23. října. Vládní koalice následně stanovila pevný čas hlasování na 4:36 v sobotu ráno a zákon prvním čtením svými hlasy poslala do dalšího projednávání. Nesouhlas s takovým postupem společnost vyjádřila několika demonstracemi napříč republikou. Naposledy tento týden protestovaly stovky studentů v Praze, Brně, Ostravě a dalších velkých městech. Samotní pracovníci televize a rozhlasu pak vyjádřili obavy o nezávislost a stabilitu médií 6. listopadu celodenní stávkou. Vrcholem protestů by měla být demonstrace na pražské Letné tuto neděli, která by se podle pořadatelů mohla stát největším podobným shromážděním v dějinách Česka. Vláda po celou dobu prohlašuje, že od zrušení poplatků neustoupí. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) budou mít média veřejné služby stabilní a předvídatelné financování. Konkrétní model koalice ale zatím nepředstavila. Jaká atmosféra panuje v české společnosti? A jak vnímají současný odpor proti změně financování médií veřejné služby voliči vládních stran? -- Ve 4:36 ráno můžete spát, vracet se z večírku nebo protlačit v prvním čtení zrušení koncesionářských poplatků. Vláda ukázala, jak rychle mohou přicházet zásadní změny. Kam mohou vést a co všechno si česká společnost nechá líbit? Novou podcastovou sérii 4:36 o napjaté české společnosti moderuje Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík.

Po penězích na silnice mají kraje přijít i o poplatky za podzemní vody. Změnu, se kterou náhle přišel poslanecký pozměňovací návrh, který vodu zároveň zdražuje, kritizují kraje, zemědělci i opozice. Na koho změna dopadne nejvíc? Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Dosud si výnos z poplatků za čerpání podzemních vod rozdělovaly Státní fond životního prostředí a kraje. Od dubna příštího roku má podle pozměňovacího poslaneckého návrhu vybranou částku získávat ministerstvo zemědělství. Regiony tak přijdou o desítky milionů korun ročně. „Po krajských silnicích to je další útok vlády Andreje Babiše (ANO) na kraje,“ reagoval předseda STAN Vít Rakušan s odkazem na zrušení příspěvku státu regionům na opravy silnic nižších tříd. Opozice také kritizuje, že změnu bez předchozí debaty přináší poslanecký pozměňovací návrh k nesouvisející novele zákona o rostlinolékařské péči. Úprava zároveň počítá se zvýšením poplatků za čerpání podzemních vod. Současná cena dvě koruny za 1000 litrů by se měla zvýšit o pět korun. Výnos z poplatků za čerpání podzemních vod půjde podle ministerstva zpět do rozvoje vodovodů a kanalizací, mimo jiné na adaptaci soustavy na klimatické změny. Resort přitom poukázal, že poplatky za odběr podzemních vod se v Česku nezměnily 20 let, zatímco cena za odběr povrchových vod (které používá více než 50 procent obyvatel) se valorizuje každoročně. Cílem navýšení poplatků za odběr podzemní vody je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) motivovat velké odběratele k čerpání povrchových vod namísto podzemních, kterých ubývá. Malých odběratelů by se plánovaná změna dotknout neměla. Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) ale očekává, že zdražení menší odběratelé pocítí. „Už nevím, co bychom dřív kompenzovali. To nejzásadnější, co teď kompenzujeme, jsou sociální služby. Protože vláda se naprosto vykašlala na staré lidi, na handicapované. A dala nám o dvě miliardy ročně méně na sociální služby,“ uvedla v Ptám se já a dodala: „Dvě miliardy musí sociální oblast nějak zvládnout prostřednictvím našeho rozpočtu a prostřednictvím svých rozpočtů. Nebo zdražením služeb těm nejpotřebnějším. Což považuju za absolutně k pozvracení. Ten způsob, jakým to vláda udělala.