Podcasty e15

Strach ze ztráty zaměstnání v Česku roste. Přestože pracovní trh zůstává relativně stabilní, obavy z toho, že člověk přijde o práci, má podle nejnovějšího průzkumu BNP Paribas Cardif indexu jistoty už 41 procent lidí. Předchozí měření přitom ukazovalo 38 procent. Další nejistotu přináší nástup umělé inteligence, kterého se obává více než polovina Čechů. Nejvýrazněji přitom podle průzkumu dopadá na mladší generaci. Proměňuje se ale také to, co lidé od svého zaměstnavatele očekávají. „Mít pracovní poměr na dobu neurčitou a základní mzdu už dnes není ten jediný zdroj jistoty,“ říká v podcastu e15 Kateřina King Krist, personální ředitelka pro střední a východní Evropu v BNP Paribas Cardif Pojišťovně. Co se dozvíte v nejnovější epizodě: 🔵  Proč se ztráty zaměstnání obává už 41 procent Čechů, přestože pravděpodobnost ztráty práce vnímají jako nízkou. 🔵  Proč umělá inteligence vyvolává větší obavy mezi mladými lidmi a zda skutečně ubývají juniorské pozice. 🔵  Proč už stravenky a dovolená navíc nestačí a jaké benefity dnes zaměstnanci nejvíce oceňují. 🔵  Jak mohou firmy pomáhat zaměstnancům zvládat stres, finanční problémy nebo náročnou rodinnou situaci. 🔵  Jaké schopnosti budou firmy požadovat v éře AI a proč se mění role manažerů i způsob náboru. 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube Partnerem epizody je BNP Paribas Cardif Pojišťovna. (00:00) Úvod a představení BNP Paribas Cardif indexu jistoty(01:15) Jak bezpečně se Češi cítí a proč rostou jejich obavy(02:30) Zaměstnání jako zdroj jistoty a proměna pracovních smluv(05:40) Proč se stále více Čechů bojí ztráty práce(06:20) Generační rozdíly a strach mladých z umělé inteligence(09:30) Co dnes zaměstnanci očekávají od firem(11:30) Proč už stravenky a klasické benefity nestačí(16:10) Rostoucí zájem o pojištění a penzijní spoření(20:30) Duševní zdraví, stres a nové formy podpory zaměstnanců(25:00) Jak se mění role manažerů a proč je důležitá empatie(29:00) Které pracovní činnosti začne AI nahrazovat nejrychleji(30:30) Proč se firmám vyplatí zaměstnance přeškolovat(32:30) Je znalost AI už podmínkou při přijímání zaměstnanců?(35:00) Jak se za 30 let změnily požadavky na zaměstnance

Před patnácti lety vynášel investiční byt šest až sedm procent ročně, dnes jsou to tři. Radek Jakubec z E-finance vysvětluje, co s tím může drobný investor dělat: jaký je rozdíl mezi dluhopisem zajištěným nemovitostí a akcií nemovitostního fondu, jak funguje požívací právo, díky kterému je byt levnější o 12 až 16 procent, a kdy má smysl koupit raději garáž než byt. Radek Jakubec je předseda správní rady společnosti e-Finance. Firma pokrývá celé spektrum nemovitostních investic, od dluhopisů zajištěných nemovitostmi přes investiční akcie fondu Fondefi až po konkrétní investiční byty. Projekt Effi Palace v centru Brna provozuje od roku 2014 a nyní na něm uvádí na trh 88 bytů. Ve skupině má vlastní stavební firmu, všechny nemovitosti spravuje z centrální recepce v Brně a další projekty staví v Jihlavě a Břeclavi. V rozhovoru vysvětluje: 🟡 Proč investiční byt dnes vynáší kolem tří procent, když dřív to bylo šest až sedm  🟡 Jaký je rozdíl mezi dluhopisem zajištěným nemovitostí a akcií nemovitostního fondu 🟡 Jak funguje požívací právo, díky kterému investor dostane nájem dopředu v ceně bytu 🟡 Proč u většiny z 88 bytů platí podmínka tříletého zpětného nájmu 🟡 Co se stane, když se investor potřebuje k penězům dostat dřív 🟡 V jakém stavu byt po pěti letech provozu dostane zpátky 🟡 Proč může být zajímavou investicí i garáž za milion a půl 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube Partnerem epizody je společnost e-Finance. (00:00) Úvod(00:30) Je investiční byt sázka na jistotu?(01:45) Co nabídnout za 50 tisíc, milion, deset(03:16) Dluhopis versus fond: v čem je rozdíl(07:18) Effi Palace: 88 bytů a zpětný nájem(10:38) Byt za čtyři miliony za tři a třetinu(12:56) Co když potřebuju peníze dřív(14:15) V jakém stavu byt po pěti letech bude(18:17) Apartmány v Horní Lipové(24:40) Co chystají dálThis episode includes AI-generated content.

