Národní divadlo

Co všechno může výtvarník objevit v útrobách rekonstruované Nové scény? Proč nechat promluvit prostor právě v okamžiku, kdy se rozpadá? A jak se tyhle objevy promítají do plakátů k inscenacím, které teprve vznikají? Vizuální kampaň Činohry Národního divadla pro letošní sezonu připravuje výtvarník a hudebník Vladimir 518. Místo hotových scén a divadelních kulis ho inspiruje samotná rekonstrukce Nové scény – odhalené kabely, vytrhané obklady, zaprášená zrcadla a zapomenuté nápisy. Společně s fotografem Filipem Beránkem zachycuje zapomenuté povrchy a nečekané kompozice, které se v jeho rukou mění v obrazy k šesti inscenacím.  V podcastu se dozvíte, jak Vladimir 518 hledá inspiraci a proč ho fascinují zdánlivě obyčejné situace. Přiblíží také svůj vztah k architektuře Karla Pragera, specifickou estetiku Nové scény i to, proč může rekonstrukce zachytit něco, co by jinak nenávratně zmizelo. V podcastu uslyšíte Vladimira 518 a uměleckého ředitele Činohry Národního divadla Lukáše Trpišovského. V podkresu byla použitá hudba z inscenace Moc bezmocných.

Když se Národní divadlo v sezoně 1883/1884 otevřelo, patřili mezi jeho první předplatitele i ti, kdo přispěli na jeho stavbu. V lóžích seděli kníže Lobkowicz, Schwarzenberg nebo František Ladislav Rieger. Kolik tehdy stála abonentka na celou sezonu a jak díky malému divadelnímu kalendáři došlo i k jednomu sňatku? Proč se ještě v sezoně 2019/2020 táhla fronta na obnovu předplatného přes celou piazzettu? A jak dnes vznikají předplatitelské skupiny pro čtyři budovy a všechny soubory? Na předplatné se v tomto speciálu podíváme z historické i z dnešní strany. Uslyšíte o rodinách, které si abonentky předávají z generace na generaci, o stížnostech i pochvalách a o vánočním předplatném, díky kterému se dostanete i na vyprodaná představení. Zazní také úryvky skutečných dopisů, které abonentky a abonenti posílají do Národního divadla. Ve studiu se potkaly vedoucí archivu Národního divadla Josefína Panenková a Petra Halbichová z oddělení péče o diváky. Vánoční předplatné je v prodeji od 2. listopadu 2026. Koupíte ho online na www.narodni-divadlo.cz nebo ve všech pokladnách Národního divadla.

Jaké to je, cítit se bezmocný? Co můžeme dělat ve chvíli, kdy se zdá, že nemáme žádný skutečný vliv? A jak najít své místo a vlastní hlas na prahu dospělosti? Moc bezmocných je autorská výpověď na motivy eseje Václava Havla. Třináct českých a slovenských teenagerů a teenagerek se vydává hledat způsoby, jak se v dnešním nejistém a nepřehledném světě zorientovat. A třeba ho tím po malých krocích proměňovat, i když se to někdy může zdát skoro nemožné. Projekt vznikl v koprodukci Činohry Národního divadla, Slovenského národního divadla a ND Young. Podcastem provází divadelní lektorka Zuzana Kráľová, uslyšíte také režisérku inscenace Adélu Laštovkovou Stodolovou a několik herců a hereček. V epizodě zazní ukázky z první premiéry inscenace, která se uskutečnila 18. září 2026 v Pražské křižovatce – kostele sv. Anny.

Diktaturní režimy měly a mají své černé svědomí v podobě těch, kteří nuceně mlčí v celách. Ztratili nejen svůj hlas, ale taky svobodu, důstojnost a mnohdy i život. Co se stane, když se člověk promění se v číslo? A může být v takovém světě ještě nějaká naděje? Roman Zotov-Mikshin představuje v pohybové inscenaci Perpetuum Havel vězně, jehož sny, strachy a naděje sledujeme na půdorysu 4 dní. Inscenace vychází z libreta Václava Havla, které napsal ve vězení v roce 1989, ale i z dalších příběhů současných politických vězeňkyň a vězňů. Poslechněte si, jak Romana ovlivňuje jeho vlastní životní příběh, jakou pohybovou zkušenost v roli zužitkoval, jak to vypadá, když pulzuje, nebo v čem ho oslovil Havlův politický esej Moc bezmocných. V epizodě uslyšíte ukázky z hudby Martina Hůly z inscenace Perpetuum Havel. 

Co se stane, když čtveřice dětí usne na pouťovém kolotoči? Kam je jejich sny zavedou a kdo nad nimi bdí? Unikátní opera, ve které děti hrají a zpívají dětem, vznikla před devadesáti lety v hlavě tehdy mladého Václava Trojana, který vedle dětských sborů využívá i dospělý sbor a sólisty. Režisérka Magdalena Švecová opeře vtiskla výrazně vizuální podobu blízkou dětské fantazii. Prozradí, jak se k opeře dostala, i to, jaký kolotoč byl pro ni inspirací. Sbormistr Dětského Kühnova sboru se svěří, jak náročný byl projekt pro malé zpěváky. A basista Opery ND Miloš Horák, který v opeře hraje Měsíce, reflektuje výzvu zpívání na chůdách. Hudba Václava Trojana zaujme i náročného diváka a skvěle zprostředkovává atmosféru různých prostředí – od indické džungle po americký Hollywood. V roli průvodce epizody uslyšíte dramaturga Opery ND Beno Blachuta. V epizodě zazní ukázky z opery Kolotoč (premiéra 23. 4. 2026), ukázky hudby z filmů Byl jednou jeden král (rež. Bořivoj Zeman) a Bajaja (rež. Jiří Trnka). 