“ Jaký dopad budou změny mít? Kolik mají kraje vlastně peněz? A jak chce hnutí STAN udržet velký nárůst přízně voličů z posledních týdnů? --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Lidskoprávní organizace apelují na vládu, aby zrušila jmenování Jakuba Kříže, Daniela Blacka a Taťány Kuchařové do rady pro lidská práva. Podle kritiků práva menšin nehájí, ale jdou proti nim. Rada to odmítá. Co od ní teď čekat? Hostem Ptám se já je nový člen Rady vlády pro lidská práva Jakub Kříž. Organizace na ochranu lidských práv opakovaně upozorňují na kontroverze kolem nových členů lidskoprávní rady a volají po jejich odvolání, obavy vyjádřily i demonstrací v centru Prahy v polovině října. Poukazují přitom na Křížovu spolupráci s protipotratovým Hnutím pro život či s Aliancí pro rodinu. A připomínají jeho výroky k manželství pro všechny, interrupcím nebo zákazu bití dětí. Kuchařovou kritizují za využití queer tématu při rozvodu, Blacka za prosazování zákazu operativní změny pohlaví. Kříž i Kuchařová výhrady odmítají a prohlašují, že kritice nerozumí a že se lidskými právy zabývají dlouhodobě. Například podle organizace Transparent jejich výběrem vláda Andreje Babiše (ANO) vytváří platformu pro omezování již dosažených práv a hrozí, že se z odborného poradního sboru stane nástroj pro legitimizování předem daného politického směru. Znepokojení vyjádřila i bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Kříže, Kuchařovou a Blacka jmenovala vláda do rady pro lidská práva v září ve snaze doplnit její chybějící členy. Místa v radě se uvolnila poté, co kvůli přesunu lidskoprávní agendy z Úřadu vlády pod tři ministerstva na konci června rezignovalo z vládních rad pět desítek expertek a expertů. Jsou obavy lidskoprávních organizací oprávněné? Hrozí v Česku omezování práv a svobod? A jaké jsou hlavní priority nových členů rady? --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Premiér Andrej Babiš oznámil, že vzal na vědomí úterní stávku České televize a Českého rozhlasu a demonstrace na jejich podporu. Plány koalice se ale podle něj nemění, na zrušení poplatků dojde. Přesvědčí vládu další protesty? Hostem Ptám se já byl výkonný ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie a bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se krátce vyjádřil k úterní stávce veřejnoprávních médií před odletem na jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem do Varšavy: „Já jsem se díval včera na vaši televizi, bylo to zajímavé, připomněli jsme si výstavbu metra, výstavbu paneláků a dalších věcí. Takže to beru na vědomí.“ Uznal také, že demonstrace jsou právem občanů. Podle Babiše ale protestní akce, které se konaly na podporu České televize a Českého rozhlasu v Praze, Brně, Ostravě i v dalších městech, nic nemění na plánu vládní koalice změnit financování obou médií. ANO, SPD a Motoristé podle premiéra plní svůj program a koncesionářské poplatky zruší. O víkendu Babiš připustil, že o konkrétní podobě financování veřejnoprávních médií se ještě povede diskuze. Zároveň odmítl, že by hrozilo omezení nezávislosti médií. Obavy pracovníků televize a rozhlasu, mnohých odborníků i opozice odmítl už dříve i ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Kvůli plánu vlády převést financování z poplatků pod státní rozpočet v úterý stávkovalo 1376 zaměstnanců a externistů Českého rozhlasu a 2257 zaměstnanců a spolupracovníků České televize. Obě média místo živého vysílání po celý den zařazovala převážně archivní pořady, zpravodajské relace nabízela pouze v omezeném režimu. Jak v celé debatě postupuje vláda a jak samotná média? Může být řešením dobrovolné placení poplatků? A kolik nás bude stát stavba Vltavské