Deset tisíc bytů, dvacet tisíc lidí a investice za sto miliard korun — v samotném centru Prahy. Šéf Penta Real Estate pro Česko Rudolf Vacek popisuje, kdy se začne stavět v Bubnech, proč hlavní nádraží nakonec do Metropolitního plánu neprošlo jako transformační plocha a co se chystá na Budějovické, včetně budovy České spořitelny. Rudolf Vacek vede Penta Real Estate pro Českou republiku. Firma má dnes v Česku 120 zaměstnanců, deset projektů ve výstavbě a víc než dvacet v přípravě — za poslední roky zdvojnásobila tým a ztrojnásobila objem práce. Do Prahy vstoupila akvizicí Florentina v roce 2010 a dnes připravuje přestavbu Bubnů, hlavního nádraží, Budějovické i Kulaťáku v Dejvicích. „Měníme se v developera městských čtvrtí,“ říká Vacek v rozhovoru.  V rozhovoru vysvětluje: 🟡 Co má vzniknout v Bubnech: 10 tisíc bytů pro 20 tisíc lidí za 100 miliard korun 🟡 Proč hlavní nádraží neprošlo jako transformační plocha a co se děje teď  🟡 Jak chce Penta otevřít Bubny veřejnosti dřív, než vyroste první blok 🟡 Proč podle něj kanceláře neumírají, ale trh se rozděluje na dvě poloviny 🟡 Co se chystá na Budějovické a jaký osud čeká budovu České spořitelny 🟡 Proč je pro výškovou stavbu v Praze hranice sto metrů 🟡 Co odpovídá kritikům, podle kterých je Penta v Praze už všude Moderuje Adam Váchal. 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:33) Co Penta čeká od nového vedení Prahy (02:40) Hlavní nádraží: co nevyšlo v plánu (06:11) Bubny: 10 tisíc bytů za 100 miliard (08:21) Urban Bubny Lab: otevřít území dřív (13:02) Kanceláře nekončí, trh se polarizuje (19:50) Budějovická a budova spořitelny (22:47) Výšková stavba? Sto metrů plus (25:54) Kulaťák a Nová Lucerna (28:52) Kritici: Penta je v Praze všude

Nemoc, která trvá třicet let a dvě třetiny z toho probíhá úplně nepozorovaně. Neurolog Jakub Hort vysvětluje, proč se o zdraví mozku máme zajímat už po čtyřicátce, které zapomínání je neškodné a které už patří k lékaři, co dokážou nově schválené léky a proč si myslí, že slavných 45 procent případů, které má odvrátit životní styl, je v praxi nedosažitelné číslo. Jakub Hort je neurolog a vědec, který se dlouhodobě věnuje výzkumu Alzheimerovy nemoci. Působí ve Fakultní nemocnici Motol a v Nemocnici Na Homolce, kde patří k prvním v Česku, kdo novou léčbu začali podávat samoplátcům. Je spoluautorem mobilní aplikace Terapíno pro samovyšetření paměti, z jejíchž dat jeho tým publikoval zatím asi pět vědeckých článků. Patří k silným ročníkům, které se právě posouvají do rizikového věku a sám to v rozhovoru připomíná. V rozhovoru vysvětluje: 🟢 Proč se Alzheimer v mozku rozvíjí 20 let, než si člověk čehokoli všimne 🟢 Které zapomínání je neškodné a které už patří k lékaři 🟢 Proč nesouhlasí s tím, že životní styl dokáže odvrátit 45 procent případů 🟢 Co znamená gen ApoE4, který nosí 16 procent populace 🟢 Co dokážou nové léky, komu je naopak podat nelze a proč stojí milion ročně 🟢 Proč jsou jeho vlastní AI agenti v diagnostice lepší než on sám 🟢 Co se o nás dá poznat z hlasu, spánku a toho, jak ťukáme na klávesnici 🟢 Proč jsou naše zdravotní data hodnota, kterou neumíme využít Moderuje Jan Novotný. 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (01:14) Nemoc trvá 30 let, dvě třetiny skrytě (05:21) Silné ročníky a pokles porodnosti (09:12) Normální stárnutí, nebo první příznak? (15:46) Testy, screening a genetika (21:24) Co v prevenci opravdu funguje (28:21) Nové léky a koho se netýkají (33:00) „Moji AI agenti jsou lepší než já.“ (37:45) Co prozradí hlas a psaní na klávesnici (46:38) Čemu věřit v byznysu s longevity

