LF HK Medicast

Naši medici zazářili na 29. ročníku mezinárodní odborné soutěže Rallye Rejvíz 2026 v Loučné nad Desnou. Naše fakulta vyslala tři studentské týmy a jeden z nich získal zlato.Vítězný tým Tricuspidalis ve složení Michal Žák, Oliver Krošlák a Tomáš Halouzka absolvoval deset náročných úkolů simulujících reálné situace ze zdravotnické záchranné služby. Studenti při nich prokázali odborné znalosti, praktické dovednosti, týmovou spolupráci i schopnost rozhodovat se pod časovým tlakem.Jak soutěž probíhala? Co bylo nejnáročnější a jak mohou získané zkušenosti využít v budoucí praxi? Poslechněte si rozhovor s vítězi Rallye Rejvíz 2026.

Vnímání reality prostřednictvím zraku je individuální a přináší různé zajímavé interpretace. Co je zraková iluze a proč na různé barvy reagujeme odlišně? Co obnáší metoda „dvacet – dvacet – dvacet“? A jak správně pečovat o zrakové ústrojí? Tomu bychom se měli věnovat nehledě na věk. Zrakové vnímání reality – závěrečný díl videopodcastové série Zdravě žít se věnuje zraku z pohledu jeho individuality, zdraví, onemocnění i prevence. Hosty jsou profesor Jan Kremláček, přednosta Ústavu lékařské biofyziky Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy, a magistra Daniela Morávková, vedoucí střediska Tyfloservis Hradec Králové. Zrak se s věkem zhoršuje a jedním z degenerativních onemocnění, které může postihnout centrální část sítnice, zvanou makula (žlutá skvrna), je makulární degenerace. Toto onemocnění způsobuje zhoršení zraku, zejména v centrální části zorného pole, přičemž periferní vidění zůstává většinou zachováno. Proto je velmi důležité naučit se s tímto postižením číst a fungovat v běžném životě. K tomu je nezbytná spolupráce lékařské péče, rodiny a dalších zkušených odborníků.

Uvědomění, že jsme osídleni mikrobiálním světem, který nám nejen neškodí, ale naopak je pro nás nezbytný, se začalo formovat zhruba před 10 až 15 lety. Profesor Jan Krejsek, uznávaný český imunolog z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, který začínal mikrobiologií, sdílí své poznatky a zkušenosti z mikrosvěta organismů, které nás kolonizují. V jedenáctém dílu videopodcastové série „Zdravě žít“ s názvem „Člověk a mikroorganismy“ se dozvíme, jak jsou mikrobiální podněty důležité pro plod dítěte, včetně samotného porodu, i v dalším životě člověka. Pozitivní mikrobiální stimuly dítě nezíská v obchodních centrech, spíše naopak. To se však nedá říct třeba o hlíně nebo šiškách v lese. „Klinická imunobiologie v současném slova smyslu se zrodila na vstupu HIV infekce. Na ní jsme maturovali, SARS nás posunul do bakalářského studia. Jsme však připraveni na nové výzvy a náš imunitní systém je nastavený tak, aby se s nimi vypořádal. Problémy jsou spíše společenské,“ říká profesor Krejsek. Věděli jste, že mikrobiální svět neovlivňuje pouze naše zdraví, ale formoval i průběh dějin už od dávných dob?

Chrápání může být nejen nepříjemné, ale často jej doprovází i zástavy dechu během spánku, které mohou dosáhnout desítek epizod za hodinu. Tato porucha, známá jako spánková apnoe, způsobuje nejen přerušování spánku, extrémní únavu během dne, ale má také závažné dopady na kardiovaskulární zdraví. V neléčené podobě je považována za „tichého zabijáka“, upozorňuje primář Plicní kliniky MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D. z Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy.  Řešením může být dodávání kontinuálního proudu vzduchu pod tlakem do dýchacích cest pomocí přístroje, jak vysvětluje ředitel společnosti ResMed Augustín Bernát. Přestože si na toto zařízení někteří pacienti zpočátku zvykají obtížně, mnoho z nich si později nedokáže představit noc bez něj. Důležitou roli v rozvoji spánkové apnoe hraje obezita, která je jejím hlavním rizikovým faktorem. Ve videopodcastové sérii Zdravě žít se v díle „Chrápání a obezita“ dozvíte i o tom, co udělat pro kvalitnější spánek.

Jak funguje letecká záchranka a jaké výjimečné úkony provádí na palubě helikoptéry i v terénu? Vedoucí lékař Střediska letecké záchranné služby v Hradci Králové, doktor Anatolij Truhlář, sdílí svůj pohled na každodenní hrdinství záchranářů a připomíná, že sebelepší špičkový tým nemůže být tak efektivní bez rychlé pomoci lidí na místě události. Věděli jste, že Česko patří mezi několik málo zemí v Evropě, kde se na palubě vrtulníků záchranky podává plná krev? O tom, co je plná krev a proč je důležité reagovat na výzvy k darování krve, hovoří primář transfuzního oddělení doktor Vít Řeháček z Lékařské fakulty v Hradci Králové UK. Díl „Záchranář: odvaha i gramotnost první pomoci“ série Zdravě žít je i výzvou pro každého z nás – odvaha a znalost první pomoci v kritických okamžicích zachraňují životy. Možná se inspirujete tím, jak se stát „first respondérem“. A nezapomínejme, že i po telefonu může být člověk instruován, jak postupovat na čísle 155.