filharmonie? --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Téměř měsíc po volbách se v Praze stále vedou jednání o tom, kdo bude metropoli řídit. Jisté je jen to, že v opozici zůstane hnutí ANO. Pražský výsledek kopíruje oslabení vládní strany napříč republikou. Co s tím bude ANO dělat? Hostem Ptám se já byl pražský lídr hnutí ANO Jan Hušbauer. Jednání o pražské koalici začala v týdnu po komunálních volbách pod vedením vítězného hnutí STAN. O přesném složení nového vedení hlavního města by mělo být podle lídrů STAN Petra Hlaváčka a Spolu Tomáše Portlíka (ODS) jasno zhruba za týden. O spolupráci zatím stále vyjednávají jak s Prahou Sobě, tak s Piráty. Všechny subjekty hned na začátku vyloučily koalici s hnutím ANO, které tak na pražském magistrátě opět míří do opozice. ANO, které získalo 11 mandátů, letos zároveň zaznamenalo historicky nejnižší volební výsledek. Podle lídra pražské kandidátky Jana Hušbauera si hnutí ANO neúspěch ve volbách jak v Praze, tak napříč republikou stále analyzuje. „Andrej Babiš po volbách zmínil, že uvnitř hnutí ANO je potřeba sebereflexe. Za mě už započala. Debatu a nějaký restart jsme v tom započali. A budou z toho vyvozené důsledky tak, abychom se posunuli dopředu.“ V rozhovoru pro Ptám se já Hušbauer připustil, že zejména v metropoli hnutí příliš nepomáhá současná vypjatá atmosféra ve společnosti, ke které přispělo rozhodnutí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů hned po volbách prosadit změnu financování veřejnoprávních médií. „Za mě je to, co se odehrávalo na poslaneckém plénu, nešťastná forma. Ale věřím, že i v rámci toho, co jsme slibovali před volbami, se dojde k nějakému schůdnému řešení. A věřím, že to dokážeme ve výsledku našim voličům prodat,“ dodal pražský lídr ANO. Co teď bude ANO dělat? Pomůže, nebo uškodí mu současná napjatá politická atmosféra? A kde se stala chyba v jejich pražské komunální kampani? --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu od půlnoci stávkují proti plánu vlády převést financování pod státní rozpočet. Obě média tak vysílají v omezeném režimu. Může protest rozhodnutí Babišova kabinetu zvrátit? Hostem Ptám se já byl šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal. Česko zažívá den, který podle Kubala nemá v historii českých veřejnoprávních médií obdoby. Na budovách České televize a rozhlasu visí od půlnoci transparenty s nápisy „Stávka“ nebo „4:36 není konec, ale začátek“. Divákům a posluchačům obě média nabízejí pouze omezené vysílání. Na ČT24 se střídají krátké zprávy bez reportáží s archivními pořady, z programu zmizelo Studio 6, Dobré ráno nebo Události či Černé ovce. Pravidelné pořady na stanicích Českého rozhlasu pak většinou nahradila hudba nebo reprízy. Do jednodenní stávky pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupili v reakci na nedávné přednostní projednání návrhu na zrušení mediálních poplatků ve Sněmovně. Ten poslanci do druhého čtení poslali nad ránem 24. října v čase 4:36, který se stal jedním ze symbolů protestů. Ve stávce podpoří ČT a rozhlas kromě dalších médií i studenti nebo umělecké soubory divadel v Česku. Protest tak doplní pochody a shromáždění na náměstích v Praze, Brně, Ostravě a dalších městech. Z vládních představitelů už na stávku reagoval například ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), který ve svém příspěvku na síti X uvedl, že ho vysílání v omezeném rozsahu zaujalo „více než to standardní“. Podrobnosti ke stávce můžete celý den sledovat na Seznam Zprávách. Jakou mají média na stávku odezvu veřejnosti? Co si od ní slibují? A jak uklidnit vypjatou situaci ve společnosti? --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Andrej