Od letošního roku smí řidič na českých dálnicích pustit volant a přestat se dívat na silnici. Zákon to dovoluje — jen tu podle advokáta Jana Ficala není jediné auto, které by ten režim smělo zapnout. A až nějaké bude, nastane druhá otázka: když auto řídí samo a dojde k nehodě, kdo ji platí? Odpověď není řidič. Mgr. Jan Fical je advokát a partner kanceláře PORTOS, kde začínal v roce 2017 jako koncipient a partnerem se stal po osmi letech. Věnuje se sporné agendě, veřejným zakázkám a strategickým infrastrukturním projektům; klienty zastupoval ve sporech za stovky milionů korun. Autonomní mobilitě optikou české legislativy se věnuje odborně. V rozhovoru vysvětluje: 🔴 Co přesně úroveň L3 dovoluje — a že se netýká jen dálnic, ale všech silnic s fyzicky oddělenými pruhy 🔴 Proč překážkou pro provoz ve městech není česká legislativa, ale regulace komise při OSN 🔴 Kdo je podle zákona řidič v okamžiku, kdy auto řídí samo  🔴 Proč nehodu platí provozovatel vozidla a jak ji může přenést na výrobce softwaru 🔴 Co se stane, když řidič na výzvu řízení nepřevezme — a jestli ho omluví infarkt 🔴 Které dva zapisovače po nehodě určí, kdo zrovna řídil 🔴 Proč vozidla úrovně L4 nebudou potřebovat volant a proč na ně Česko nemá zákon 🔴 Komu patří data, která auto o jízdě sbírá, a hrozí nám kvůli nim centrální úřad Moderuje Jan Novotný. 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Partnerem tohoto dílu je Investown. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Co znamená úroveň L3 a proč auta zatím nesmí do měst (03:41) Kdo je řidič, když auto řídí samo, a kdo platí nehodu (06:24) Když řidič řízení nepřevezme (08:28) Dva zapisovače, které po nehodě určí, kdo řídil (10:13) L4 a L5: auta bez volantu a proč na ně nemáme zákon (14:53) Příležitost pro Česko: testbedy a polygon u Sokolova (19:22) Komu patří data z autonomního auta (21:55) Kyberbezpečnost a čínská auta na evropských silnicích

Sto čtyřicet tisíc Čechů půjčuje přes Investown developerům a slibuje si za to devět procent ročně. Co se stane, když projekt přestane splácet? Alan Pock říká nahlas, co v reklamách nebývá: ve vymáhání má platforma dvanáct až třináct procent projektů, reálný výnos celého portfolia je 7,9 a kdo dá všechny peníze do jednoho projektu, může o ně na dva roky přijít z dohledu. Alan Pock je zakladatel a ředitel Investownu, crowdfundingové platformy pro investice do nemovitostí. Firmu založil v roce 2019 a spustil ji v roce 2021, před ní stál za softwarovou firmou Gettick a za Tržištěm hypoték, které prodal. V roce 2023 dostal Investown od ČNB pokutu milion korun za shromažďování peněz od veřejnosti bez licence — a na konci téhož roku se stal první českou firmou, která získala novou evropskou crowdfundingovou licenci. Mezi investory firmy jsou skupina DRFG, Finbus a Česká spořitelna. V rozhovoru vysvětluje: 🔴 Co si investor přes platformu vlastně kupuje — a proč to není podíl na nemovitosti 🔴 Proč je slibovaných devět procent jiné číslo než reálných 7,9 za celé portfolio 🔴 Kolik projektů je dnes ve vymáhání a co se s nimi děje dál 🔴 Proč má platforma o 200 milionů korun víc, než má do čeho investovat 🔴 Kolik developera stojí peníze od drobných investorů místo od banky 🔴 Jaký investor a jaký developer by k nim podle něj chodit vůbec neměl 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Partnerem tohoto dílu je Investown. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:50) Co si investor přes Investown vlastně kupuje (04:32) Kdo je typický klient a kolik u nich má zainvestováno (06:12) Slibovaných devět procent versus reálných 7,9 (08:46) Tržiště a převis peněz nad projekty (12:10) Kam peníze míří a proč projekty neprojdou bankou (17:35) Co financování stojí developera (22:03) Tranše za milion se vybere za šest minut (25:17) LTV, pokles cen a jak se ověřuje hodnota nemovitosti (28:03) Když se projekt pokazí: zástava, ručení, vymáhání (34:47) Kdo by k nim chodit neměl a kam míří Investown dál

