Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře: Odpolední publicistika: Růst české ekonomiky. Test jaderných zbraní. Loupež v Louvru

Každý říjen ožívá nejmalebnější pařížský vršek Montmartre, velký bratříček Hradčan, svou největší událostí roku – slavnostmi vinobraní. Po celé čtvrti se rozléhá hudba, smích i cinkání skleniček, ulice zaplaví průvody v krojích a víno se znovu stává symbolem přátelství i svobody.

V těchto dnech ve Spojených státech probíhá celá řada volebních klání, leč hlavní intrikou podzimní politické sezóny zůstávají volby starosty New Yorku. Není to jenom nejlidnatější konglomerace v zemi, je to i nejdůležitější finanční a sociokulturní centrum, proto na tom, kdo ho zrovna řídí, opravdu záleží.

Většina politických komentátorů očekávala, že Andrej Babiš, který nemá dost poslanců na to, aby mohl vládnout sám a nebyl Sněmovnou vydán k soudu, nebude mít s neřiditelnými poslanci zvolenými na kandidátce SPD a s ambiciózními Motoristy lehké pořízení.

Každý, kdo zná trochu naše sousedy, ví, jak si Rakušané zakládají na ekologii. Že je něco jako národní sport. Z ekologických důvodů nespustili fungl novou, právě dostavěnou jadernou elektrárnu Zwentendorf a dlouhá léta protestovali proti dostavbě českého Temelína, kterého se báli jako nového Černobylu.

Friedrich Merz zvítězil ve volbách se slibem, že nastartuje německou ekonomiku a že Německo dostane problém migrace opět pod kontrolu. Po jmenování kancléřem letos na jaře sliboval, že jeho vláda dá do podzimu občanům důvod, proč se dívat do budoucnosti s optimismem.

Když člověk zběžně čte programové prohlášení vlády Andreje Babiše, má pocit, že se mu dostal do ruky návod na výrobu zemského ráje do čtyř let. Při pozornějším čtení ale narazí na řadu věcných rozporů. A když se do textu zahloubá opravdu pozorně, zjistí, že jde o v jádru manipulativní dokument, který se snaží v množství líbivých vět schovat podstatné problémy Česka, s jasným záměrem nemuset je řešit.

Jak se ženy cítí, když se po setmění pohybují po městě? Dokument Čau šťávo, kam tečeš? přináší osobní svědectví o tom, jaké drobné i zásadní volby činí, aby se cítily bezpečně. Devět z deseti mladých žen se podle výzkumu agentury NMS ocitlo v nepříjemné situaci s muži. Autorka Anna Váchová, studentka sociální antropologie na Masarykově univerzitě v Brně, dává hlas těm, jejichž obavy často zůstávají skryté.

Namibie patří mezi ty africké země, které se zdaleka nejvíc podobají Evropě. Bývalá německá kolonie na úplném jihu kontinentu se ale potýká s velkou chudobou, nezaměstnaností a patří mezi země s největší nerovností ve společnosti. Příčinou je přitom především její historie, která zahrnuje i desetiletí apartheidu. V pořadu Za obzorem mluví o historii i současnosti země politiolog Rui Tyitende.

Rok po ničivých povodních v několika španělských regionech už jsou špína, bláto, suť i zničená auta dávno odklizené. Stopy jedné z největších přírodních katastrof, které Španělsko kdy zasáhly, jsou přesto stále patrné, píše britský list Guardian. Lidé mají stále pocit, že je úřady nechaly na holičkách, a ve Valencii probíhá soudní vyšetřování.

K čemu zaváže poslance vznikající vlády podpis dodatku koaliční smlouvy? Herečka Tereza Dočkalová je první, kdo získal už třetí cenu Thálie. Jak si toho cení? A proč jsou pro katolické věřící dnešní Dušičky tak důležitým svátkem?