Stresu se nevyhneme, a ne vždy máme možnost připravit si jídlo podle správných dietetických zásad. Co dělat v takovém případě a jak nepodléhat módním trendům ve výživě, o tom diskutují hosté 8. dílu videopodcastové série „Zdravě žít“ – nutriční terapeutka, vysokoškolská pedagožka, doktorka a inženýrka Hana Střítecká a zakladatel firmy Fresh Point pro zdravé stravování ve firmách, Jan Langer. V tomto díle s názvem „Výživa“ se dozvíte, co se děje v našem těle, když jíme ve stresu, jaký je rozdíl mezi půstem a hladověním, jaké jsou problémy imitací a alternativ jídel, jak přistupovat ke konzumaci olejů, co je na dobrém vývaru výborné a také uslyšíte osobní příběh, který vedl ke zlepšení stravovací kultury na pracovišti.

„Ve zdravém těle zdravý dech“ s přednostou Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové docentem Vladimírem Koblížkem a Ilonou Mančíkovou, zakladatelkou pacientské organizace Moje plíce, se dozvíme, jak zásadní je pro naše zdraví čisté prostředí a správné dýchání. Přestože kouření je jedním z hlavních rizikových faktorů rakoviny plic, do 30 procent případů u žen a kolem 10 procent u mužů se vyskytuje právě u nekuřáků. Zatím na tento stav není jasná odpověď. Česko patří mezi evropské země s nejvíce znečištěným ovzduším polétavým prachem. K vdechovaným nečistotám přispívají také výpary z dezinfekčních prostředků a chemikálií běžně používaných v domácnostech. Nadměrná hygiena a přehnaná péče o děti mohou mít spojitost s vyšším výskytem astmatu. Jak správně přistoupit ke sportu a fyzické aktivitě v tomto kontextu? Proč je dobrá chůze v lese, sběr borůvek, práce na zahradě a procházky se psem? Listopad je také měsícem věnovaným prevenci rakoviny plic, a tento díl videopodcastů „Zdravě žít“ je příspěvkem k šíření povědomí o zdraví plic a důležitosti prevence.

V podcastu Nároky společnosti a suicidální chování hosté, proděkan LF HK, soudní lékař a antropolog prof. Petr Hejna spolu s kapitánem a vrchním komisařem Michalem Hynkem, sdílejí své zkušenosti z praxe i poznatky z oblasti spolupráce. Témata jako tlak na úspěch a výkon, vliv sociálních sítí, osamocení, nedostatek psychohygieny, návykové látky (u nás zejména metamfetamin) a mnoho dalších rizik, která přispívají k tomuto vážnému fenoménu, komentují experti konfrontovaní s různými formami úmrtí. Soudní lékařství, ač není klinickou medicínou, má významný přesah do zdravotní prevence – příkladem jsou náhlá úmrtí, kardio genetika či informace o kontaminaci prostředí, kde k úmrtí došlo. Jak se toto téma dotýká dětí a mladistvých, včetně důsledků hyperprotektivní výchovy, se dozvíte v 6. dílu pořadu Zdravě žít.

Hostem dílu Nedoslýchavost je lékař, profesor Viktor Chrobok, který se již léta zabývá screeningem sluchu. Včasná diagnostika je obzvláště důležitá u dětí, protože sluch úzce souvisí s rozvojem řeči. Do 5 až 7 let se u dětí vyvíjí centra odpovědná za řeč. První screening probíhá již u novorozenců a v případě pozitivního nálezu pokračuje dalšími testy. Profesor Chrobok z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové spolu s doktorem Karlem Hejdukem z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Národního screeningového centra, popisují, jak efektivně tento systém v Česku funguje a jak klíčová je spolupráce rodičů. V 5. dílu série Zdravě žít se dozvíte také, co vše řeší kochleární implantáty, jak může nadměrná expozice hluku vést už ve čtyřiceti letech ke stařecké nedoslýchavosti, a jak důležité je správné nastavení sluchátek.

Závislost na zdravém životním stylu má mnoho podob. Může zahrnovat například patologickou posedlost zdravým jídlem a cvičením. Co je to bodyshaming nebo syndrom RED-S? Tato témata vysvětluje zkušený lékař, sportovec a výživový poradce, MUDr. Tomáš Soukup, Ph.D. Ve své klinické praxi se zaměřuje na obezitologii, výživu sportovců a péči o pacienty s poruchami příjmu potravy. Pohled na problematiku doplňuje Eva Vrabcová Nývltová, trenérka, bývalá česká reprezentantka v atletice a běhu na lyžích, olympionička a maminka. Její osobní zkušenosti s tématem mohou inspirovat trenéry, rodiče i učitele. Mimo jiné také tím, jak mohou rodiče a blízcí rozpoznat varovné signály poruch příjmu potravy, nebo jak komunikovat o dětské obezitě, aniž by dítě cítilo zahanbení nebo stigmatizaci.