Talking Europe(um)

Evropská unie nedávno představila legislativní balíčky na podporu evropského průmyslu při jeho přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a na zajištění udržitelných dodávek kritických nerostných zdrojů. Co tyto balíčky obsahují a jaký mají dopad na české a evropské podniky? K tomu a k nedávnému vývoji legislativy EU v oblasti automobilové dopravy se vyjadřuje Michal Hrubý, ekonom Mezinárodního centra pro udržitelné finance a vědecký asistent na ŠKODA AUTO Vysoké škole.Ve druhé části si povídáme s Evou Horelovou, vedoucí politické sekce Zastoupení Evropské komise v Česku o tom, jak může vypadat profesní kariéra v evropských institucích a proč je důležité mít v institucích kvalitní a dostatečné zastoupení České republiky. Vyjadřuje se také k evropské pomoci Ukrajině, k tomu, jak válka na evropském kontinentu ovlivňuje její každodenní práci a jak se dívá na aktuální dění ve společnosti.Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Česká informační sféra je plná dezinformací a mis-informací, které ovlivňují veřejnou debatu o různých tématech. Přestože tento jev není nový, projevil se zejména během nedávných prezidentských voleb v ČR a dezinformace převládají i v souvislosti se zelenou agendou Evropské unie nebo ruskou agresí proti Ukrajině. O tom, jak dezinformace vypadají, jak se šíří a jak s nimi bojovat, hovoří projektové manažerky Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute a Tatiana Mindeková z Institutu EUROPEUM. Evropa a svět si také nedávno připomněli první výročí ruské agrese proti Ukrajině. Jak toto výročí vypadalo v Kyjevě, v Evropě a v členských státech a kam se v reakci na tuto krizi posunula Evropská unie za poslední rok, komentuje Jana Juzová, vedoucí výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM. Odpovídá také na otázky týkající se budoucího směřování Ukrajiny, jejího možného členství v EU, změn v integračním procesu a toho, jak se na tyto debaty dívají země západního Balkánu. Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM. Výzkum PSSI o dezinformacích během prezidentských voleb a války na Ukrajině. Výzkum dezinformací v souvislosti se Zelenou dohodou EU v rámci IRI Beacon projektu. Debata Café Evropa k prvnímu výročí války s Petrem Pavlem, Věrou Jourovou a Vitalijem Usatyjem.

Česká republika si o víkendu zvolila nového prezidenta. V první části podcastu Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM, komentuje, co od něj můžeme očekávat v mezinárodní sféře, kdo budou nejdůležitější partneři prezidenta a jaký vliv budou mít předchozí zkušenosti Petra Pavla. Na začátku roku převzalo Švédsko od úspěšné České republiky předsednictví v Radě EU. Které oblasti evropské agendy budou pro Švédsko prioritou a jak naváže na dohody vyjednané Českou republikou? Jak pomůže při jednáních švédská tradice demokratického rozhodování a jakou roli budou během předsednictví hrát velvyslanectví ve světě nebo kulturní akce? To ve druhé části podcastu vysvětluje Martin Severýn z Velvyslanectví Švédska v České republice. Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

V poslední epizodě podcastu Talking Europe(um) v roce 2022 si moderátorka Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institut EUROPEUM, povídá s vedoucím bruselské kanceláře Žigou Faktorem o tom, co Evropskou unii čeká v roce 2023 a na co se zaměří on. Nakolik bude rok 2023 posledním legislativním rokem před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024, po kterých se obmění nejen Parlament ale i Evropská komise. Čeká se snaha dokončit balíčky v oblasti klimatu, digitalizace, ekonomiky nebo implementace závěrů Konference o budoucnosti Evropy. Evropu také čekají výzvy stále zhoršující se ekonomiky, komplikovaných vztahů s USA a Velkou Británii, či stále přítomná ruská válka na Ukrajině a s ní spojené hrozby.