Primabalerína baletu Národního divadla Nikola Márová sice v roce 2025 ukončila kariéru, ale letos přitančila na scénu Stavovského divadla v roli Labutě. Právě dvojrole v Labutím jezeře byla pro její kariéru příznačná. V multižánrové inscenaci Baron Prášil Laterny magiky na jevišti nejen tančí, ale i hraje a dokonce křičí. Poslechněte si, v čem je postava Labutě, kterou Baron zachránil z odpadků, podobná s těmi ze slavného baletu, jak primabalerína vnímá střet fantazie a reality a jaké sny má nejraději. V epizodě uslyšíte ukázky z inscenace Baron Prášil a hudbu Jana Kučery.

Máte rádi klasickou hudbu 20. století? Moc ne? Nebo dokonce vůbec ne? Pak je právě pro vás jako dělaný nový podcast o světově proslulé, ale v Národním divadle až dosud nikdy nehrané opeře Francise Poulenca Dialogy karmelitek. Hudba vám tentokrát nabídne mnohem vlídnější tvář, než byste u moderního autora čekali. A to i přesto, že příběh, který doprovází, je velmi tíživý. Pojednává o nenávisti a krutosti, ale především o lidském strachu, který před vším tím utrpením nechrání,  nýbrž ho ještě násobí. A také o tom, zda je vůbec možné ho překonat. Poulencovou operou a její inscenací v režii Barbory Horákové Joly vás provede dramaturg Ondřej Hučín. V podcastu je užita nahrávka premiéry inscenace Dialogy karmelitek, která byla pořízena 21. května ve Státní opeře. Účinkují: Jana Sibera (Blanche de la Force), Markéta Cukrová (Převorka paní de Croissy), Jekatěrina Krovatěva (Sestra Constance), Tone Kummervold (Matka Marie od Vtělení), Milena Stričević (Sestra Matylda), Daniel Matoušek (Rytíř de la Force), Martin Kreuz (Komisař), Martin Matoušek (Důstojník), Michael Skalický (Zpovědník), Sbor Státní opery a Orchestr Státní opery. Dirigent: Hermann Bäumer. Dále jsou užity ukázky z těchto nahrávek: György Ligeti: Le Grand Macabre (Marcus Jupither jako Nekrocar, Thor Inge Falch jako Piet zvaný Bečka, Ivo Hrachovec jako Astradamors, dirigent: Jiří Rožeň; 1. premiéra 14. 6. 2024 ve Státní opeře) Aribert Reimann: Lear (Tómas Tómasson jako Lear, dirigent: Hermann Bäumer, 1. premiéra 7. 6. 2025 ve Státní opeře) Francis Poulenc: Mše G dur (RIAS Kammerchor, dirigent: Marcus Creed)

Taky byste chtěli zažít neuvěřitelné dobrodružství s baronem Prášilem? V nové multižánrové inscenaci Laterny magiky se to poštěstí malé holčičce, která sleduje, jak baron tančí s rejnokem, přátelí se s býkem v koridě nebo zachraňuje černou labuť z odpadků. Matka dívenky ale nemá pochopení pro bezbřehou fantazii – jako soudkyně Prášila vyslýchá a uvrhne jej do cely. Režijní dvojice Miřenka Čechová a Petr Boháč přináší na scénu Stavovského divadla archetyp velkohubého vypravěče a připomíná, že dospělí se často snaží dětskou představivost spoutat, soudit nebo rovnou zakázat. Mim Radim Vizváry popisuje, jak lze vyprávět beze slov, ilustrátorka a animátorka Galina Miklínová objasňuje proces živé kresby na scéně a epizodou provází Jitka Kostelníková. Uslyšíte ukázky z inscenace Baron Prášil a hudbu Jana Kučery.

Jakou paměť potřebují tanečníci a tanečnice, operní pěvci a pěvkyně nebo herci a herečky? V čem se liší jejich způsob memorování? A pamatují si role, které hráli v minulosti? V podcastu Z druhé galerie uslyšíte Alžbětu Poláčkovou za Operu, Marka Svobodníka za Balet, Matěje Petráka za Laternu magiku a Radúze Máchu za Činohru. Dozvíte se také, jak si dokážou poradit ve chvíli, kdy přijde na jevišti úplné okno, kdo nebo co jim v takové situaci nejčastěji pomůže a na co nejčastěji zapomínají v běžném životě. Součástí epizody jsou také ukázky z inscenací Labutí jezero, Louskáček, Rusalka, Její pastorkyňa, Kytice, Hordubal, Figarova svatba a Pluto.

Kdo je Heda Gablerová? A proč v nás vyvolala zároveň neklid i fascinaci? Současná inscenace Ibsenovy Hedy Gablerové z roku 1890 nás zavádí do luxusní vily na okraji Osla, kde se za dokonalým designem a chytrou domácností skrývá napětí a manipulace. Uprostřed toho všeho stojí Heda – silná, charismatická, ale vnitřně rozporuplná žena, která si své okolí podmaňuje i ničí zároveň. Ať už jde o jejího oddaného a pracovitého manžela Jørgena Tesmana, dávného milence a lásku Eilerta Løvborga, nebo její bývalou a naivní spolužačku Teu Elvstedovou. Podcast provází klíčovými scénami inscenace a postupně odkrývá svět vztahů, v němž se láska mísí s manipulací a destrukcí. Dotýká se i témat ženské identity, svobody a očekávání, který formují životy všech postav. Uslyšíte dramaturgyni Činohry Janu Sloukovou, herečku Pavlu Beretovou v roli Hedy a herce Filipa Kaňkovského v roli Jørgena Tesmana. V podcastu zazní ukázky ze záznamu 1. premiéry.