Kdo tahá za nitky v regionech

Oba mají nějaký vztah k nedemokratickým režimům, oba o nich umějí mluvit. Reportérka Petra Procházková o nich píše a v Rusku žila, bloger Timur Kireev se v Rusku narodil a pak z něj odešel do Prahy. Oba byli přímými svědky nástupu absolutního vládce Vladimira Putina, znají rozdíl mezi totalitou a svobodou. Jak se z ruského příběhu můžeme poučit? A míří Evropa do náruče autoritářů? Zeptali jsme se jich při Studiu N live v pražském divadle X10.

Americká Sněmovna reprezentantů odsouhlasila poslání další pomoci Ukrajině. Návrh na vyčlenění více než šedesáti miliard dolarů na podporu Ruskem napadené země teď poputuje do Senátu, kterým by měl podle očekávání projít. Finanční podpora ale přichází na poslední chvíli: o penězích se vedly měsíce dlouhé tahanice a ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně přiznal, že bez americké pomoci země válku prohraje. Pomáhají republikáni Putinovi k vítězství? V jak velké nouzi na bojišti Ukrajina je? A nepřichází dolary příliš pozdě? Ptáme se redaktora Deníku N Jana Wirnitzera, který má v redakci na starosti armádní a vojenská témata.

Trest Dominika Feriho za dvě znásilnění a jeden pokus o něj platí. Rozhodl tak odvolací senát Městského soudu v Praze v čele se soudcem Liborem Vávrou. Exposlanec by proto měl strávit tři roky ve vězení. Senát se neztotožnil s námitkami, které Feri uvedl do odvolání, dříve výrazné tváři TOP 09 zbývá už jen možnost dovolání. Jak ke svým závěrům soud došel? A co tenhle rozsudek znamená pro oběti sexualizovaného násilí? Filip Titlbach se ptá Ludmily Blažkové, reportérky Deníku N, která celý případ sledovala.

Ve světě přibývá zemí, kterým vládnou autoritáři, v demokratických režimech už nežijí obyvatelé třetiny států světa. Dá se tento trend ještě zastavit? Proč vláda rezignovala na boj s dezinformacemi? A proč se pětikoalici nedaří nabírat voliče? Při živém natáčení Studia N v pražském divadle X10 se Filip Titlbach a Vítek Svoboda ptali ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka.

Zaslouží si Češi nálepku nejpohodovějšího národa střední Evropy? Jak nás vidí Poláci? A kde jsou rozdíly mezi dvěma blízkými, ale občas dramaticky odlišnými sousedy? Editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský se ptá polského spisovatele a novináře Aleksandra Kaczorowského, autora knihy Czechy. To nevymyslíš.

Demonstrující Gruzínci obviňují politické vedení, že odvádí zemi z rodiny evropských demokracií. Poslanci se kvůli sílícímu ruskému vlivu dokonce porvali v parlamentu. Intelektuálové upozorňují, že demokratická země sklouzává po stejném svahu, po kterém spadlo do propasti i Rusko. Míří Gruzie do náruče diktátora Putina? Filip Titlbach se ptá reportérky Deníku N Petry Procházkové.

Západní spojenci se po víkendové odvetě Íránu postavili za Izrael. Ačkoliv íránský útok odsoudili, dali si i další úkol: naléhají na vládu v Tel Avivu, aby jednala s chladnou hlavou a neeskalovala situaci dalším útokem na Írán. Jak může vypadat odplata Izraele? A jak napětí mezi zeměmi ovlivní dění v Pásmu Gazy? Filip Titlbach mluví s válečným reportérem slovenského Denníku N Mirkem Tódou. 

Írán v noci na neděli udělal to, co ještě nikdy předtím: vůbec poprvé přímo zaútočil na Izrael. Nikdy ve své historii nečelil židovský stát tak masivnímu vzdušnému útoku, stejně jako nikdy ve své historii Írán podobným způsobem neprovedl rozsáhlý válečný úder proti jiné zemi. Izraelci úder očekávali a drtivou většinu íránských raket a dronů zlikvidovali. Proč Írán drony vyslal? A vyhrotí se konflikt do globálních rozměrů? Hostem Filipa Titlbacha je Matouš Horčička, analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Írán.

Koncept kreativity, jak jej chápeme dnes, vznikl v poválečných Spojených státech jako reakce na kulturní, politické a ekonomické požadavky doby. Co kreativita znamená v současnosti? A proč se z ní stal kult? Ptáme se redaktorky Deníku N Karolíny Klinkové.

Rok 2023 byl nejteplejší v historii systematického měření a s horkým začátkem jara je jasné, že první měsíce letošního roku v tomto trendu pokračují. Nebylo by to tak divné, přece jen žijeme v době globálních klimatických změn. Jenže teplota roste v posledních měsících výrazně rychleji, než vědci a vědkyně čekali. Proč se na začátku dubna potíme ve třiceti stupních? A máme se proč děsit? Ptáme se vědeckého novináře Petra Koubského.