V listopadu se v egyptském Sharm al-Sheikh konala další Klimatická konference COP27, na níž se zástupci téměř všech zemí světa snažili dohodnout na dalších krocích k řešení klimatické krize. Co bylo na konferenci dohodnuto, jak by měl fungovat nově vytvořený Loss and Damage fond pro země nejvíce postižené změnou klimatu a je cíl snížit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia stále reálný? A co je to takzvaný biodiverzitní COP? To na začátku epizody vysvětluje Kateřina Davidová, seniorní výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. V další části si o nejnovějších trendech a vývoji v oblasti elektromobility v Evropě a v České republice povídáme s Lukášem Folbrechtem, tajemníkem Elektromobilní platformy. Proč je elektromobilita v současnosti nejoblíbenějším nástrojem dekarbonizace dopravy a jaké jsou nejrozšířenější mýty o tomto tématu? Jak si v této oblasti vede Česká republika jako předsednická země Rady EU? Podporuje stát rozvoj elektromobility v Česku dostatečně? Hrozí nám závislost na bateriích z Číny? To se dozvíte v druhé části podcastu. Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Evropští představitelé s napětím očekávají začátek roku 2023, kdy ve Spojených státech vstoupí v platnost přelomový zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act). Navzdory pozitivnímu signálu, který legislativa vysílá díky svému zaměření na boj proti změně klimatu, je EU nespokojena s tím, že znevýhodňuje evropské podniky a výrobce. Proč je evropský průmysl Spojenými státy ohrožen, v jakém stavu jsou evropské podniky po pandemii a ve špatné ekonomické situaci a je Evropa vůbec ještě globálně konkurenceschopná? Odpovídá analytik Europea Michal Hrubý. Evropský kontinent zažívá na svém území válku, která si vyžádala značné hospodářské náklady včetně bezprecedentní energetické krize. Evropu navíc sužuje vysoká míra inflace, a to v době, kdy jsou rozpočtové možnosti států po dlouhém období pandemie koronaviru omezené. V tomto prostředí se oživila debata o významu a účinnosti fiskálních pravidel EU. Profesor Stanislav Šaroch z Vysoké školy ekonomické v Praze a ŠKODA AUTO Vysoké školy komentuje, jak systém vlastně funguje, zda jsou postoje volající po větším zadlužování a investicích oprávněné a proč je rozpočtová odpovědnost stále důležitá. Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Brazílii od ledna povede staronový prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Co bude jeho vláda znamenat pro budoucnost Brazílie, mezinárodní vnímaní země, obchodní vztahy s Evropou či pro ochranu Amazonie. V čem jsou si podobní Trump a dosud úřadující Jair Bolsonaro? A jaký postoj ke konfliktu na Ukrajině Brazílie momentálně zastává a jak se do budoucna tento postoj bude vyvíjet? Na otázky odpovídá Radek Buben z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V druhé části podcastu se přesuneme k 30. výročí Jednotného evropského aktu, který v Evropské unii ustanovil tzv. jednotný vnitřní trh. Jak trh funguje, jaké milníky byly pro jeho formování nejdůležitější a jak vypadá jeho fungování v praxi? To vysvětluje Václav Šmejkal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň také objasní, jaké výzvy pro fungování jednotného trhu přináší válka na Ukrajině či zelená a digitální transformace. Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Z energetiky se stalo evropské téma číslo jedna, s nekonečnými maratóny rokování ministrů i lídrů téměř každý týden. Jak ale evropský trh s energiemi funguje? Jak se stanovuje cena energií a co znamenají různé návrhy cenových stropů na stole? A jakou roli má plyn? V rozhovoru s Kristínou Chlebákovou vysvětluje analytik Europea Michal Hrubý. V druhé části epizody mluví výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek s vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice Monikou Ladmanovou o návrhu Evropské komise European Media Freedom Act. Tento legislativní návrh cílí na ochranu nezávislosti médií v EU, ochranu novinářů či zaručení editorské nezávislosti. Jak by toho měl tento návrh dosáhnout? V jakém stádiu je legislativa dnes? Co by to znamenalo pro média v Česku? A jak se na něm podíleli Češi v evropských institucích?

Spojené království má novou vládu a premiérku, začátek kterých ale nebyl úplně nejhladší. Nová premiérka Lizz Truss začala své působení představením kontroverzního ekonomického plánu, od kterého musela po široké kritice ustoupit. O tom, co to znamená pro budoucnost její vlády i jak se budou vyvíjet vztahy mezi Británii a Evropskou unii, mluví s Kristínou Chlebákovou z Europea Jan Váška z Katedry evropských studií FSV UK V druhé části se věnujeme historickým summitům, které se v Praze konaly 6. a 7. října. Co přineslo historicky první setkání Evropského politického společenství a co toto vlastně fórum je? Proč se lídři poprvé sešli právě v Praze? A jaké posuny v řešení energetické krize našli lídři unijní 27-čky? Odpovídají Žiga Faktor a Michal Hrubý z Europea. Článek Michala Hrubého - Plyn v číslech | Evropská solidarita s plynem: jak je na tom Česko? https://europeum.org/articles/detail/5019/plyn-v-cislech-evropska-solidarita-s-plynem-jak-je-na-tom-cesko-aktualizovano

Proč je v některých oblastech potřeba dosáhnout jednomyslnosti mezi státy? Jak funguje hlasování kvalifikovanou většinou na obecné rovině? Je důležitější akceschopnost EU, nebo abychom se do budoucna vyvarovali rozhodnutím, která by některými členskými státy nemusela být brána jako legitimní? O těchto otázkách se v první části podcastu baví vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor se seniorním výzkumným pracovníkem Institutu EUROPEUM Vítem Havelkou. V druhé části u mikrofonu Víta Havelku vystřídá seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová (EUROPEUM), se kterou se přesuneme k tématu rozšiřování Evropské unie. Jak rozšiřování ovlivnila válka na Ukrajině, co můžeme v dalších letech očekávat a jsou na další rozšiřování připraveny členské státy?