Co se stane s Prahou 10, když se v srdci Vršovic otevřou tři brownfieldy najednou? Starosta a architekt Martin Valovič mluví o prodeji staré radnice za 1,1 miliardy korun, o tom, proč chce při zápasech ve Edenu účtovat 200 korun za hodinu parkování, a o vyjednávání se Správou železnic, které podle něj rozhodlo o budoucnosti celého Bohdalce. Martin Valovič je starostou městské části Praha 10 a architekt. Praha 10 patří k největším pražským městským částem, letos plánuje investice za zhruba 600 milionů korun, z nichž téměř polovina míří do školství, a spravuje přibližně 3200 obecních bytů. V rozhovoru vysvětluje: 🔴 Kam půjdou peníze z prodeje staré radnice a kulturního domu Eden 🔴 Proč rekonstrukce původní radnice zdražila z 1,1 na 1,8 miliardy a padla 🔴 Kolik nových bytů přinesou projekty na Koh-i-nooru, Chemapolu a Vlastě 🔴 Co prosadil u Správy železnic, aby odstavné nádraží nerozdělilo Bohdalec 🔴 Proč mu tři sta obecních bytů leží ladem a co by s tím pomohlo 🔴 Jak funguje Psí akademie, bezplatný výcvik pro psy z Prahy 10 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:45) Šest set milionů investic, polovina do škol (03:58) Prodej staré radnice a Edenu za 1,1 miliardy (11:17) Hledání nového sídla radnice (13:29) Tři brownfieldy v srdci Vršovic a kolem 2000 bytů (15:53) Eden: 200 korun za hodinu parkování při zápase (20:32) Bohdalec a boj o odstavné nádraží pro rychlovlaky (28:02) 3200 obecních bytů a tři stovky prázdných (31:49) Čechovo náměstí za 300 milionů (36:19) Bezpečnost, strážníci a týmy prevence kriminality (39:37) Psí akademie

Co dnes firmy brzdí nejvíc? Podle Jana Kubaty to nečekaně není evropská regulace, ale český zákon o zadávání veřejných zakázek. Generální ředitel Veletrhů Brno mluví o tom, proč veletrhům po covidu neodzvonilo, které segmenty strojírenství přišly o trhy, a proč je podle něj tisíc odborných návštěvníků cennějších než deset tisíc lidí z ulice. Jan Kubata vede od října 2023 společnost Veletrhy Brno. Předtím osm let působil ve Spojených státech, kde pro agenturu CzechTrade vedl zahraniční kancelář v Chicagu a později celou zahraniční síť agentury. V letech 2006 až 2014 byl primátorem Ústí nad Labem a poslancem za ODS. Brněnské výstaviště má 40 hektarů, sedm bran a přes deset kilometrů vnitřních komunikací; za rok a půl oslaví sto let od založení. V rozhovoru vysvětluje: 🟡 Proč se po covidu nepotvrdilo, že veletrhy nahradí online 🟡 Co dnes musí veletrh nabídnout kromě pronájmu plochy 🟡 Podle čeho se měří úspěch veletrhu, když počet návštěvníků nestačí 🟡 Které segmenty strojírenství přišly kvůli geopolitice o trhy 🟡 Co ho překvapilo, když se ptal firem, co je nejvíc brzdí 🟡 Jak funguje živá laboratoř, ve které se v areálu testují drony a autonomní mobilita Partnerem tohoto dílu jsou Veletrhy Brno. 🔔 Odebírejte Podcasty e15, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:33) Jak covid změnil veletrhy a proč nezanikly (01:59) Co dnes veletrh musí nabídnout kromě plochy (06:09) Vize na pět let: tým, technologie a areál (11:10) Živá laboratoř: drony, autonomní mobilita a startupy (15:26) Které segmenty strojírenství nejsou v kondici (19:32) Co dnes nejvíc tlačí byznys, a není to regulace (21:17) Matchmaking: jak se propojují firmy z celého světa (23:21) 55 tisíc návštěvníků a multiplikační efekt pro Brno (26:06) Co přinese nová multifunkční aréna (27:47) Sto let výstaviště a oslavy v roce 2028