Babiš odmítl výzvu ředitele Českého rozhlasu, aby diskutovali o poplatcích. Podle něj burcuje veřejnost, a pokud chce být aktivistou, tak má odejít. Spolupráci s ČT premiér naopak chválí. Blíží se pád šéfa rozhlasu? Hostem podcastu Ptám se já je generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Babiš Zavorala kritizoval během své pracovní cesty po Alžírsku. Reagoval na výzvu ředitele rozhlasu, aby s ním předseda vlády veřejně jednal o záměru koalice zrušit koncesionářské poplatky. Podle Babiše diskuze proběhla a bude pokračovat s opozicí na půdě Sněmovny. „Je to aktivistický ředitel, na rozdíl od pana Chudárka (Hynek Chudárek, generální ředitel ČT, pozn. red.), který je ochoten s námi nebo se mnou jednat,“ zopakoval odpoledne Babiš. „Burcuje lidi, aby šli do ulic, když chce být aktivista, tak ať rezignuje,“ reagoval na dotazy novinářů. „On není poslanec, já budu diskutovat s opozicí. Proč bych s ním jednal, kdo on je?“ odpověděl Babiš na dotaz, zda je ochoten se Zavoralem jednat na půdě Sněmovny. „To je jedno, co on chce, podstatné je, co já chci,“ uvedl Babiš. Zavoral Babišova slova odmítl. „Poslední jednání o rozhlasových poplatcích nemělo charakter věcné diskuze, ale diktátu ze strany představitelů vládní koalice a pana premiéra. Pro naše argumenty nebyl na schůzce prostor,“ uvedl. Proč se Babiš pustil do tak ostrého střetu s ředitelem rozhlasu? Jaké to bude mít důsledky? A co by na jednání chtěl Zavoral Babišovi říct? --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Piráti chtějí odvolat Tomia Okamuru (SPD) z čela Poslanecké sněmovny. Podle nich zmatečně vedl schůzi o poplatcích a porušoval jednací řád. Potřebují podporu opozice, i tak ale hlasy na odvolání nemají. Proč to tedy dělají? Hostem Ptám se já je předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib. O plánu na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny informoval v sobotu na síti X právě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Byli jsme svědky bezprecedentního zásahu Tomia Okamury proti občanské společnosti. Tato arogance moci je nepřípustná. Jednání o poplatcích musí být ze zákona veřejné,“ uvedl. Hřibovi se nelíbilo, že vedení Sněmovny znemožnilo veřejnosti přístup na jednání a ostraha vyvedla z galerie jednacího sálu přítomné. Šéf Pirátů zdůrazňuje, že projednávání návrhů zákonů o poplatcích je vždy veřejné. Okamuru chce ale odvolat i proto, že se podle něj nechová nadstranicky, když během pátečního a sobotního jednání vyloučil z předsedání opoziční místopředsedy. Měl také porušit nepsaná sněmovní pravidla, když se se zařazením poplatků nedohodl na grémiu Sněmovny. „Samotné jednání vedl naprosto zmatečně a rozhodně ne nestranně,“ uvedl Hřib na síti X. Okamura se proti návrhu Pirátů ostře ohradil. „Na neustálé lži, útoky, výkřiky a nesmysly Pirátů nemá smysl jakkoli reagovat. Já se soustředím na prosazení programu, který jsem slíbil svým voličům,“ reagoval Okamura pro ČTK. Piráti mohou počítat s podporou lidovců či TOP 09. Starostové se o návrhu ještě poradí. Pro zařazení bodu odvolání předsedy potřebují Piráti podpisy 80 poslanců, tedy podporu drtivé většiny opozice. Proč má smysl navrhovat odvolání Okamury z čela Sněmovny, i když na to opozice nemá hlasy? Jaký mají opoziční strany plán na to, aby blokovaly schválení konce poplatků? A jaké další kroky od vlády přijdou? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Desetitisíce lidí o víkendu vzkázaly vládě, že se jim nelíbí, jak začala s rušením koncesionářských poplatků. Po nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí má následovat demonstrace na Letné. Jaký tlak Babišova vláda vydrží? V novém podcastu 4:36, speciální sérii Ptám se já, na to odpovídají moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM. Návrh na zrušení koncesionářských poplatků zařadila vládní většina na program jednání Sněmovny nečekaně v pátek ráno. Jednání si schválili poslanci i na sobotu. Koalice ale v páteční podvečer stanovila pevný čas hlasování na 4:36 ráno a zákon prvním čtení svými hlasy poslala do dalšího projednávání. Způsob, jakým koaliční strany zákon protlačily, ale vyvolal okamžité protesty. Už v pátek se po celé odpoledne a v noci střídali demonstranti na Malostranském náměstí, v sobotu se protestovalo v Brně, v neděli pak lidé zaplnili pražském Staroměstské náměstí. Další demonstraci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii, který protesty organizuje, na 15. listopadu na pražskou Letnou. Co první protesty ukazují? Jak silná protestní vlna nás čeká? A existuje hranice protestů, kvůli které by vláda mohla ze svých plánů ustoupit? -- Ve 4:36 ráno můžete spát, vracet se z večírku, jít na ranní směnu, nebo protlačit Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení zrušení koncesionářských poplatků. Kam mohou vést nové vládní změny a co všechno si česká společnost nechá líbit? Uslyšíte v nové podcastové sérii 4:36 v rámci pořadu Ptám se já. Nejnovějším děním vás provede moderátorka Marie Bastlová spolu s Martinem Buchtíkem, sociologem a ředitele agentury STEM. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Chebsko má za sebou nebývalou senátní kampaň. ANO tam do volebního klání vyslalo manželku krále hazardu a miliardáře, která do kampaně zapojila eso - zpěváka Michala Davida. Mnozí tipovali, že má úspěch v kapse. Proč to nevyšlo? Hostem Ptám se já byl znovuzvolený senátor Miroslav Plevný (za STAN). Ve druhém kole senátních voleb v obvodu Cheb nakonec suverénně obhájil mandát Miroslav Plevný s 71,35 procenta hlasů. Jeho vyzyvatelka, Sandra Tsoukernik, z hnutí ANO dostala 28,64 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 20,35 procenta voličů, zhruba o 16 procent méně než kola prvního. Manželka miliardáře a někdejšího kasinového magnáta Tsoukernik neuspěla navzdory tomu, že vedla jednu z nejvýraznějších kampaní letošních senátních voleb. Jejímu zviditelnění v regionu i mimo něj zásadně napomohl zpěvák Michal David, se kterým kandidátka hnutí ANO během série předvolebních koncertů tančila a zpívala na pódiu. Jednoho z koncertů se osobně zúčastnil i šéf ANO a premiér Andrej Babiš. Videa z předvolebních akcí Tsoukernik se pak ve velkém šířila na sociálních sítích. Proč nakonec favoritka ANO v druhém kole neuspěla? „Někteří lidé tu kampaň ve smyslu koncertu nevnímali pozitivně. Druhý problém byl, že mnozí se šli jen podívat na Michala Davida. A třetí problém podle mě byl, že to byly jenom ty koncerty. Oni tam prakticky vůbec nic neřekli o tom, co by paní Sandra Tsoukernik chtěla dělat. Pouze následně v rozhovorech v médiích říkala, že chce řešit prakticky všechny problémy od Šumavy k Tatrám,“ zhodnotil v rozhovoru pro Ptám se já senátor Miroslav Plevný a dodal: „Já jsem ‚esa v rukávu‘ žádná neměl. Snažil jsem se v kampani naopak vyvarovat centrální politiky. Myslím si totiž, že v regionu pomůže spíše podpora od místních. Od místních politiků i veřejně známých osobností, kteří v tom regionu něco udělali a jsou známí.“ Plevný porazil v klání o Senát kandidátku hnutí ANO už podruhé. V roce 2020 zvítězil ve druhém kole nad Jaroslavou Brožovou Lampertovou (ANO) se 70,31 procenta hlasů. Jaké to je stát proti marketingové mašinérii ANO? A jaké největší výzvy čekají po volbách horní komoru? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].