Proč dnes stojí pozemek stejně jako dům, který na něm postavíte? A proč podle obchodního ředitele HELUZ nedává smysl stavět budovy s životností padesáti let, když je splácíte třicet? Petr Porubský mluví o tom, jak horká léta mění projektování domů, proč se nové stavby nemusí zateplovat a proč je podle něj životnost budovy důležitější než recyklace materiálu. Petr Porubský je obchodní ředitel HELUZ Group, české rodinné skupiny, jejíž cihlářská historie sahá do roku 1876. Skupina dnes vedle cihel vyrábí komínové systémy, dřevěné palety a po akvizici společnosti IZOS také izolační skla, a to ve třech závodech v Plzni, Žatci a Sudoměřicích. Dodává na trhy Česka, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska a Maďarska. V rozhovoru vysvětluje: 🟢 Proč developeři přestali stavět na rychlý prodej a začali počítat provozní náklady 🟢 Proč u nové výstavby doporučuje jednovrstvé zdivo místo zateplování 🟢 Jak výměna samotného zasklení dokáže snížit přehřívání bytu i v památkové zóně 🟢 Proč je nutné řešit materiály už ve chvíli, kdy vzniká statika, a ne později 🟢 Proč podle něj nejsou hlavní překážkou výstavby úrokové sazby, ale ceny pozemků 🟢 Proč má recyklace stavebních materiálů podle něj strop Partnerem tohoto dílu je HELUZ Group. 🔔 Odebírejte REcast, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:31) Jak horká léta mění to, jak se staví (01:56) Přes sto druhů cihel a proč řeší i okna (04:34) Proč developeři začali počítat provozní náklady (08:16) Jednovrstvé zdivo místo zateplování (10:13) Výměna skla, chlazení bez klimatizace a památkáři (14:36) Proč je nutné být u projektu od začátku (17:29) Nedostatek projektantů a hotové projekty (22:25) Co brzdí výstavbu: pozemky, ne úrokové sazby (24:36) Životnost versus recyklace

Firma s tržbami přes 450 milionů korun má o padesát zaměstnanců méně než před pěti lety a přesto vyrábí víc. Martin Dozrál, generální ředitel a spolumajitel výrobce dveří Solodoor, popisuje, proč byly investice do automatizace otázkou přežití, proč se mu za devět měsíců podařilo sehnat čtyři lidi z deseti hledaných, a proč do výroby zkouší nabírat kolegy z Filipín. Martin Dozrál je generální ředitel a spolumajitel společnosti Solodoor, českého výrobce interiérových dveří a zárubní se sídlem v Sušici. Ve firmě působí přes dvacet let, vedení převzal v roce 2009, tedy na začátku finanční krize. Za tu dobu se podíl dodávek do hobby marketů snížil z osmdesáti na třicet procent a firma přešla k přímým dodávkám pro developerské projekty. Solodoor loni utržil 458 milionů korun. V nejnovější epizodě se dozvíte: 🔵 Proč pomalé povolování staveb rozbíjí plánování výrobních kapacit 🔵 Proč mu nevadí, že Senát zamítl novelu stavebního zákona 🔵 Kolik stály investice do robotizace a proč je teď záměrně pozastavil 🔵 Proč jsou pro firmu zahraniční pracovníci snazší a spolehlivější 🔵 Proč staví na franšízách, i když vlastní prodejny prodají zhruba dvakrát tolik 🔵 Proč vlastním prodejnám ve firmě říkají mučírna Partnerem tohoto dílu je Solodoor. 🔔 Odebírejte Business Club, ať vám neuteče žádný nový díl. Pokud se vám epizoda líbila, ohodnoťte nás pěti hvězdami ⭐ – pomůže nám to dostat podcast k dalším posluchačům. Sledujte nás: 👉na webu e15  👉 na Youtube (00:00) Úvod (00:18) Jak Solodooru zatím vychází rok 2026 (02:47) Co pomalé povolování staveb dělá s výrobcem (04:36) Jak se Solodoor za patnáct let změnil k nepoznání (09:09) Senát zamítl stavební zákon. Je to špatně? (11:24) Z 213 zaměstnanců na 165. Nahradili je roboti? (15:30) „Jsme neustálý rekvalifikační ústav." (17:08) Ukrajinci, Filipínci a boj o lidi do výroby (18:04) Proč sází na franšízy, když vlastní prodejny prodají víc (22:27) Češi chtějí fajnovost, ale co nejlevněji (26:48) Akvizice Nextu: co vyšlo a co vázne